Kniha historickým a mytologickým pohledem zachycuje období před nástupem židokřesťanského patriarchálního paradigmatu společnosti a odkrývá málo známé skutečnosti o době, kdy byla uctívána ženská polarita v podobě Bohyně. Soustředí se na oblast Středomoří a Středního východu, kolébku evropské kultury. Období starověku představuje jako duchovně inspirativní období, o kterém toho v obecném povědomí není příliš známo, ale jehož mnohé znalosti a dovednosti se s velikou silou vracejí do našeho vědomí. Kniha zároveň vysvětluje, jak došlo ke znesvěcení ženské božské energie, k ponížení žen a k šíření mocenských dezinformací o duchovní podstatě naší reality. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny tematicky, týkají se např. symboliky Luny, menstruační krve, vnímání těla, vnímání Země a pozemské hmotné reality, sexuality, porodu, Bohyní jako představitelek mocných energií změny a přechodu apod. Autorka je vzděláním kulturoložka a hebraistka, pracuje také jako lektorka ženských seminářů a astroterapeutka. Informace proto pocházejí jak z akademických pramenů a ze znalosti původních textů Bible a starověkých mýtů, tak ze zdrojů terapeutických (moudrost těla, vize a vhledy, intuice, regrese). Text knihy je doplněn odkazy na další zdroje informací, pokud by se čtenář chtěl dále tématem zabývat.
Skvělá kniha, která se pokouší vysvětlit, kde jsou kořeny současného sebepojetí a postavení žen (a mužů) a proč. S lehkostí a čerpá z/a interpretuje historii, ukazuje proměny postavení žen ve souvislosti se změnami (výkladu) mýtů v předbiblických dobách a interpretuje biblické texty (autorka je mimo jiné hebraistka, takže poskytuje unikátní pohled na rozdílnost původních textů, rabínských a křesťanských biblických výkladů). Celkovou mozaiku skládá bez předsudků ze všech dostupných zdrojů; vědecký výzkum, práce feministických historiček či obecně vědkyň, které se "nehodily" do hlavního proudu, tu sáhne do astrologie, tu do něčeho na způsob new age. Klíčová slova: ženská síla, historie, tealogie, mýty, kosmologie, archetypy, feminismus (předsudky pryč prosím). Božos, šest hvědiček z pěti. P.S. Upřímně, myslím, že ke knize se musí trochu dozrát. Možná ještě před pěti lety bych ji "nedala". Po čtvrtině jsem měla krizi, není to úplně snadné čtení. Vrátila jsem se k ní o dva měsíce (a dvě, tři knihy, které asi byly potřeba, později) a jedním dechem dočetla, včetně všech poznámek. Autorčin blog oheladom.cz vřele doporučuji!