Kdysi býval Lukáš králem detektivek, ale ty časy už jsou pryč. Teď hledá vyhořelý spisovatel způsob, kterým by se mohl vrátit na výsluní. A jak lépe najít ztracenou múzu než během skutečného detektivního pátrání? Jenže jak se ukáže, psát o zločinech je mnohem snazší než snažit se odhalit, kam zmizela jedna nenápadná dívka. Lukáš přitom získá nečekanou pomoc v podobě Ady. Ta má sice hlavu plnou dětských říkanek, ale o špinavém prádle v sousedství ví víc, než by kdokoliv jiný přiznal. Společně se pouští do pátrání, které stojí na ostrých slovech a ještě ostřejších postřezích. Vyhaslý bestsellerista zjistí, že dobrý spisovatel nutně nemusí být dobrý detektiv – ale naštěstí není na hledání pravdy sám.
Královna české fantastiky Kristýna Sněgoňová se pouští na pole detektivek a jde na to s humorem i zběsilostí sobě vlastní. Tyhle zločiny vás budou rozhodně bavit.
Tak trochu záhadná žena, mladá spisovatelka, která se před několika lety vynořila odnikud, aby následně začala s přehledem vítězit v žánrových soutěžích a dobývat jednu cenu za druhou. Je několikanásobnou Lady Řádu fantasy i Nositelkou meče, vítězkou Ceny Karla Čapka a držitelkou Mloka, stejně jako soutěží typu Vidoucí a jiných.
Svou literární kariéru začala výhrou v soutěži O brahmíní vemeno povídkou Zrůdy by měly držet spolu (2009) a po tvůrčí pauze, během které se věnovala sportu, napsala nespočet povídek a novel, protože ocenění vemenem zavazuje. Pro radost své rodiny z Vaultu šílené brahmíny napsala i povídku, která se stala základem pro Krev pro rusalku - jmenovala se Krvavý kožíšek a vzbudila tehdy pouze všeobecné zklamání, že se nejedná o dívčí román o ztrátě panenství.
Její díla jsou k nalezení v mnoha sbornících, v časopisu Pevnost se poprvé objevila jako vítězka soutěže Vidoucí s povídkou Zadostiučinění (Pevnost 03/2015), v roce 2017 si to zopakovala s povídkami O snílcích a snovačích (Pevnost 03/2017) a Sobotní směna (Pevnost 12/2017). Její povídky se stále pravidelněji objevují i v antologiích, jako například Ve stínu Říše (2017), kde ohromila a vyděsila příběhem "Na vlastní kůži", nebo ve volném pokračování antologie Ve stínu apokalypsy (2018).
Kristýna však nezůstala pouze u psaní povídek. Po úspěšném románu Krev pro rusalku (2018), který se v roce 2021 dočkal i druhého vydání, se vydala do Brna s fantasy románem Zřídla (2019), následovala sci-fi série Města, v rámci které zatím vyšly romány Město v oblacích (2020) a Země v troskách (2021), a v neposlední řadě se také podílela na antologiích Lockdown (2021), Krásky a vetřelci: Pulp stories (2021) a Zákon genu (2022).
Od roku 2020 pracuje společně s Františkem Kotletou na sci-fi sérii Legie, space opeře temné, akční i zábavné, jak jen to chladný vesmír dovolí.
Já Vám nevím. Knížka se četla dobře, rychle a nikdo z hlavních postav mi nevadil. Ale přijde mi to takový nijaký? Z těch 300 stránek bylo zajímavých třeba 30… Což je trošku škoda, ne?
Bylo již delší dobu veřejně známé, že by autorka velmi ráda napsala čistokrevnou detektivku a nyní dámy a pánové nastal ten den..
Přiznám se, že jsem od příběhu neměla ani tak velká očekávání. Byla jsem spíše zvědavá jak se autorka s tímto žánrem popere a zda dokáže psát alespoň stejně poutavě, jak tomu je u fantastiky a myslím si, že se jí to v celku i povedlo..
Příběh není nikterak dlouhý a zapeklitý jak tomu většinou u klasických detektivek bývá. Člověk se v příběhu snadno zorientoval, nechyběla správná porce humoru a i když se to nemusí zdát, na konci se dočká i nečekaného rozuzlení..
Co mě mrzí je místy nelogické chování hlavni postavy. Nerada bych tady dávala spoiler, ale co si budem, když je člověk ve fázi, kdy si s druhou polovičkou již nemá co říct, více méně spolu ani v jedné domácnosti být nechtějí, tak přeci logicky budu s někým kdo o mou přítomnost stojí no ne? Kdo ví, třeba se nám panáček ještě polepší, když máme jisté pokračování.. Ano, čtěte správně, příběh není uzavřený, ba naopak končí v tu nejméně vhodnou chvíli, kdy si říkáte "Jako vážně? Jak dlouho teď budu muset cekat?". Můžeme jen doufat, že se pokračování dočkáme co nejdříve a že bude stejně dobré jako jednička ne-li lepší!
