Hadovo dílo

by Norman Jangot, Ladislav Václavík (Translator)

V postapokalyptické Paříži zničené tajemným Přívalem se lidstvo snaží z trosek znovu vybudovat svět. Mezi přeživšími jsou lidé se zvláštní schopností číst v chaosu každodennosti jedinečná znamení, zvané synchronicity. Nejnadanější z nich, takzvaní Pythoni, pracují jako elitní lovci zločinců pro novou policii. Nathaniel Loppe, kdysi legendární Lovec, se po osobní tragédii stáhl do ústraní. Když se objeví sériový vrah, který je sám Python a nenechává po sobě žádnou stopu, vrací se Nathaniel na naléhání mladšího, nejistého a nedávným rozchodem rozervaného kolegy zpět do akce. Napínavé pátrání po vrahovi se prolíná s tématy náhody a osudu, synchronicit, kvantové nejistoty a paralelních světů. Hadovo dílo je temný, atmosférický román o touze po pomstě a křehkosti civilizace. Norman Jangot nabízí neklidný, „nezařaditelný“ příběh, který propojuje žánrovou zábavu s vizionářskou reflexí současného světa.

Genres: Science Fiction, France

600 pages, Hardcover

Published May 4, 2026

Reviews

[Makinu Nisshoku · Rating 5 out of 5]

Quelle claque ce roman ! Je me suis lancée dans cette lecture parce que l'auteur doit venir dans ma médiathèque, et j'avoue avoir lu le résumé légèrement en travers, je ne m'attendais donc pas à cette histoire.

S'il y a une chose à savoir sur moi c'est que je n'aime pas lire du policier. Les seuls policiers qui m'ont séduit jusque là étaient mêlé à un autre genre (SF, fantastique, romance...). L'œuvre du serpent vient donc s'ajouter à la courte liste des quelques élus ayant trouvé grâce à mes yeux.

J'ai adoré les personnages : complexes et torturés.
J'ai adoré les décors : Paris en ruine, en éternelle reconstruction, les nouvelles règles de la civilisation qui a survécu ou tente de survivre...
Oui vraiment, ce qui m'a séduit c'est la description de ce monde post-apocalyptique qui est très immersif, à travers des personnages forts qu'on a envie de suivre sans pour autant les apprécier. Impossible d'avoir des sentiments constants pour les personnages, ils évoluent, se révèlent, et le regard qu'on pose sur eux ne fait aussi que changer.

Bref, si vous cherchait un livre dépaysant, dont l'enquête va vous tenir en haleine d'un bout à l'autre et qui ne ressemble à rien d'autre, n'hésitez pas à lire cet OVNI.

[Martin Petráš · Rating 3 out of 5]

Máte radi Paríž? Alebo ste ho už navštívili? Norman Jangot vám ho vo svojom románe ukáže v úplne inej podobe. Ľudstvo doplatilo na svoju zvedavosť a po tom, ako sa začalo vŕtať hlboko v útrobách Zeme, nastal Príval, ktorý navždy zmenil svet.

„Když člověk pojal naději, že všechny záhady planety vyřeší, když se provrtá do jejich hlubin, udělal největší chybu svého života.“

Okrem iného sa objavili ľudia so zvláštnymi schopnosťami, ktorí dokážu čítať znamenia prostredníctvom synchronicity. Tí najnadanejší, takzvaní Pythoni, pracujú ako elitní lovci zločincov pre novú políciu.

Jedným z nich je aj Nathaniel Loppe. Po osobnej tragédii sa stiahol do úzadia, no keď sa v Paríži objaví sériový vrah, jeho mladší kolega Milo Nirbelstein ho požiada o pomoc pri vyšetrovaní.
Popri policajnom vyšetrovaní spoznávame nové spoločenské usporiadanie, rôzne sekty, cirkvi a spolky, ktoré vznikli po katastrofe. Text dopĺňajú zápisky označené ako Tkalcův deník, vďaka ktorým sa dozvedáme viac o fungovaní nového sveta.

