Mořská Eva

by Iva Hadj Moussa

Nikdy není pozdě se nadechnout

Čtyřicátnice Eva žije obyčejný, nenápadný život. Až do chvíle, kdy se jí všechny dosavadní jistoty začnou drolit pod rukama. Sérii nečekaných událostí završí šokující poznání, že tam, kde se jiní topí, ona popadne dech. Promění tato nově objevená schopnost Evu v superhrdinku? Nebo spíš v ženu, která si poprvé dovolí být sama sebou, i když to znamená být divná, neuchopitelná, nebo dokonce nebezpečná?

Mořská Eva je pozdní coming-of-age román o ženě, která se pokouší přežít tlak rodiny, úřadů, médií i vlastních představ o tom, jaká by měla být. V tragikomických obrazech se mísí fantaskno, intimita i satira maloměšťáckých očekávání. Autorka s nadhledem i něhou sleduje, jak se člověk může rozpadnout, znovu poskládat a najít sílu v něčem, co se nakonec stane jeho klíčem ke svobodě.

255 pages, Hardcover

First published March 11, 2026

Reviews

[Veronika Steff · Rating 3 out of 5]

Na tenhle román jsem se fakt těšila. Od autorky se mi moc líbily Havířovina i Těžké duše a doufala jsem v něco podobného, tentokrát z pohledu starší ženy. V podstatě jsem doufala, že hrdinka z Havířoviny trochu zestárla a nyní čelí novým životním výzvám, ale se stejnou lehkostí jako její mladší já.

Ale Eva je trochu jiná. Působí jako obyčejná ženská, která se o sebe umí postarat, ale nikdy moc nevyčuhovala, žije takový průměrný život a má ráda svůj klid. Moussa ji do cesty položí několik překážek a jednu výhodu a pak sleduje, jak se s tím vším její hrdinka vyrovná. K tomu v podstatě nemám výhrad a klidně bych to četla jako zábavnou oddechovku za čtyři hvězdičky.

S čím jsem ale měla problém, to byl jazyk vyprávění. Eva mi přijde taková obyčejná, ale používá šílené lyrické přívlastky, které mi ke zbytku její osobnosti vůbec nesedí. A kromě toho mi občas přišly prostě pitomý. Třeba:

"Burleska. To slovo zní jako karamelový bonbon s křupavou krustou. Nejlepší je těsně poté, co ho rozkousnete a na jazyku a na patře se vám rozlije sladká, mazlavá chuť fondánu. Je to slovo, které šumí. Saténová stuha, která právě sklouzla na podlahu a po cestě stačila pošimrat lýtko. Vůně sladkého likéru a zvonivý smích v salonku. Slovo, které klopýtá boční ulicí těsně nad ránem."

Začátek mi přijde ještě snesitelný (ale i tak si stojím za tím, že k vypravěčce se nehodí). Ale jak může být slovo zároveň ulepený bonbon a klouzavá saténová stuha? Burleska taková asi být může, ale slovo samotné? A představa slova klopýtajícího boční ulicí nad ránem mi taky nic neříká.

Možná je to tím, že každý text je teď zkoumán ve vztahu k AI a já jako čtenář začínám být přecitlivělá na floskule, odporující si přívlastky a podobně na první pohled vzletné formulace, které ale po dalším čtení působí jen prázdně a nabubřele. Věřím, že autorka neměla potřebu k psaní AI používat, ale proč se i tak k těmto kudrlinkám uchýlila mi není jasné. Štvaly mě, rušily mě, hvězdička dolu.

[Eva Francova · Rating 4 out of 5]

Eva je čtyřicátnice. V životě nemá úplně na růžích ustláno. Ale snaží se. A to hlavně nevyčnívat. Když o sobě jednoho dne zjistí něco, o čem neměla ani tušení, její život se ze dne na den obrátí vzhůru nohama.

Od autorky jsem četla zatím jen knihu Démon ze sídliště, ze které jsem byla nadšená a po dočtení mi bylo jasné, že budu potřebovat i další autorčiny knihy. Eva mě okamžitě oslovila. Stejné jméno, moje vrstevnice a zajímavý životní příběh. Co více si přát? To „více“ však přišlo.

Absolutně jsem nečekala, že přijde něco takového. Co autorka dala hlavní hrdince do vínku mě vážně šokovalo. Tady důrazně neodporučuji číst různé recenze a komentáře, často je v nich prozrazeno až příliš mnoho a je škoda se při čtení ochudit o moment překvapení. Já jsem to tedy rozhodně nečekala a díky tomu jsem celou knihu četla opravdu s velkým údivem.

