Edvard Beneš nežije už déle než tři čtvrtě století, přesto zůstává předmětem tolika debat a polemik jako žádný jiný novodobý český politik. Zasloužil se o vznik prvního československého státu v roce 1918, dvakrát (v letech 1938 a 1945–1948) se ale také podepsal na zániku demokracie u nás. Je viníkem odpovědným za to, že mnoho lidí u nás dodnes k demokracii těžko hledá vztah? Budeme se donekonečna přít o to, jestli byl stát s tolika menšinami vymyšlen jako životaschopný, jestli jsme se místo Mnichova neměli bránit, jestli byl v pořádku odsun Němců, jestli bylo správné orientovat stát místo k Západu na Sovětský svaz atd.?
Kosatíkova kniha, opřená o důkladné materiálové studium, je určená široké veřejnosti. Autor se domnívá, že traumat s Benešovým jménem spojených se můžeme zbavit, dávné chyby neopakovat a vytvořit si k státu lepší vztah, než máme poděděný – a snaží se proto o nový pohled na hrdinu, bez předsudků.
JUDr. Pavel Kosatík se narodil 13. června 1962 v Boskovicích.
Absolvoval pražskou právnickou fakultu (1984), pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích a v redakci Mladé fronty Dnes, Reflexu a Hospodářských novin.
Je autorem biografických a literárněhistorických knih, zabývajících se novodobou českou historií, mimo jiné Osm žen z Hradu (1993), „Člověk má dělat to, nač má sílu“ – Život Olgy Havlové (1997), Jan Masaryk – Pravdivý příběh (1998; spoluautor Michal Kolář), Ferdinand Peroutka – Pozdější život (2000), Fenomén Kohout (2001), Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy (2001), Ferdinand Peroutka – Život v novinách (2003), Gottwaldovi muži (2004; spoluautor Karel Kaplan), Sulek maluje (2005). Nakladatelství Host v roce 2006 vydalo jeho „kolektivní biografii“ Šestatřicátníci (Václav Havel, Josef Topol, Věra Linhartová, Jiří Kuběna, Viola Fischerová, Pavel Švanda a další).
Kosatík píše o Benešovi prísne, ale pútavo. Kniha je rozdelená do dobrých kapitol, obsahuje viacero originálnych a provokatívnych pohľadoch. Niektoré recenzie jej vyčítajú niekoľko historických nepresností a záverov (napríklad Ondřej Houska), i keď mne sa zdá, že Kosatíkove myšlienky v nich trochu nafúkol. Každopádne, knihu považujem za výborný a veľmi čítavý príspevok do debaty o československých politických dejinách.
„O nás bez nás, vůbec je tam nepozvali, seděli shrbení na chodbě”, vyprávěla nám na ZŠ paní učitelka ještě na sklonku devadesátek o Mnichovu a o Francii s Anglií, jak nás zradili. Až později jsem začal objevovat mnohem barvitější dějiny naší země, o kterých nám základní školství tak nějak zapomnělo říct. Prezident Beneš, jenž „se zasloužil o stát”, měl zásadní vliv hned na několik dějinných zvratů a je architektem našeho národnostního složení a mezinárodního ukotvení. Proto by tato kniha, která se snaží popsat a rozkrýt jeho myšlení a pohnutky v kontextu své životní zkušenosti, intelektuálního zázemí a doby, neměla ujít pozornosti každému, kdo by rád pochopil naši historii a vývoj politického uspořádání.
Výborná kniha. Pan Kosatík proklamoval, že se bude snažit Beneše vykreslit z nových úhlů pohledu a v jiných souvislostech. Povedlo se mu to. Kniha je vhodnější pro toho, kdo už o EB něco ví.
Skvělá kniha. Ač je to historie, čte se jako napínavý román. Spousta zajímavých detailů o Benešovi, a nejen o něm, a jeho vlivu na směřování českého státu. Fascinující.