Najväčšou prednosťou románu je podľa mňa jeho atmosféra. Autor predstavuje postapokalyptický svet, v ktorom je melancholický a rozpadnutý Paríž len spomienkou na niekdajšiu civilizáciu, ktorá už neexistuje. Z postáv ma najviac zaujal Nathaniel, ktorý bojuje s vlastnou traumou a problémy rieši svojím osobitým spôsobom. Ostatné postavy však na mňa pôsobili skôr nevýrazne. Originálnym prvkom je aj využitie tzv. Synch, teda synchronicity, pri vyšetrovaní, hoci samotná kriminálna línia ustupuje skôr do úzadia a autor čoraz viac presúva pozornosť k filozofickým témam, ako sú osud, realita či ľudská túžba prekračovať hranice poznania.

Podobnú knihu som doteraz nečítal. Ide o netradičný mix detektívky, dystopie, postapokalyptického románu a filozofie. Norman Jangot sa nebojí tém, ako sú synchronicita, kvantová fyzika, paralelné svety či symbolika hada ako pokušenia, premeny alebo skrytej hrozby. Škoda len, že pri množstve motívov a filozofických úvah pôsobilo samotné spracovanie miestami ťažkopádnejšie.

Napriek rozsahu, rozvláčnejšiemu tempu a filozofickým pasážam sa kniha čítala pomerne rýchlo. Myslím si však, že najviac si ju užijú čitatelia, ktorí majú radi komplikovanejšie príbehy, nejednoznačné vysvetlenia a knihy, ktoré ponúkajú viac otázok než odpovedí.

Za knihu ďakujem: Beta-Dobrovský.

„Jsou lidi, co nemaj odvahu postavi se životu tváří v tvář a co jsou připravený uvěřit každý pitomosti.“

[Dada.196 · Rating 4 out of 5]

Autorovi se povedlo vymyslet velmi originální postapokalyptický svět s Pythony. Jejich schopnosti jsou neuvěřitelné, ale sami sebou jsou si příliš jisti a společnost jimi po prvotním nadšení spíše opovrhuje.

Kniha je zajímavě napsaná. Autor se nebál experimentovat a zkombinoval postapo, detektivku, filozofické myšlenky a najdeme tu i pasáže o kvantové fyzice. Kniha je plná krátkých, úsečných vět, které hlavně popisují svět okolo nás. Jako záblesky reality, které čtenář musí sám poskládat, aby dostal ucelený obraz. I kapitoly jsou kratší, někdy jsou scény useknuty a my si zpětně musíme ze střípků odvodit, co se stalo. Přesto (nebo právě proto?🤔) mě ale příběh bavil, byla jsem zvědavá, kam nás autor zavede, co vymyslí. Protože u tohoto příběhu jsem nebyla absolutně schopná odhadnout, jak to bude pokračovat.

Na to že kniha má 600 stran, autor si nedal moc práce s hloubkou postav. Kromě hlavního Nathaniela nevíme o nikom skoro nic a přitom minimálně taková Inés, Milo by si to zasloužili. Nathaniel byl vše jen ne sympatický. Egoista, alkoholik v depresích, který sleduje jen vlastní cíle. Bylo příjemným osvěžením, že je konečně hlavní postava i trochu víc blb 😁.

Výňatky z Tkalcova deníku byly zajímavé, hezky doplňovaly, co víme o historii a filozofii postapo světa. Mam ráda, když je worlbuilding takto ucelený.

Samotné hledání vraha bylo dobře propracované. Líbilo se mi, jak znovuobjevili starou dobrou policejní práci a nespoléhali se jen na speciální schopnosti. Sledování Linky bylo vždy akční, dynamické , stránky rychle ubíhaly.

Konec jsem moc nepochopila. I důvod vraždění je mi vlastně záhadou. Celé to bylo moc zamotané, nejasné, plné filozofických myšlenek. A jak se do toho připletly paralelní světy, můj mozek začal stávkovat 😅. Můj mozek moc nepobral ani názvy kapitol a básničky na začátku každé kapitoly, ale to asi byl spíš můj osobní problém 😅. I když jsem jim nerozuměla, netradiční názvy kapitol se mi líbily, autorovi muselo dát práci všechny je vymyslet.

