Sudety. Raj utracony

by Kateřina Tučková

Ten zbiór opowiadań przywraca pamięć o świecie, który zniknął wraz z wojną i powojennymi wypędzeniami Niemców z Kraju Sudetów. Czołowi czescy autorzy pokazują czesko-niemieckie pogranicze sprzed katastrofy – pełne zwyczajnego życia, marzeń, miłości, ale także narastających podziałów społecznych. Każda historia odsłania inny fragment wielonarodowych Sudetów, gdzie wielka historia nieustannie przecina się z codziennością mieszkańców. Niezwykły klimat książki dopełniają ilustracje Jaromíra 99 inspirowane archiwalnymi fotografiami.

Genres: Czech Literature, History, Historical, Short Stories

328 pages, Hardcover

First published May 6, 2025

About the author

Kateřina Tučková (nar. 1980) vystudovala dějiny umění a bohemistiku na FF MU v Brně, v současné době pracuje jako kurátorka. Debutovala novelou Montespaniáda (2006), v roce 2009 vydala román Vyhnání Gerty Schnirch, za který obdržela cenu Magnesia Litera 2010 – Knižní klub Cena čtenářů a byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesii Literu za prózu a Cenu Jiřího Ortena. Je autorkou několika odborných publikací z oblasti českého výtvarného umění, na pomezí historie a krásné literatury se pohybuje beletrizovaný životopis Můj otec Kamil Lhoták (2008).

Reviews

[Monika Chmelková · Rating 4 out of 5]

Já prostě miluju povídky. A tahle knížka je tak hezky zpracovaná a všechny povídky jsou kvalitní. Ano, ne všechny byly geniální, ale celkově se mi to líbilo.

[štěpánka · Rating 3 out of 5]

Upřímně jsem trochu rozpačitá. Čekala jsem od knihy asi něco jiného, povídky byly opravdu hodně volné a vlastně jsem se z nich nic nedozvěděla - což byl můj velmi špatný předpoklad. Líbila se mi povídka “Moje budoucnost”, povídka o Grete mi připomněla Empusion od Tokarczuk a v poslední kapitole Tuckove jsem měla radost z postavy Váchy. Ale nemůžu říct, ze bych měla touhu knihu každý večer otevřít, spis jsem se musela nutit. Ilustrace a grafické provedení musím vyzdvihnout, rada si knihou listuji jen kvůli nim.

[Klára · Rating 5 out of 5]

Miluju recenze “čekal jsem něco jiného”, děcka, Sudety jsou milion dalších věcí než divoký odsun a sladkobolné příběhy o válce a lásce.
Překvapivě vyrovnaná sbírka povídek, graficky parádní, tematicky chytře vystavěná. Ne všechno je na pět hvězd, osobně bych to zvládla bez první a poslední, ale jako celek se mi to líbilo hodně a to českou soudobou literaturu moc nemusím. Moc pěkný.

[Rozarka · Rating 4 out of 5]

Jedna z knih, které musím pochválit za grafickou úpravu. Jako fyzický objekt je to krásná kniha: obálka, použitý papír, ilustrace, konec konců i to modré písmo. Dokonce se mi až na drobné výjimky líbil i obsah, což se mi u povídkových sbírek moc často nestává :D

Jaroslav Rudiš: Zákupy - Sarajevo ⭐ ⭐
Nuda. Jedna z povídek, u kterých 10 minut po dočtení zapomenete, že jste je kdy četli.

Petra Dvořáková: Oh Gott, to je ale haluz ⭐ ⭐ ⭐ ⭐
Bod za odvahu pojmout povídku jako komedii, a přitom s lehkostí vykreslit česko-německé vztahy a život v pohraničí. Bod dolů jen za to, že osobně nemám ráda, když je punchline něčí vzhled.

Petra Klabouchová: S křížkem po funuse ⭐ ⭐ ⭐ ⭐
Od Petry Klabouchové jsem už letos jednu knížku zkusila číst, ale vzdala jsem to zhruba ve třetině, vůbec mi nesedí její styl psaní. U této povídky jsem měla taky problém přenést se přes začátek, ale nakonec jsem se překonala a nelituju. Takhle nějak jsem si představovala, že bude většina povídek v knize vypadat.

Marie Hajdová: Hlasy jara ⭐ ⭐ ⭐
Neurazí, nenadchne.

