Příhraničí je zvláštní místo, kdysi asi patřilo do našeho světa, ale pak jej kdosi nějakým rituálem vytrhnul a přenesl do jiného světa. Jsou tu všelijaké vymoženosti co známe jako elektřina, automobily, pistole a samopaly, ale funguje tu i magie a za hradbami opevněných měst tu číhá spousta nebezpečných míst a tvorů. Zaujalo mě třeba tohle rozlišení: "Lykantrop je člověk, kterej se mění na vlka, ale vlkodlak je zvíře, nic víc."
Lidé se tu snaží přežít jak se dá, jedním z nich je hrdina tohoto románu, kterému všichni říkají Led, pro nejlepší přátele je Kluzkej. Led je patrolář a dostane zvláštní úkol vypravit se na Sever. Je to téměř jako by jej poslali na smrt, ale po všech průserech co Led napáchal v Pevnosti vlastně ani moc nemá na výběr, takže úkol přijímá, ujme se vedení poněkud nesourodé skupiny vojáků z Družiny a vydají se za Sněžnými lidmi. Už od začátku si je Led vědom že tady něco smrdí a někdo po jeho skupině jde, ale o co jim jde a koho vlastně sledují? Led je drsňák a udělá cokoliv aby přežil, i když spoustu věcí pokazí, přesto mu nějaká ta jeho improvizace nakonec vyjde. Cesta je to tvrdá, těžko říct jak to Led dělá že se vždycky zase zvedne a vydrží tolik bolesti. Do poznámek jsem si označil jednu jeho úvahu: "Jestli tě nic nebolí, ujisti se, jestli neležíš v rakvi a není zatlučený víko."
Tohle je první kniha kterou jsem od Pavla Korněva četl, je to poměrně čtivé, děj je svižný a akční. Mám snad jedinou výhradu k překladu jak se tam vícekrát opakuje slovo "odkama", jestli to v originále říkali nějakým slangovým slovem a proto je to přeloženo takhle, kdoví. Není to vůbec zlé, druhý díl si určitě přečtu.