Edvard Beneš nežije už déle než tři čtvrtě století, přesto zůstává předmětem tolika debat a polemik jako žádný jiný novodobý český politik. Zasloužil se o vznik prvního československého státu v roce 1918, dvakrát (v letech 1938 a 1945–1948) se ale také podepsal na zániku demokracie u nás. Je viníkem odpovědným za to, že mnoho lidí u nás dodnes k demokracii těžko hledá vztah? Budeme se donekonečna přít o to, jestli byl stát s tolika menšinami vymyšlen jako životaschopný, jestli jsme se místo Mnichova neměli bránit, jestli byl v pořádku odsun Němců, jestli bylo správné orientovat stát místo k Západu na Sovětský svaz atd.?
Kosatíkova kniha, opřená o důkladné materiálové studium, je určená široké veřejnosti. Autor se domnívá, že traumat s Benešovým jménem spojených se můžeme zbavit, dávné chyby neopakovat a vytvořit si k státu lepší vztah, než máme poděděný – a snaží se proto o nový pohled na hrdinu, bez předsudků.
JUDr. Pavel Kosatík se narodil 13. června 1962 v Boskovicích.
Absolvoval pražskou právnickou fakultu (1984), pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích a v redakci Mladé fronty Dnes, Reflexu a Hospodářských novin.
Je autorem biografických a literárněhistorických knih, zabývajících se novodobou českou historií, mimo jiné Osm žen z Hradu (1993), „Člověk má dělat to, nač má sílu“ – Život Olgy Havlové (1997), Jan Masaryk – Pravdivý příběh (1998; spoluautor Michal Kolář), Ferdinand Peroutka – Pozdější život (2000), Fenomén Kohout (2001), Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy (2001), Ferdinand Peroutka – Život v novinách (2003), Gottwaldovi muži (2004; spoluautor Karel Kaplan), Sulek maluje (2005). Nakladatelství Host v roce 2006 vydalo jeho „kolektivní biografii“ Šestatřicátníci (Václav Havel, Josef Topol, Věra Linhartová, Jiří Kuběna, Viola Fischerová, Pavel Švanda a další).
Výborná kniha. Pan Kosatík proklamoval, že se bude snažit Beneše vykreslit z nových úhlů pohledu a v jiných souvislostech. Povedlo se mu to. Kniha je vhodnější pro toho, kdo už o EB něco ví.