Leoš Kyša: Kamarádi ⭐ ⭐ ⭐ ⭐ ⭐
Haha, nečekala jsem, že v knize tohoto ražení najdu gay revenge story. I když mě nakonec vlastně víc překvapilo to, že jsem tu našla akční povídku.

Jakuba Katalpa: Mandl ⭐ ⭐ ⭐ ⭐ ⭐
Pro mě nejlepší povídka v knize, rozhodně si od autorky musím přečíst i něco dalšího.

Michal Vrba: Elbemann ⭐ ⭐ ⭐ ⭐
Ale ne, zase jedna fridged wife. Nicméně bod nahoru za krásný jazyk, zvlášť za "popatřil" a "kosmatý", to jsem už dlouho nikde nečetla.

Michaela Klevisová: Moje budoucnost ⭐
WTF. Tak toto mi nesedlo vůbec, tématem, postavami, ale hlavně jazykem. V medailonku píšou, že autorka patří nejprodávanějším autorům detektivek u nás; díky bohu že detektivky nečtu.

David Jan Žák: Bukanýři Šumavy aneb bezejmennej klub Mladýho hlasatele ⭐ ⭐ ⭐
Přišlo mi, že se to snažilo napodobit Bylo nás pět, ale to se tedy úplně nepovedlo.

Kateřina Tučková: Čas raků ⭐ ⭐ ⭐ ⭐ ⭐
Autorce by měl někdo prozradit, že každá věta nemusí být na pět řádků :D Jen vtipkuju, píše výborně, odpouštím jí i předvídatelný konec.

[Adam Fendrych · Rating 5 out of 5]

Kromě jednoho možná dvou slabších míst neuvěřitelně silné a dospělé texty. Každý je otevřené okno do jiné části světa, který nám ukazují. Tušíme, že je to svět bohatý a živoucí, ale okno nám vždy ukáže jen přesně odměřený výsek. Momenty z běžného života skvěle ilustrují velký celek. Nečekaně dobré čtení.

[Adri Dosi · Rating 5 out of 5]

Skvělá sbírka povídek. Blízká mi nebyla pouze od Žáka. Jinak ... asi pro všechny mám i mnohem blíž proto, že dané oblasti znám? Byla jsem tam osobně? Umocnilo to pocit čtení. Co mi bylo ještě líto? Že nesehnali nikoho, kdo psal o Olomouci, Ostravsku a Těšínsku... díky tomu ten obrázek není ucelený... ano.. asi by bylo super, kdyby tam byla i ta oblast okolo České Kanady a ještě.... Orlické hory a Krkonoše... všechny totiž měli svá specifika. I když měli autoři malý prostor, za mě to vystihli skvěle. Jsem ráda, že ji mám a rozhodně si ji nechám. Je to totiž umělecký kousek.

[Anna Marie · Rating 5 out of 5]

velmi kvalitni poctenicko, prehlidka toho nejlepsiho z ceskeho autorstva!🌟

[Michaela · Rating 5 out of 5]

Sudety nie sú iba o odsune, či spaľujúcej nenávisti, o násilí, telách zahrabaných v divočine, či vydrancovaných domoch. Táto zbierka poviedok je rôznorodá, kľukatá, no miestami pôsobí drsne, no vzápätí sa emócie a láska ku krajine zatrbliece ako kvapky rosy pri úsvite. Áno, je tam príroda, samota v lesoch, na horách, pri riekach, ale hlavne sú tam ľudia. Malí i veľkí, dospelí, slávni, aj bezmenní. Dedinky i mestečká, remeslá, obchody, detské hry a sny. Je tam láska a oddanosť. Schválne som sa nesústredila na mená autorov, čiže som si naplno užila úplne odlišné pristupy spracovania jednej témy. Skvelé čítanie!

[Aleksandra Gratka · Rating 4 out of 5]

Kraj Sudetów. Miejsce, w którym kiedyś, dawno temu, w rzeczywistości, która już nie istnieje, Czesi i Niemcy żyli razem i w zgodzie. Języki się mieszały, życiorysy przeplatały, rodziny składały się z różnych narodowościowo korzeni, które wrosły w tę samą glebę. Aż w to wszystko wmieszały się historia i polityka, czeski i niemiecki przestały się zgodnie uzupełniać, jedni wypędzili drugich.