Přesto mi konec celkový dojem z knihy nepokazil a jsme ráda, že se mi toto originální dílo dostalo do rukou. Možná si knihu s odstupem přečtu ještě jednou a snad už závěr víc pochopím 😁

[Zuzana Schedová · Rating 4 out of 5]

Po dlouhé době se mi dostala do rukou fakt originální dystopie. Lidstvo totiž svou rozpínavostí přesáhlo hranice všeho a světem otřásl Příval. Velké množství lidí zemřelo, většina budov a infrastruktury se zhroutila a na troskách zbývajícího světa začal vznikat svět nový. A u toho vznikli Pythoni, lidi, kteří měli zemřít, ale nakonec skončili s velmi speciálním nadáním. A jak to už tak bývá, když se mění svět, mění se i lidé. A v této postapokalyptické Paříží se ocitáme v Hadovom díle my. Zjisťujeme, že policie, jak jsme ji znali už neexistuje, klasické vyšetřování také ne a všeho se ujímají Pythoni a ke slovu přichází synchronicity a hledání nápověd v bežném světe kolem nás. Začnou umírat bohatí a je potřeba zjistit, kdo za tím stojí. Pythoni jsou totiž nevystopovatelní a vypadá to tak, že za tímito vraždami je právě Python a tak se z pythoního důchodu vrací ten nejlepší z nejlepších, který se, už dávno po tom, jako přišel útokem neznámého útočníka přišel o zrak, stáhl do ústraní.
Když jsem začala číst Hadovo dílo, tak jsem chvíli tápala. Zorientovat se v tomto novém světe plného lidí se speciálními schopnostmi, synchronicit a toho, jak vlastně fungují, nových náboženství a sekt a celkově světa, který je úplně jiný, jak ho znám, chvíli to trvalo. Ale jak jsem se zorientovala, tak začala jízda, kterou jsem si užívala do konce. Bavilo mě, jaký svět autor vytvořil, jeho fungování a jak to celé propojil vyšetřováním zločinu. Bylo to originální, neotrelé, tajemné až místy temné a neskutečně pohlcující. Ta atmosféra postapokalyptické Paříže, to postupné objevování světa, jeho pravidel a vyšetřování zločinu - tak tahle kombinace se Normanu Jangotovi neskutečně povedla. Je velmi osvěžující, když se mi dostane do rukou kniha, ktera je tak správně a dobře jiná. Ano, bude od vás vyžadovat určitě soustředení a nedá vám to vše zadarmo, ale bude to stát za to, věřte mi.

[Lenka Sova · Rating 3 out of 5]

Autor vytvoril bezútešný obraz sveta, kde ani tí zámožní nemajú na bankovkách ustlané, a kde síce žije niečo na spôsob superhrdinov, ale ľudia sa na nich dívajú skôr cez prsty a keby zo dňa na deň zmizli, štátny smútok by za nich nikto nevyhlásil. Dar, ktorým takzvaní Pythoni oplývajú, tiež nie je marvelovská nasvalená klasika navlečená do legín so slipami na vrchu. Hadia schopnosť má ťažko uchopiteľný, skôr spirituálny charakter - oni dokážu "loviť" čriepky samotnej reality.

Po tom, čo sa Nate stiahne do úzadia (pekný názov pre "upíja sa do kómy dakde v riti"), vyšetrovanie leží na Milových pleciach, ten sa však rád stráca vo vlastnej depke a skôr než naháňačku to potom pripomína závod v rýchlochôdzi v domove dôchodcov. Ale zase, napriek sci-fi prvkom, tá depresívna pochmúrnosť dáva knihe psychologickú hĺbku. Jangot sa nesnažil napísať psychotriler, kde na vás číha hladné prekvapenie na každej druhej strane a vrahom je nakoniec obeť prevrátená naruby. Veľký dôraz kládol na psychiku, na dôkladné vykreslenie zničených postáv (a opísať niečo rozbité dá viac roboty než keď to máte v jednom kuse a len poviete že je to kutáč) a ich vzájomných, deštruktívnych aj konštruktívnych vzťahov. Krimi zápletka je len niečo, čo vypĺňa priestor medzi sebaľútosťou, sebaobviňovaním a sebazaprením.