Hodná holka ma bavila. Bola to svieža a oddychová detektívka, ktorá sa čítala ľahko. Zapletku som rozplietla pomerne skoro a miestami som mala pocit, že sa toho až tak veľa nedeje, ale vôbec mi to neprekážalo.
Ada ma bavila – bola vtipná, svojská a zaujímavá postava, ktorá dobre dopĺňala hlavného hrdinu. Jej humor dodával príbehu ľahkosť a dialógy pôsobili uveriteľne. Niektoré vedľajšie postavy boli možno trochu viac stereotypné.
Super pribeh, takova letni oddechovka. Vysetrovani je trochu vedlejsi kolej. Co zanrzi je otevreny konec a nedokoncena hlavni linka, tak snad vyjde brzo dalsi dil.
Luke býval úspěšným autorem detektivek. Jednoho dne se ale rozhodl změnit svůj život a místo psaní o zločinech si založil vlastní detektivní kancelář. Jenže případů zatím moc neměl. To se změní ve chvíli, kdy za ním přijde paní Tichá s prosbou o pomoc. Chce očistit svého manžela od podezření ze zmizení jejich patnáctileté dcery Hanky, která se beze stopy ztratila už před rokem. Podle matky byla Hanka hodná holka, která by nikdy jen tak neutekla. Jenže čím hlouběji Luke do případu proniká, tím víc zjišťuje, že nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.
Na knize se mi líbil hlavně samotný námět. Ztracená dívka, bývalý spisovatel v roli detektiva, jeho svérázná parťačka, parta dětí i dospělých, kteří mají každý svá tajemství… To všechno dohromady vytváří příběh, který působí svěže a originálně. Nejde o detektivku plnou přestřelek nebo zběsilé akce. Spíš bych ji označila za inteligentní detektivku, která staví na postupném odhalování souvislostí, psychologii postav, napětí a velmi povedených dialozích. Nečekejte, že budete celou dobu zadržovat dech, ale zvědavost, jak to celé dopadne, mě neopouštěla až do konce.
Hlavní postavy mě bavily. Luke si moje sympatie získal poměrně rychle. Má za sebou těžkou minulost, která ho ovlivnila, ale nesnaží se na ni vymlouvat. Je to člověk s dobrými i špatnými vlastnostmi, dělá chyby, přemýšlí nad nimi a během příběhu se hezky vyvíjí. Nepůsobil na mě jako dokonalý hrdina, ale právě díky tomu byl uvěřitelný. Velmi mě bavila také jeho parťačka Ada. Je vtipná, pohotová, trochu nespoutaná, ale zároveň umí být všímavá a přemýšlivá. Její energie krásně doplňuje Lukeův klidnější charakter a jejich společné dialogy patřily k tomu, co jsem si na knize užívala nejvíc. Jako dvojice fungovali opravdu dobře.
Příjemně mě překvapil i styl autorky. Kniha se četla lehce a rychle, stránky mi mizely pod rukama a nenašla jsem místo, kde bych měla pocit, že se děj zbytečně vleče. Dialogy mají jiskru, postavy spolu komunikují přirozeně a celé vyšetřování působí uvěřitelně. Je vidět, že autorka si s příběhem vyhrála a dokázala skloubit napětí, humor i psychologii postav.
Celkově se mi kniha líbila. Je čtivá, má originální námět, sympatické hlavní postavy a příjemně odsýpá. Pokud máte rádi detektivky, které nestojí jen na akci, ale také na dobře napsaných postavách, chytrých dialozích a postupném odhalování tajemství, myslím, že by vás Hodná holka mohla příjemně překvapit.
Nechť je tahle kniha důkazem, že Kristýna Sněgoňová je nejen výborná spisovatelka fantastiky, ale výborná spisovatelka bez ohledu na žánr. Z nějakého důvodu panuje mezi určitou skupinou lidí názor, že fantastickými prvky si autoři "ulehčují psaní" a "ve seriózní próze by neuspěli" (nechápu a nesouhlasím, ale o tom recenze není). Takoví se mohou právě tady přesvědčit, že to vůbec není pravda.
Kniha, zaškatulkovaná jako detektivka, nám vykresluje příběh vyhořelého spisovatele, který se rozhodl přestat detektivy psát a jedním se stát. Píšu "zaškatulkovaná" - ono je to dobře, detektivka to je, ale směle by obstála i v poličce obecné fikce, protože spíš než detektivní zápletka mě tu bavily lidské vztahy, propracované prostředí a smekám - co vypadalo jako nerealistický "cop-out" vztah, to bylo ve skutečnosti velmi dobře a uvěřitelně napsanou linkou. Vzhledem k otevřenému konci očekávám další díl, takže mohu s klidem prohlásit, že se těším, kam se tato linka vyvede.