O tym jest zbiór opowiadań "Sudety. Raj utracony". Od razu zaznaczę, nie jest to tom równy, zresztą chyba nie mógłby. Dziesięć opowiadań, dziesięcioro autorów, każdy utwór dotyka tematu od zupełnie innej strony.

Tu - dla mnie - są dwa słabsze opowiadania, kilka dobrych i kilka wspaniałych. Moje ulubione to "Dwa pogrzeby" Petry Klabouchovej. W nim zamieć śnieżna, która chce zabrać ze sobą 12 dzieci, ale jedno z nich wie, że "dopóki mówimy, życie trwa". Potem - trudne góralskie życie wśród śniegu i z trumnami, które czekają na śmierć domowników. A gdy stary góral umiera, zapala się świece, przykrywa lustro, zatrzymuje zegar i całemu obejściu obwieszcza się smutną nowinę. Inne - "Przyjaciele" Leoša Kyšy jest o czasach, gdy dawni kumple stają po dwóch stronach barykady. "Mandl" Jakuby Katalpy dowodzi, że wojna może zatruć myśli i doprowadzić do obłędu. Piękna "Moja przyszłość" Michaeli Klevisovej to opowiadanie o miłości, o wyborach wbrew rodzicom, o podążaniu własną drogą, nawet jeśli czeski akcent jest coraz mniej akceptowany w miejscowości męża. I ostatnie opowiadanie - "Sezon na raki" Kateriny Tučkovej, którego akcja rozgrywa się współcześnie. Tu patrzymy na tragiczne losy Niemców z perspektywy starego już człowieka.

Te opowieści z czesko-niemieckiego pogranicza są bardzo różne, ale każda jakoś zagrała na moich emocjach. Dodatkowo tom jest naprawdę przepięknie wydany, z klimatycznymi ilustracjami, które stworzył Jaromir 99.
Polecam!

[Barbora Kilian · Rating 2 out of 5]

Až na dve pekné, ale ani nie strhujúce úžasné, poviedky (Moje budoucnost, Elbemann) mi to pripadalo aj obsahovo, aj štylisticky dosť slabé, nudné, a celkovo kostrbato napísané. Dosť ma to nebavilo, ale dávala som tým poviedkam šancu jednu po druhej, dúfajúc, že každá ďalšia bude konečne už fakt pekne napísaná.
Nechcem sa nikoho z autorov dotknúť, verím, že nie je jednoduché písať literatúru, aj keď si tak nejak každý gramotný človek myslí, že by to zvládol, že stačí “vedieť písať”. Takže klobúk dole pred každým, kto ide so svojou tvorbou von na svetlo sveta.
Ja si nemyslím, že sú tie poviedky literárne hovná (no, Zákupy-Sarajevo možno aj áno), ale na môj vkus je to proste ťažkopádne a bez duše. Mne nevadí, že poviedky prezentujú obyčajnú každodennosť a nič moc akčného sa v nich nedeje, to mám naopak rada.
Mňa nebavia tie jednoduché vety, to stakatické tempo štylistiky, a tie veľmi predvídateľné motívy. Mám niekedy taký smutný dojem, pretože sa s tým stretávam v súčasnej tvorbe a v článkoch často, že si súčasní spisovatelia (a bloggeri) myslia, že dnešný čitateľ nezvládne prečítať súvetie o viac než 2 vetách, a je to škoda. Literatúra potom stráca na kráse, a aj keď má dielo potenciál vďaka zaujímavej zápletke, tak nie je možné si ho naplno vychutnať, pretože je tak primitívne odprezentované. Nečítam knihy len kvôli deju, ale aj kvôli kráse jazyka, akým to je celé napísané.
Ale aby som nezabudla, tie ilustrácie sú úžasné, neviem sa vynadívať a listujem si kvôli nim v knihe opakovane. Tým by som bez zaváhania dala 5 hviezdičiek.

[Karol Kleczka · Rating 4 out of 5]

Piękny i trudny zbiór opowiadań, który pełni ważną rolę wydawniczo-historyczną, bo wypełnia lukę w pamięci. Teksty są na świetnym poziomie, co nie dziwi jeśli się spojrzy na grono autorskie, ale też trzeba docenić ich zróżnicowanie gatunkowe, rejestry.