[Knihomolský deník · Rating 3 out of 5]

Chcete Paříž poznat jinak, než ji znáte z pohlednic? A co takhle sci-fi s kriminálními prvky z prostředí postapokalyptické Paříže?
🐍
Příval zničil svět jak jej známe, civilizace je v troskách. Objevují se Pythoni, lidé se zvláštními schopnostmi, kteří dokáží vystopovat kohokoliv a číst zvláštní znamení, pracují jako elitní lovci zločinců. Jenže co když se objeví v Paříži vrah, který je také Python?
🐍
V tomhle příběhu o 600 stranách najdete všechno. Deníkové zápisky, krimi linku, postapokalyptický svět, vědecké poznatky, téma úpadku společnosti a další.
🐍
Hadovo dílo je hutný příběh, který vám čtení nedá zadarmo. Je potřeba se soustředit, hledat souvislosti. Ale přiznávám, že toho na mě chvílemi bylo asi už hodně a ztrácela jsem pozornost. Měla jsem pocit, že prostředí přebíjí postavy a ty jsou nepříliš výrazné.
🐍
Velké očekávání jsem měla od krimi linky, která si mě dokázala udržet. Jenže to zakončení mě čtenářsky příliš neuspokojilo a já čekala větší wow efekt.
🐍
Jak asi z řádků výše vyplývá, Hadovo dílo pro mě bylo velmi zajímavé námětem, ale samotné zpracování mě úplně neuchvátilo a měla jsem pocit, že se občas v knize ztrácím. Chtěla jsem, aby mě příběh více vtáhl, ale to se mi bohužel nestalo.
S hodnocením tedy zůstávám na půl cesty a dávám 2,5⭐️/5⭐️.

[Maurine · Rating 5 out of 5]

4.5 car il y avais des passages difficiles à comprendre, surtout dans le journal du tisseur et dans les citations, ce qui fais que j’ai mis un peu de temps à la finir.

Mais c’était genial, mon premier polar d'anticipation, je ne l'aurais jamais lu si je n’avais pas rencontré l'auteur à une dédicace et j’en suis bien contente.

[Jeanne · Rating 5 out of 5]

Je ne sais pas quoi dire à part que je suis soufflée.

J'adore comme les thèmes du destin, de la santé mentale et de l'art se mêlent pour crée un thriller haltant et bouleversant.

Bravo monsieur Jangot.

[Nathalie Vanhauwaert · Rating 5 out of 5]

J'ai dévoré ce livre qui me sort pourtant de ma zone de confort, le temps d'un vol outre Atlantique. Un joli pavé de 500 pages que je n'ai pas vues passer.

C'est un polar d'anticipation, dystopique, un peu fantastique, une fable sur notre monde moderne et ses dérives, un peu un roman inclassable mais tellement passionnant.

Je vais essayer de vous en parler sans trop en dire car c'est un véritable jeu de piste, une puzzle qui peu à peu prend forme tant par le texte que par sa construction, les exergues en début de chapitre.

L'Homme en veut toujours plus, un jour en forant l'écore terrestre pour récupérer un maximum de richesse, il est allé trop loin et a provoqué une énorme onde de choc qui a détruit la planète. Paris est en ruine, en reconstruction, dévastée. Ce monde n'a plus rien de commun avec le précédent.

Lors de l'onde de choc, certaines personnes ont reçus une étrange faculté, un don, celui de voir des choses, de suivre des pistes invisibles, des "synch", des synchronicités, on les nomme les Pythons en référence à la Pythie de Delphes.

Ces Pythons ont été recrutés par la police pour traquer les criminels, faisant ainsi régner l'ordre. C'est extrêmement efficace jusqu'au jour ou l'un d'eux en décide autrement et tend despièges à ces semblables.

On va découvrir Nathalniel Loppe, un serpent, le meilleur au flair légendaire en début de récit. Après une absence suite à un accident, il reprendra du service pour traquer un serial killer hors du commun.

Il reviendra à la demande de Milo Nirbelstein, un autre flic serpent qui demandera son aide. Avec Assia, Inès et Orca, il va nous emmener dans une enquête passionnante à travers la ville dévastée.

Je ne peux vous en dire plus si ce n'est que l'on parle de lutte contre les riches, de secte, religion, endoctrinement, manipulation , de l'être humain, de se choix, indirectement de notre planète et de ce que nous lui faisons subir. On parle aussi de l'art et son importance dans le monde mais également de philosophie, de physique quantique, des théories de Carl Jung.

Les pages tournent rapidement, beaucoup de dialogues, de rythme. Une construction très bien menée où chaque élément compte. Ah oui j'oubliais en parallèle on découvre le journal du tisseur qui nous guide au fil des pages.


J'ai vraiment passé un excellent moment et l'ai terminé en atterrissant c'est vous dire que j'étais à fond dedans.

Ma note : 9/10

https://nathavh49.blogspot.com/2024/0...