Kořeny jabloní

by Veronika Kratochvílová

Magdaleně se život překlenul do poslední dekády. Zatímco tělo ji zrazuje každým dnem víc a víc, hlava zůstává bdělá. Vrací se do vzpomínek a otevírá příběh svého mládí, kdy se na osudech její rodiny trpce podepsaly rozkulačení a totalita 50. let. Mladá Magdalena pro sebe tehdy hledala jiný, pestrý svět, který jí poskytla literatura. Teď se sžívá s domovem důchodců.

Do bytu po ní přichází Lenka. Sedmatřicetiletá žena je krátce po rozchodu a začíná novou životní etapu. Díky dopisu adresovanému bývalé nájemnici se postupně seznamuje s Magdalenou a toto psaní obrátí oběma ženám život naruby.

Citlivý románový debut je nejen ponorem do duší hrdinek, které rozdílná generační zkušenost překvapivě víc spojuje, než rozděluje. Je také oslavou moci literatury, vyprávění a psaní.

288 pages, Paperback

Published April 1, 2026

About the author

Veronika Kratochvílová (1987) se narodila v Českých Budějovicích. Od studií na FF UK žije v Praze a pracuje jako novinářka. V současné době je šéfredaktorkou cestovatelského měsíčníku Lidé a Země a autorkou video-podcastu Exoti. Napsala několik hudebních textů, dva televizní scénáře, bezpočet článků, rozhovorů a deníkových zápisků. Je závislá na chůzi a bylinkových čajích.

Reviews

[Eva Francova · Rating 5 out of 5]

Magdalena vzpomíná na svůj život. Tělo ji zrazuje, tak se vrací do mládí, do 50. let, která u nás nebyla snadná. Pak tu máme Lenku. Mladou ženu, která začíná znovu od začátku. Jak se ty dvě dají dohromady? Co je spojí?

Tohle, že byla prvotina? To je dokonalá kniha. Nádherně napsaná. Text jsem si neskutečně užívala, doslova pohlazení po duši. A ten příběh? Zajímavý a poutavý, že se od něj nedalo odtrhnout.

Je to příběh o životě, o stárnutí a stáří, o smrti, o samotě, přátelství i svobodě. Je toho tu tolik. Spousta témat, skvěle zpracované. Napsané tak, že se vás to dotkne. Je to krásné i smutné, milé i dojemné, úsměvné i bolavé. Při čtení se ve mně vystřídala celá škála emocí. A emoce, to je to, co od knih očekávám.

Postupně v knize odhalujeme tajemství z minulosti. Je skvěle dávkováno, čtenář pomalu odhaluje to, čím si v minulosti Magdalena prošla a čím dál víc tak chápe její chování.

Nechybí tu ani láska ke knihám, psaní a příběhům. Prostě tohle je kniha, kterou vážně chcete číst.

[Jitka Č. · Rating 4 out of 5]

Měla jsem obavu pustit se do románu s tématem padesátých let. Vyrovnávání se s totalitní minulostí skrze ženské osudy u nás za poslední dekádu téměř zprůmyslnělo, a začíná být obtížné říct k němu cokoli nového.

Román stojí na dvou ženách, které spojuje jeden byt. Magdalena prožívá poslední dekádu života v domově důchodců a ve vzpomínkách se vrací do mládí poznamenaného rozkulačením. Sedmatřicetiletá Lenka se po rozchodu stěhuje do bytu, který Magdalena opustila. Spojnicí se stává dopis adresovaný bývalé nájemnici, který obě ženy svede dohromady.

Síla Kořenů jabloní spočívá v tom, že se Kratochvílová nesnaží psát další velké dějinné drama. Padesátá léta tu neslouží jako kulisa pro efektní krutost, ale jako formující prvek postavy. Magdalena díky tomu není jen „stará žena”. Je to plastická hrdinka, ke které jsem si vztah vytvořila hned během prvních kapitol

Skutečným tématem románu je pro mě setkání dvou podob samoty. Magdalenino vykořenění bylo vynucené. Režim vzal její rodině půdu i domov a ona tak byla donucena začít znovu, jinak, a to hned několikrát. Lenčino vykořenění je vlastně dobrovolné, možná až generační. Jeho základem je svoboda volby, která se kdesi cestou proměnila v neschopnost zapustit kořeny kdekoli. Setkání obou žen pak působí jako hladivý lék na samotu a možná příslib toho, že porozumění a blízkost můžeme najít i na zdánlivě nepravděpodobných místech.