Pewnym minusem jest chyba za duża dawka sentymentalizmu, przez co książka może zdawać się mitologizującą. Brakuje tu silniejszej obecności głosów perspektywy czeskiej, zniuansowania - niemniej to nie jest rzecz par excellence historyczna, tylko literacka i ustawiona jak w tytule, na "raju utraconym".

Bardzo wartościowa książka. Jako Ślązak cieszę się podwójnie.

[Vojtech · Rating 5 out of 5]

Kniha naplnila co jsem očekával, je to dobrá antologie povídek na někdy trochu smutné téma. Žádná z povídek se mi nezdála vyloženě slabá nebo nudná či k přeskočení. Naopak u některých jsem si krásnou práci s jazykem vysloveně užíval. Ilustrace jsem si v digitální podobě až tolik neužil, ale i ty mají svůj styl a propůjčují knize jistou atmosféru.

[Hanka Jirovská · Rating 4 out of 5]

První významnej dojem na mě zanechal formát knížky a ilustrace, držet tu knížku v ruce je skoro spirituální zážitek (aneb když si projednou koupím pevnou vazbu místo otrhanejch paperbacků).

Vlastně jsem asi čekala něco jinýho, že to bude víc non-fiction a nahlédnu víc do politických a kulturních kontextů česko-německého pohraničí. Ale ve finále musím přiznat, že je to moc povedená kniha: na začátku poskytne krátkej souhrn historickýho dění a dál se dozvídáme o tom, jaký to je v pohraničí, z příběhů celé řady českých autorů. Trošku mě mrzí, že je težký říct, co je založený na reálnejch místech a lidech, ale vlastně mi bylo moc sympatický spíš čerpat tu atmosféru a prožívat různorodý konflikty z pohledu postav, než si číst nějakou nudnou učebnici dějepisu.

Některý příběhy mi sedly víc, některý míň, ale je to krásně uchopený a moc doporučuju.

[Miriam Hrádeľová · Rating 4 out of 5]

je krásne opäť si uvedomiť, že história nie je suchý zaznám ale zhluk hlasov, pocitov a príbehov

[Matěj · Rating 5 out of 5]

Kyšova povídka je lepší, než celý jeho Sudetenland. Sorry not sorry. Parádní sbírka a ještě hezčí ilustrace.

[Denisa Hobbs · Rating 3 out of 5]

Tahle sbírka povídek různých českých autorů mě zklamala. Líbila se mi z nich sotva polovina. Poslouchali jsme je s partnerem jako audioknihu.
🎧 Zákupy–Sarajevo: Typický Rudiš – postavy od železnice si vykládají bizarní, rádoby humorné historky. Nedoposlouchali jsme, rozčilovalo mě to.
🎧 Oh Gott, to je ale haluz: Trochu porno, ale vtipné, bavilo mě.
🎧 S křížkem po funuse: Povídka imituje starou literaturu, působila na mě uměle. Příliš sentimentální. Interpretace afektovaná. Rozčilovalo mě to, nevnímala jsem naplno. Partnerovi se to ale líbilo a závěr měl vtipnou pointu.
🎧 Hlasy jara: Fajn, ale tak nějak o ničem.
🎧 Kamarádi: Moc vojenské, moc postav, chyběla mi znalost reálií, byla jsem ztracená.
🎧 Mandl: Skvělé vykreslení důsledků válečného traumatu.
🎧 Elbemann: Možná až přehnaně depresivní, ale fajn.
🎧 Moje budoucnost: Zábavné vyobrazení odlišných životních stylů.
🎧 Bukanýři Šumavy: Moc mě to nebavilo.
🎧 Čas raků: Nevnímala jsem na 100 % a ztratila nit, střídaly se scény a já nechápala souvislost mezi nimi, žádná z nich mě ale nezaujala natolik, abych si to zkusila poslechnout znova.

[Anna · Rating 5 out of 5]

naprosto excelentní. ohromně cením že kniha pokrývá různé oblasti Sudet, různé osudy, různé časově období. citlivě dává nahlédnout na bolest lidí, kteří v Sudetech žili v tak kritickém období našich dějin. každá povídka je unikát a každá je skvělá, každá úplně jinak.

a teda Host knihy umí. miluju formát, zpracování, grafiku. je skvělý že to není zase nudné černé na bílém, modrý tisk písma je krásný, ladí s nádhernými ilustracemi, na kvalitním papíru, prostě za mě fakt naprostá paráda.

