Můry

by Eva Střihavková

Zmizení matky, spousta nepochopení, dva sourozenci a touha zůstat spolu – v kulisách města, kde mají jména jen ti, kteří si je zaslouží.

Kryštof a Ida po matčině zmizení zůstávají sami a jejich svět se začíná rozpadat. Město se pro ně neúprosně zmenšuje, míst, kam smějí, ubývá. Kryštof dělá všechno pro to, aby sestru ochránil a udržel zdání normálnosti. Jenže v dětském bezčasí, kdy není důležitý věk ani doba, se nedá žít navždy.

Můry jsou příběhem o sourozenecké lásce, dospívání a touze zajistit si lepší život – ať už to znamená cokoli. Svět plný lidí beze jména v době, která se postav domněle nedotýká, najednou získává konkrétní obrysy a ty jsou někdy děsivější než tma. A tak nezbývá, než si hledat cestu ke světlu stejně, jako to dělají můry.

296 pages, Hardcover

First published May 27, 2026

Reviews

[Lukáš Cabala]

Strhujúce rozprávačstvo Evy Střihavkové prináša opomínanú temnejšiu stránku disidentstva.

Prostredníctvom dvoch detí zažívame menej známu perspektívu jednej z najväčších tém českej prózy 20. storočia. Osobne som sa s touto perspektívou zrejme ani nestretol, možno len sčasti v knihách Terezy Boučkovej.

Netreba však príliš prezrádzať. Kniha sa dá čítať aj inak. Napríklad ako príbeh opustených detí v akomsi survival móde. Súrodenci Krištof a Ida sa v podstate ocitnú na "opustenom ostrove plnom ľudí" - musia si poradiť a byť nenápadní. Ostrov má podobu malej obce a pláva v mori československého socializmu. V krajine stavajúcej na kolektíve je paradoxne každý za seba. Najlepšie hlavy svojej generácie zničené šialenstvom, hystericky obnažené a o hlade. Ups...

Výborná česká próza so silným príbehom.

[Veronika]

Kryštof a Iduška. Celou dobu jsem měla chuť vlézt mezi stránky a oba je obejmout. Snaha Kryštofa se protloukat tím, co mu život (a paní máma) nachystal, mě dojímala každou stránku. Poprvé jsem četla knihu o tom, co a kdo tady zůstane po těch, kdo se rozhodli jít za svobodou a lepším životem za hranice. Nikdy předtím jsem o tom popravdě moc nepřemýšlela, ale tenhle příběh mě hodně nahlodal v tom, co je svoboda, odvaha, bojovnost.
Taky myslím, že kdybych už sama měla děti, bylo by to ještě silnější.

[Eva Francova]

Kryštof a Ida, dva sourozenci, kteří se ocitnou sami, bez matky. Musí udržet zdání normálnosti, aby na to nikdo nepřišel. Čím déle to trvá, tím více je to složitější. Budou se snažit, stejně jako můry, dostat se za každou cenu za světlem.

Rodina, tajemství, dospívání, minulost…. To vše najdete v této knize, ale nebojte, dostanete toho mnohem víc.

Mám moc ráda knihy Evy Střihavkové. Přečetla jsem je všechny. Všechny mě dokázaly něčím překvapit, Můry asi nejvíc (i když Gusta je jen jedna).

Hned od prvních řádků jsem se do knihy začetla, ponořila, najednou jsem byla v půlce, ani nevím jak, a pak už jsem knihu nemohla dát z rukou, dokud jsem ji nepřečetla celou. Po dočtení jsem chtěla víc! Chtěla jsem zůstat s Kryštofem a Idou, chtěla jsem víc z jejich příběhu. Vůbec jsem nemohla knihu odložit a nejradši bych si ji přečetla znovu od začátku.

Autorka nechává čtenáře v napětí, neustále jsem přemýšlela, co se vlastně mohlo stát. Měla jsem různé teorie, ale neuhádla jsem to. O to víc jsem byla na konci překvapena.

Ač je knížka o vážných věcech, je psána s lehkostí. Baví mě, když je příběh vyprávěn dětskýma očima. Dokáže mě tak více zasáhnout, více ho prožívám. Ta nevinnost v kontrastu s krutým světem byla dokonalá.

Tuhle knížku si vážně přečtěte, je skvělá!

[Tereza]

Klaním se všem autorům, včetně paní Střihavkové, kteří umí čtenáře vtáhnout do příběhu hned od začátku. Přibližně ve třetině kniha lehce ztratí tempo tím, jak se vlastně opakuje celá podstata příběhu, aniž bychom byli nějak blíž rozuzlení - takže, nejsem na to pyšná, ale po vzoru mé matky, které jsem se za tuhle "techniku čtení" celá léta smála, jsem skočila asi 30 stran před konec, abych se konečně dozvěděla, jak to dopadne, a pak jsem dočítala prostředek zpětně. Konec je napsaný skvěle, k zamyšlení, oceňuji originalitu myšlenky a vlastně i odvahu napsat zrovna takový příběh. Trochu mě celou dobu dráždilo, že nedokážu místně zařadit děj, obrovským překvapením pak pro mě bylo to, že se to odehrávalo v sousedním okrese, než ze kterého pocházím. Očekávala bych trochu jiný styl mluvy, třeba i víc germanismů, ale to je spíš moje hnidopišství, než že by to bylo vyloženě negativum, které bude vadit každému. Takže jo, doporučuju ke čtení, je to příjemné překvapení.

[E.]

Poutavý příběh z prostředí disentu, které je odhaleno až s postupem vyprávění. Téma a zápletka jsou velmi zajímavé a dobře promyšlené. Některé dějové linky mi přišly nedotáhnuté do konce, příběh vraha na mě působil trochu samoúčelně, měla jsem celou dobu podezření, že jím je Honza, ale asi čtu moc detektivek. Závěr mě trochu zklamal, přála bych si víc vyprávění ze současnosti, dozvědět se víc detailů. O to míň mě bavila část Kryštofova dospívání a jeho setkání s Petrem a s farářem. Celkově ale velmi příjemné překvapení skvělý počin autorky.