Dala se zápletka odhadnout? Ano, ale knize to neubírá na čtivosti. Jsem zastáncem toho, že dobře napsaná detektivka nechá čtenáře dospět k odhalení spolu s postavami, nemám ráda zázračně se objevivší zloduchy. Pravda, že tady zápletka byla jedna z těch opravdu používaných, na pět hvězd to úplně není, ale já dávám pět hvězd opravdu malému množství knih (trilogie Města)
Taky vás můžu nalákat na výborný vztah mezi hlavními postavami - jejich pošťuchování nemá chybu. A nesmím zapomenout na drsnější prvky příběhu, které kvůli spoilerům nebudu zmiňovat, ale které tuto knihu (100% pozitivně) zaškatulkují jako Sněgoňovou.
Podtrženo sečteno, tahle kniha se hodí jak pro příležitostného čtenáře k moři, tak pro všechny fantazáky - zkuste to, je dobré číst i mimo svůj záběr. Já se jenom můžu těšit na ten další díl. Cliffhangery Kristýně jdou.
Pěkná detektivka v poklidném tempu. Docela mi tématem připomněla knihy od Galbraitha (Rowlingové).
Bývalý spisovatel a scenárista přišel o svůj talent na psaní příběhů, a tak se rozhodne stát soukromým detektivem. Když už o detektivech napsal tolik knih, mělo by mu to přece jít. Jenže realita je vždy jiná, než si ji člověk představuje.
Přesto se u jeho dveří objeví klientka, která už rok hledá svou dceru. Prostřednictvím různých rozhovorů odhalujeme příběh jedné hodné holky i vyhořelého spisovatele.
Kdo čeká akční detektivku plnou zvratů, bude možná zklamaný. Já jsem si ale užila příběh, který působil uvěřitelně a klidně se mohl stát ve skutečnosti. Budu se těšit na další díl. Pravda, skončilo to trochu v nejlepším :)
Po dost dlouhé čtenářské krizi jsem trošku random sáhl po poslední knize Jáchyma Topola a české detektivce. Jak víceméně oznamoval nakladatel, tak jsem opravdu dostal českou verzi příběhu Cormorana Strikea a Robin Ellacott.
Vyhořelý autor populárních detektivek si hraje na soukromé očko a po dlouhé době, kdy se do své špinavé kanceláře chodí víceméně zašívat jednoho dne zaklepe na dveře první klientka. A od té doby sledujeme pátrání v okruhu svého kamaráda. Brzo mu zkříží cestu hippisácká učitelka ze školky. Dopadne to předvídatelně.
Kupodivu se příběh četl dobře, rychle a bavilo mě to. Pokud by to byl pilot k delší knižní sérii, tak bych byl rád. Asi bych si přečetl pár dalších dílů. Jako jsem to udělal u toho Cormorana nebo série Lipowo.
KS je bezesporu skvělá spisovatelka a tahle knížka jen dokazuje, že ji nezastaví žádné hranice žánrů. I když Rusalka je noir a ke klasické hard-boiled detektivce to daleko nemá. Přestože to na obálce označují jako cozy dark něco, je to naprosto typická drsná škola. Je to plné klišé, ale myslím, že se tady daří balancovat na hraně, kdy to ještě lze brát vážně.
Taky je to snad první opravdový soukromý detektiv v české kriminálce.
Bohužel je tam takové poměrně otravné zamlčování informací a pitomý závěr, kdy to detektiv rozlouskne, nikomu o tom neřekne a jede se s tím vrahovi pochlubit na opuštěné místo. Ta poměrně zajímavá zápletka by si zasloužila trochu důstojnější konec.
Ze začátku to bylo těžké jak mi hlavní postava nebyla nějak sympatická, ale pak se to s Adou zlomilo a najednou bylo zase těžké se od knihy odtrhnout. Opět se mi dokázalo, že paní autorka umí neskutečně dobře psát postavy, které si mne po určité chvíli neskutečně získají. Hlavně, ale je potřeba říct, že to chce co nejdříve další díl, protože ačkoliv je Pravda místy hrozný vůl tak na Veselou se těším.
Moje první setkání s autorkou a docela dobré. Čtivé, poměrně svižný příběh, uvěřitelné charaktery a situace. Jako, některé momenty mi tam přišly trochu klišovité a bylo pár míst, kde mi to trochu drhlo, ale na druhou stranu, je to detektivka, která má nějaké zákonitosti a v jejich rámci nejde vymýšlet originální řešení donekonečna. Určitě si přečtu pokračování.