[Iwik Pásková · Rating 5 out of 5]

Kniha v sobě uzavírá velmi zajímavou a poutavou směsici deseti příběhů z pera deseti různých autorů. Vše je uvedeno předmluvou a následně úvodem editora, který vytváří pomyslný rámec pro titul jako celek. Svazek otevírá svou povídkou Zákupy - Sarajevo Jaroslav Rudiš, kterého znám v úplně jiném formátu. Je však pravda, že i forma historického příběhu mu skvěle sedla. Příběh Oh Gott, to je ale haluz od Petry Dvořákové plně odpovídá její poetice. Stejně jako v některých jejích dalších titulech se objevuje postava, jež je nějakým způsobem na okraji společnosti a řeší si svůj osobní problém. Jednou z povídek, které mi ve svazku učarovaly, je S křížkem po funuse od Petry Klabouchové. Děj je umístěn do divoké Šumavy a musím říci, že čtenáře má potenciál v mnohém překvapit. Hlasy jara od Marie Hajdové též zaujmou, zejména milovníky přírody. Příběh Kamarádi od Leoše Kyši je zvláštní a na to, na co jsem od autora zvyklá, mi to moc nesedělo, na druhou stranu se ale jedná o čtivý počin se zajímavou pointou. Mandl od Jakuby Katalpy mě dostal do kolen, protože ukazuje na vrtkavé vztahy mezi Čechy a Němci. Ukazuje nespravedlnost těchto vztahů. Je to velmi pěkný text, který nabízí hloubku a procítění. Michal Vrba pak přispěl se svým Elbemannem, který též zpracovává komplikované vztahy mezi Čechy a Němci a zároveň téma lásky k přírodě, k řece Labe a ke své domovině. Michaela Klevisová, která je na české literární scéně známá zejména jako autorka detektivních románů, sepsala text s názvem Moje budoucnost, jenž ukazuje, že autorka umí zpracovat i čtivé a poutavé příběhy se sociální, psychologickou a historickou tematikou. David Jan Žák je autorem předposledního textu s názvem Bukanýři Šumavy aneb bezejmennej klub. Jedná se o text, který mi v mnohém připomínal knihu Karla Poláčka Bylo nás pět. Text je psaný hovorovou češtinou a hlavními hrdiny jsou chlapci. Celou publikaci uzavírá Kateřina Tučková s textem Čas raků, což je hodně silný příběh o síle lásky k rodnému městu a rodině. Kniha jako celek je velmi čtivá a komplexní. Ač by se dle názvu mohlo zdát, že se jedná o příběhy odehrávající se po vzniku Československa až do konce 2. světové války, tak již název prvního příběhu napovídá, že je domněnka klamná a že texty sahají před začátek první světové války. Po příbězích následují stručné životopisy a bibliografie všech autorů, a to včetně ilustrátora Jaromíra 99, který kromě tohoto projektu stojí i za vznikem série o Aloisi Nebelovi. Knihu mohu vřele doporučit všem, kteří mají rádi příběhy ze života a z historie nejen oblasti Sudet.

[Olga Majerska · Rating 5 out of 5]

nie otworzą już drzwi
te dłonie
nie zagłuszy wiatr
tej ciszy
zostanie po nich
ta rzeka,
co wezbrała
mgła,
co losy okryła
odeszli,
nie zabierając domów
odeszli,
w rytmie wypędzonych kroków

modlitwy język
niesiony szeptem
muska dłonie
pełne od marzeń
w murach domów
słowa pokoleń
czeskie
niemieckie
ochrypłe od czasu
i jeszcze ciepłe
jeszcze bez murów
bez granic

szumią świerków korony
o śnieżnej zamieci
o śniegu, co przykrył
te małe dzieci
i lodem łzy na policzkach
skuł kryształkami
szumią o harcach
diabła z gór panią
hen, za szczytami!
hen, za górami!
modlitwę szumawską usłyszysz

jak potoki w jednej rzece
spotykają się ludzie
te same dłonie
zapach chleba
w oknie światło
i ta nadzieja
przemija człowiek,
a ziemia ta sama
przemija historia
wciąż zapominana

Ta rzeka niesie odbicia, których już nikt nie rozpozna. Te ziemie pamiętają dziecięcy uśmiech, miłość pierwszą, tęsknoty za domem i marzenia. Te góry szepcą o pamięci, którą wiatr niesie bezustannie w porywach ludzkich serc.