Výhrady mám. Příběh občas přepadne přes hranu sentimentu a Lenka mi oproti Magdaleně připadala nedotažená. Teď, týden po dočtení, na ni mám výrazně matnější vzpomínku.

Přesto si myslím, že tenhle román o laskavosti, naději a mezigeneračním porozumění tu byl třeba. Dobře se čte, přináší pozitivní poselství a mezi „českou depkou” vyniká svou schopností vyvolat ve čtenáři emoce i bez přehnané krutosti.

Doporučuju a doufám, že o Veronice Kratochvílové ještě uslyšíme.

PS: Začala jsem na 3*, končím na 4* protože ve mně kniha po dočtení pořád trochu pracuje a to beru jako dobrý znamení.

[lanius_minor · Rating 5 out of 5]

Tohle že je prvotina? Tak to chce hvězdičku navrch. A taky si neodpustím hvězdičku za vazbu na jižní Čechy a za ty jabloně, o kterých to vlastně vůbec není a zároveň je. Ostatní hvězdičky jsou za dobře vykreslené postavy (Magdalénu si nelze nezamilovat), za styl vyprávění a čtivost (příběhy obou protagonistek už vyprávěli i jiní, jinak, jindy, a přece vás zajímají a chcete číst dál), především ale za citlivě rozvíjené mezigenerační přátelství a laskavé poselství, že vší mizérii navzdory existují důvody, proč chtít žít a proč mít život rád.

[Zuzka-knižníček · Rating 4 out of 5]

4,5* Knížka ve mně zanechala silný dojem. Příběh se četl velmi dobře hlavně díky krátkým kapitolám, které se pravidelně střídaly z pohledu obou hlavních postav - Magdalény a Lenky. Tento způsob vyprávění mi opravdu sedl, protože děj měl příjemné tempo a zároveň jsem měla možnost nahlédnout do myšlenek obou žen. Autorka dokázala vytvořit atmosféru, která mě přiměla číst dál, a postupně odhalovala jednotlivé střípky příběhu tak, abych si mohla skládat vlastní obraz o tom, co se vlastně stalo. Jediné malinké mínus pro mě představuje závěr. Myslím si, že jsem pochopila, co autorka chtěla sdělit, ale právě u tohoto příběhu bych ocenila o něco jasnější a doslovnější vysvětlení. Potřebovala bych, aby některé věci byly řečené trochu víc „jasně a nahlas“. Otevřenější konec mi většinou nevadí, ale tady bych uvítala větší uzavřenost. I přes tuto drobnou výtku jsem si čtení užila a knihu bych rozhodně doporučila těm, kteří mají rádi citlivě napsané příběhy s postupně odhalovanými souvislostmi.

[Tereza · Rating 4 out of 5]

Sáhla jsem po téhle knížce i proto, že (pra)dědova rodina prošla též akcí Kulak (přičemž tenhle vskutku geniální soudružský tah má na svědomí i to, že bych bývala mohla být od Kolína a ne od Mostu, krucipísek). Čekala jsem tu část o akci Kulak obsáhlejší a drsnější + mě do očí trklo titulování matky v 50. letech jako "mamka", ale to je jen drobnost. Mrzí mě poměrně dost useknutý otevřený konec a kvůli tomu dávám jen 4/5, ale jinak je to profesionálně napsaná jednohubka, která se krásně plynule čte a dá se zvládnout během jednoho dne. Velice povedená prvotina! Jen si nejsem jistá, jak se bude číst mužům - vnímám, že jako žena se s dvěma hlavními hrdinkami mohu snadno ztotožnit jak věkem k Lence, tak k rodinným babičkám, které připomíná obdobně stará Magda.

[Leila Afsahi · Rating 5 out of 5]

top

[Andrea · Rating 4 out of 5]

Román jak jednohubka. Mezigenerační prolnutí.

[Tereza Bezrouková · Rating 4 out of 5]

Už teď se těším na další řádky z pera autorky, protože tenhle její debut mě potěšil velmi. Krásně vyprávěný příběh, který má co říct. Přibližuje nám dva světy, které jsou od sebe velmi vzdálené, ale přesto se vzájemně dokážou protnout a obohatit.
Autorka krásně pracuje s jazykem - jazyk obou hlavních postav velmi dobře koresponduje s jejich charakterem. Přečetla jsem za tři dny a bylo mi s knížkou moc hezky, i když to vlastně vůbec není veselé čtení.

[Marie · Rating 4 out of 5]

Lehce napsané, četlo se samo. Jsem ten typ čtenáře, který by snesl dějové linky rozpracovanější, román delší a komplexnější. Tenhle měl hezky našlápnuto, tak třeba příště.