Ač to bylo tak zvláštní a nečekané téma, bylo to skvěle napsáno! Čtení jsem si užívala, do příběhu jsem se doslova ponořila a knihu nedala z rukou, dokud jsem jí nedočetla. Ač psáno i s humorem, je tu spousta vážných témat, které mám v příbězích ráda. A navíc ukázán život čtyřicetileté ženy, její úspěchy i prohry, její touhy i bolesti. To mi bylo blízké.

Nesmím zapomenout na nádhernou obálku a celkové grafické zpracování knihy. Je opravdu moc povedené.

Před čtením otevřete svou mysl, připravte se na vše (i na to, co by vás vážně nenapadlo) a užijte si příběh.

[Zuzka-knižníček · Rating 4 out of 5]

O knížce jsem slyšela ještě před vydáním a velmi mě zaujal její námět a věděla jsem, že to bude tedy moje první čtení od autorky. Námět je nám jasný z prvních pár stránek - zralá žena, která má za sebou nelehký život, najednou zjistí, že dokáže dýchat pod vodou. To působí jako silně osvobozující moment, téměř jako nový začátek. Zároveň ale kniha stojí na otázce, jestli je to skutečně dar, nebo spíš něco, co hrdinku vyčleňuje z běžného světa. Velmi se mi líbilo, jak se hlavní postava - Eva - s touto otázkou potýká v podstatě po celou knihu a není to jen její vnitřní boj – i okolní svět na její schopnost reaguje nejednoznačně. Chvíli přichází přijetí a nadšení, jindy naopak nepochopení nebo odmítnutí. Právě tahle proměnlivost reakcí dodává příběhu na uvěřitelnosti a reálnosti. Autorka citlivě vykresluje vnitřní svět postavy, její únavu ze života i postupnou proměnu. Díky tomu si k ní čtenář snadno vytvoří vztah. První polovina knihy byla skvělá, s druhou už jsem cítila, že mi občas chybí dokončení/dotažení některých myšlenek a vedlejších postav, ale celkově jsem byla spokojená, byla to taková oddechovka, kterou doporučit k přečtení určitě můžu.

[Thora Jaspersen · Rating 5 out of 5]

Iva Hadj Moussa má jakýsi skrytý talent ve svých knihách zpracovávat témata, která se mě určitým způsobem dotýkají. Ne, dýchání pod vodou to fakt není, ale kéž by, je to je krůček k mermaidingu a dále také burleska. Román o ženě, jejíž život se nevyvíjí dle přání a očekávání jí samotné i celé společnosti. Postavy v příběhu nejsou černobílé. Velmi se mi líbilo, z jakých úhlů, kontextů a sociálních skupin je nahlíženo na nenoramtivní ženství, nenomativní tělesnost a mateřství. Iva nesoudí, ale dokáže nastavovat zrcadlo i takovým táborům, které jsou přesvědčeny o jejich jediné správné pravdě, byť ji manifestují pojmem "svoboda." Zkrátka a dobře, všichni jsou přesvědčeni, že vědí nejlépe, jak má Eva se svým darem naložit, mnozí se z snaží vytěžit pro osobní prospěch, přitom ona sama se k tomu odhodlá až z naprostého zoufalství. Nechybí decentně dávkovaný humor. A u fiktivních prohlášení tuzemských politických představitelů jsem řvala smíchy - ve vlaku, k nelibosti ostatních cestujících, jejichž vnímání normativity bylo v ten moment narušeno. :-)

[Marek Botha · Rating 3 out of 5]

“Bejt trapná je možná ta největší odvaha, jakou člověk může mít.” I přes to, že se Evě většinu knihy hroutí život, působí Mořská Eva jako takové splývání na vodní hladině. Na mě celé zbytečně moc plavba v bezpečných vodách. Všechny Iviny knihy mám hodně v oblibě. Po Těžkých časech je tohle ale spíš takové nadechnutí. Bublinka vzduchu. Prdík.

[Lenka Habrnálová · Rating 3 out of 5]

Čtyřicátnice, jejíž životní obrysy se rozpijou několika tragédiemi a ona udělá cokoli, aby mohla žít ten obyčejný život, který měla předtím. A je proto schopná udělat mnoho neobyčejných věcí. Byť mi některé části přišly lehce šílené a nejsem teda vúbec fanoušek Vilmy, jako letní čtení je to perfektní.

[Reader · Rating 3 out of 5]

- četlo se to dobře
- zvláštní příběh
- až moc špatných věcí pro jednu osobu (nakonec vše dobře dopadne)

[Vendula · Rating 2 out of 5]

neuvěřitelný bizár.