„Sudety. Raj utracony” to dziesięć przepięknych opowiadań czeskich autorów o jednej historii. Historii czesko-niemieckiego pogranicza jeszcze przed wojną, trochę już blisko niej. Jak pięknie ci Czesi opowiadają o ludziach! Jak czule dotykają ważnych rzeczy, wypełniając je niezwykłą wrażliwością i uważnością. Pokazują, że Sudety to nie tylko piękno gór, to utracone domy, to ludzkie losy rzucone o bruk zmian i podziałów społecznych. To przeszłość zamknięta w dziecięcej przyjaźni, wojennych losach czy ziemiach, na których przyszło ludziom zyć.

Każda z tych opowieści warta jest uwagi, choć każda to inny styl. Moje serce najmocniej dotknęło opowiadanie „Dwa pogrzeby”, Petry Klabouchovej. Poruszające do głębi, poetyckie i czułe na wskroś.

Polecam Wam tę książkę z całych sił. To nie tylko ogrom emocji, ale ta część historii, o której jest bardzo cicho, a którą warto poznać. Wnętrze wzbogacone jest o cudne ilustracje, które nadają tej książce wyjątkowego wymiaru, a pięknie napisana przedmowa pomaga odnaleźć się w tej drodze. Czytajcie.

[Pavlina · Rating 5 out of 5]

A mně se to líbilo. Konečně přístup, který opouští ono černobílé dogma zarámované Mnichovem a poválečným odsunem. Sudety tu ožívají v různých lokalitách (od Lužických hor přes Šumavu až po Podyjí) a předmluva od Michala Stehlíka a Martina Gromana to celé skvěle ukotvuje. Celkový dojem navíc obrovsky zvedá vizuální stránka: ilustrace jsou jedním slovem nádherné, krásně doplňují jednotlivé povídky a pomáhají zanechat silný, tak trochu melancholický feeling.

Mám ale jedno velké „ALE“, které mi vrtá v hlavě. Z 10 zastoupených osobností současné české literatury je 6 autorek. Přesto jsou protagonisty naprosté většiny povídek muži. Jediná Michaela Klevisová napsala příběh z ženské perspektivy. Jak je to možné? To se v Sudetech děly věci jen mužům? Pouze oni si řešili svá vnitřní dilemata a vztahy? Opravdu by mě zajímalo, proč pěti talentovaným autorkám přišlo snazší, vhodnější, přirozenější nebo možná dramaturgicky zajímavější podat téma života v předválečném pohraničí z mužského pohledu.

I přes tento pozoruhodný (a statisticky nepravděpodobný) nepoměr je to krásný, atmosférický kousek, který stojí za to mít v knihovně a dávkovat pěkně pomalu.

[Petra · Rating 5 out of 5]

Od předmluvy až po poslední povídku mě tato kniha nepustila z ruky. Každou její část považuji za velmi vydařenou.
Tato antologie zachycuje každodenní život obyčejných lidí v oblasti Sudet – Čechů i Němců – během bouřlivého 20. století. Příběhy ukazují, jak spolu žili (nebo vedle sebe), s jakými nadějemi, zklamáními, přátelstvími i nenávistmi. Nechybí v nich smutek ani radost, a silné pouto k dané krajině, s níž byli obyvatelé hluboce spjati.
Každý z deseti autorů píše jinak, osobitě a přesvědčivě – každý z nich tu má své pevné místo. Mě osobně nejvíce zasáhly dvě povídky: S křížkem po funuse a Elbemann.

[Terka · Rating 4 out of 5]

Vlastne se mi libilo, jak to bylo cele pojate. Paradoxne mi nevadilo ani to formatovani, ktere jak koukam tady dost rozdmichalo diskuzi :D

Kazda povidka mela neco do sebe a ackoliv me u nekterych povidek absolutne stvaly hlavni postavy, tak i tak se to dalo dobre cist a vlastne si je treba ani jinak predstavit nedokazu (teda az na Sumavske Bukanyry, koutky oka mi cukaly jeste dobrych pet minut po tom). Ale proti gustu zadny disputat, myslim si, ze zrovna tahle povidka nekomu do oka padne.

Kazdopadne je tohle moc povedena knizka!

