Děj románu Stav obležení se odehrává během osudových čtyřiadvaceti hodin života patnáctiletého Caspiana. Obyčejný školní den završí v rozhodující konfrontaci s násilnou životní realitou katastrofa. Bezútěšně šedivé betonové sídliště Hagalund na stockholmském předměstí je místem v obležení – místem, kde jsou jakékoli ambice či touha po odchodu tvrdě trestány. Determinace prostředím a původem si nezadá s řeckou tragédií: otec, jenž utekl od rodiny zpět do původní vlasti, Iránu, psychicky nemocná matka mající přehnaná očekávání, neosobní přístup pedagogů, nepsané zákony teenagerů z ghetta, ve kterém 70 procent populace tvoří přistěhovalci, a uprostřed toho všeho Caspian, snažící se jen zapadnout a uspět na všech frontách. Pomocí rytmického jazyka vypravěče, který osciluje mezi syrovou upřímností a přehnaným zveličováním své role mezi vrstevníky, zobrazuje Sattarvandi chlapce, jenž má dospět v muže v prostředí, kde platí pouze drsná slova, odvaha a tvrdé pěsti.
Hassan Loo Sattarvandi is a Iranian-Swedish author who grew up in Hagalund in Greater Stockholm.
His debut Still (Style) was published in 2008 and depicts the lives of a few young working class men in Hagalund. It received the Swedish Katapultpriset i 2009 for the best debut the previous year.
His second novel Belägring (Siege) came out in 2011.
Kniha nejvíc asi zajímavá formou, kdy vyprávění je monologem hlavního hrdiny, který někomu popisuje po telefonu svůj den. To, co je plusem, se ovšem v některých momentech stává i minusem, protože děj se slívá v jednolitý proud, který jsem se snažila místy proplavat hodně rychle (až měla tendence přeskakovat). Vyprávění funguje stejně jako v opravdové mluvě, Caspian tak přeskakuje sem a tam, od jednoho k druhému, i když ve skutečnosti se vlastně snaží držet lineární nitky příběhu, kdy nás od rána postupně vede až k nočnímu zvratu a cestou se s ním seznámíme podrobněji, s jeho názory, rodinnou situací, školou, kamarády. Občas mě příbeh bavil, občas nudil, mnohokrát jsem si říkala, že podobné téma jsem už četla i daleko lépe zpracované a několikrát mě napadlo, že za čas už si zrovna Caspianův příběh ani pamatovat nebudu. Chybělo mu možná něco, co by razantněji vtáhlo a vrylo se.
This book is worth a read - it's named the "The Catcher in the Rye" of this generation, and I fully agree. Caspian faces a different kind of hopelessness and doom that is what we offer the boys of socially challenged areas today. As a substitute teacher at a school that teaches a lot of these kids, I felt that the book was true to the reality I witness, and also that it helped me understand these kids and what they face, better.