[Andrea · Rating 4 out of 5]

Povídková kniha, takže každému sedne jiný příběh. V úvodu je řečeno, že s nápadem přišel za nakladatelem Jaromír 99, který chtěl udělat knihu o Jeseníkách. Nakonec padlo téma na Sudety obecně, jenže tím, že se nakonec obsah takto tematicky rozšířil plus zároveň ještě i rozprostřel mezi deset různých autorů, tak za mě se výsledek už příliš rozpadá. Povídky se odehrávají v různých časech, v různých koutech země. Za zpracování knihy, zvolený font a barvy a ilustrace Jaromíra 99 ale určitě hvězdička navíc.

[Jakub · Rating 3 out of 5]

Ty povídky jsou skvělé, hodně sentimentální. Jen to téma je trochu volnější, než jsem čekal. A než jak je popisované v předmluvě.

Ale ta úprava, to je děs. Font rozvrkočenej, sazba disharmonická, celé to vypadá jak kdyby to vysázel někdo, kdo knížky nenávidí. A co je mein gott špatného na černém textu na bílém pozadí?

Kvůli ilustracím jsem kupoval fyzickou knihu, teď lituji, že jsem nepořídil spíš e-knihu.

[tereza matys · Rating 3 out of 5]

Na prvni pohled by se to mohlo zdat jako idealni cetba pro me. Povidky od ceskych autoru mam rada, moje milovany Sudety taky. Zaroven to nebylo furt dokola to same valka/odsun nemcu. Ale nemohla jsem ze nadchnout, i kdyz atmosféra byla nekde moc hezky vykreslena, vubec jsem se netesila az si vecer knizku vezmu do ruky. Navic jsem cetla v elektronicke verzi, takze jsem asi prisla o pridanou hodnotu krasnych ilustraci. A strasne me prudila miliarda preklepu a chybejicich pismen 🤪

[Mika · Rating 3 out of 5]

Właściwie te opowiadania mogłyby się równie dobrze dziać gdziekolwiek. Spodziewałam się czegoś bardziej związanego faktycznie z Sudetami oraz z kwestią zmiany granic po drugiej wojnie światowej. Tymczasem prawie wszystkie opowiadania to okres międzywojenny, tylko ostatnie dotyczy przesiedleń po wojnie. W dodatku niektóre brzmią, jakby były pisane na zamówienie pod taki tom i nie niosą ani emocji, ani ważnej treści.

[Milan Pohl · Rating 4 out of 5]

Do paměti se mi nejzřetelnějším písmem zapsaly povídky Kateřiny Tučkové a D. J. Žáka (nejen silným námětem a zpracováním, ale i tím, že se celkově vymykaly ostatním), hodně na mě zapůsobily i příběhy Petry Klabouchové, Michala Vrby a Jaroslava Rudiše. A samozřejmě perfektní obrazový doprovod Jaromíra 99 a skvostná grafická úprava.

[Kamila Webb · Rating 5 out of 5]

Nostalgická a nádherná knížka (a to nejen vizuálně). Příběhy z dob, kdy Češi a Němci žili v Sudetech pospolu, kdy se mísily jazyky i rodiny. Není to klasická kniha o odsunu a příkořích poválečných let, což je příjemná změna. Dle mého nejlepší povídky: S křížkem po funuse, Moje budoucnost, Mandl, Elbemann.

[Tajnicka · Rating 5 out of 5]

už len vizuál je na päť hviezdičiek... potom príde predhovor, ktorý trochu postraší - čo za bolestivé príbehy ma budú čakať? a nakoniec príjemne prekvapená čítam rôznu zmesicu osudov, vzťahov, mentalít so spoločným menovateľom - neskutočná väzba s rodným krajom, akú ja sama nepoznám a nikdy nezažijem, ale o to radšej ju vnímam v životoch iných ľudí.

[DBF · Rating 5 out of 5]

Krásná kniha -- sazba, ilustrace, barvy. Perfektní povídky Kamarádi; Čas raků; Oh Gott, to je ale haluz; Mandl. Nezaujaly mě Moje budoucnost; Bukanýři Šumavy... Zajímavý pohled do různých koutů území obývaného německy hovořícím obyvatelstvem, široké spektrum hlavních postav, různá časová období příběhů. Díky tomu jsou příběhy opravdu pestré. Výborně zvolení autoři přemluvy.