Tonami, Brasilia, Sarajevo, Praha. Jak obtížné je začít znovu, na novém místě, v nové práci, v novém jazyce nebo s novými lidmi? Od chvíle, kdy vystoupil z tramvaje číslo 22 na Malostranském náměstí, je britský velvyslanec Matt Field v České republice nadšeným hostem a prostřednictvím oceňované kampaně #JsemTuNovej poznává její historii a kulturu. Ve své první knize se dělí o zážitky a zkušenosti z devíti zemí a pěti kontinentů, zamýšlí se nad silou zvědavosti, přeshraniční komunikací a tím, jak se zabydlet ve světě, který se neustále mění. S upřímností, humorem a dávkou sebekritiky poodkrývá oponu moderní diplomacie, za kterou se skrývají výzvy, úspěchy, frustrace a také úžasné příležitosti pro ty, kdo jsou připraveni se jich chopit.
Matthew Robert Field OBE is a British diplomat. He joined HM Diplomatic Service in 2003. Between August 2018 and June 2022 he has served as the British Ambassador to Bosnia and Herzegovina. In January 2023 he took up the post of ambassador to the Czech Republic.
Ach jo. Tehle knize hodne ublizil preklad a nedostatecny editorsky zasah. Preklad je velmi formalni a odtazity, na urovni syntaxe je tam mnozstvi chyb, idiomy jsou prelozene doslova nebo krkolomnymi opisy. Editorka zase neodchytala mnozstvi opakujicich se informaci a anekdot. Take by textu prospelo vyhodit obsahle prevypraveni seberozvojovych knizek.
Velka skoda, ze kniha neni k dispozici v originale, ten by se imho cetl mnohem lip.
Matt Field v knize Jsem tu novej slibuje pohled do zákulisí diplomacie, což v praxi znamená, že sice trošku (ale opravdu jen trošku) nakouknete pod pokličku tohoto oboru a dozvíte se, kde všude autor byl. Ale čtenářova cesta k tomu není úplně hladká.
Struktura vyprávění zkrátka není přítomna - tu je pasáž o Česku, tu o Brazílii, tu o Japonsku, tu zase trochu o Česku... To vše prošpikováno neustálým odbíháním od tématu. Čeho bych také očekával více, je humor. To je Fieldova jinak nejsilnější komunikační zbraň, zde se nám jí ale dostává po špetkách a tak nějak omylem.
Omlouvám se, můj pozitivní dojem z Matta Fielda jako člověka a diplomata tato kniha nemění, ale takhle autobiografický cestopis (?) podle mě prostě vypadat nemá.
Neskutečně zajímavé kapitoly, i když některé vůbec ne o Praze nebo ČR. Překvapilo mě, kolik lidí by to pojalo formou rohovoru nebo zaměřilo jiným směrem. Mně osobně se moc líbila kapitola o Brasílii a kapitola o BaH byla taky velmi zajímavá. Forma mě též překvapila, ale tím, že to bylo nečekané, mi to také přišlo velmi čtivé. Rozhodně mi nevadilo, že autor občas ve vyprávění uhnul jiným než očekávaným směrem a tipy na knihy jsem uvítala, pár jsem si jich vypsala jako inspiraci. Jazykově byl text na velmi vysoké úrovni, jak překlad, tak předpokládaný originál. Konec byl dojemný, tak nezbývá než poděkovat panu velvyslanci za skvěle odvedenou práci a popřát mu mnoho úspěchů v dalších misích!
Zajímavý vhled do profese diplomata a evidentně sympatického a vzdělaného člověka. Velmi mě ale vadilo chaotické členění kapitol, text skákal z Brazílie do Bosny a Hercegoviny a do Česka a do Japonska a zase zpátky tak nějak bez ladu a skladu. Nebyl členěn ani chronologicky ani geograficky. Možná by pomohla důslednější redakce?
Já jsem asi upřímně čekala něco jiného. Ty části, kde pan velvyslanec mluví o svých zážitcích, o lidech, o své práci... ty mě bavily a těch jsem čekala, že bude v knize víc.
Dost mě ale rušilo, a upřímně, nutilo přeskakovat, že se v knížce objeví několik knih, jejich obsahů, přeparafrázovaných myšlenek. To mi tam přišlo navíc a nepatřičné. Doporučit knížku jednou dvěma větami, jo. Stránky a stránky o seberozvojové knížce, ne.
Asi jsem si i přála víc českých částí, protože třeba bosenských zážitků a reálií mi tam přišlo víc než českých, a ty pro mě prostě tak zajímavé nejsou.
Co zajímavé bylo - jak to britští velvyslanci mají s učením jazyků a jak různorodé mohou být jejich cesty k velvyslancování. I kapitola o komunikaci mě bavila.
Pana velvyslance sleduji, mám ráda jeho humor i videa a proslovy. Líbí se mi, že kniha podpořila dobrou věc.
Stejně jako spousta jiných čtenářů jsem čekal, že vyprávění bude více zaměřené na velvyslancovy zážitky z Česka, ale na rozdíl od většiny mi širší záběr vůbec nevadí. Naopak, kniha je obzvlášť zajímavá pro ty, co pracují nebo alespoň zvažovali práci v diplomacii.
Na Jeho Excelenci Matta Fielda narazila v Česku asi většina z nás, i když jsme jeho příspěvky aktivně nevyhledávali. Klobouk dolů jeho komunikačnímu týmu, kteří zpřístupňují diplomacii široké veřejnosti, ať už přes videa k zahájení MS v hokeji, nebo účast v Show Jana Krause.
U posledních kapitol jsem se již bavil méně, ale stále si kniha podle mě zaslouží 5* za detailní vylíčení práce diplomata na příkladu pobytů v Brazílii, Bosně a Hercegovině, Česku atd.
Matt Field na mě působí jako neuvěřitelně sympatický, otevřený a lidský člověk. Jeho pohled na diplomacii i na Česko je mi blízký a myslím, že Spojené království reprezentuje skvěle. Knížka Jsem tu novej tenhle dojem jen potvrzuje. Je to mozaika postřehů o tom, jak se stal velvyslancem, co během své kariéry zažil nebo jak přemýšlí o měkké síle diplomacie. To všechno mě bavilo. Přesto jsem se na konci neubránila myšlence, že by to byla skvělá kniha rozhovorů ve stylu Martina Moravce. Matt je evidentně výborný vypravěč a má charisma, ale tipuju, že víc osobně. Některé části byly totiž dost situační a kontextový humor a já si říkala, no jo asi bych u toho musela být…
This entire review has been hidden because of spoilers.
Kniha je bezesporu zajímavá a čtivá, bohužel český překlad dost pokulhává, např.: - str. 147: označit média za průmyslové odvětví mi nepřijde příliš šťastné (předpokládám, že v originále bylo slovo "industry", volila bych spíše "oblast" či jen "odvětví") -str. 151: "pozornost politiků a dalších rozhodovatelů" - předpokládám, že v AJ bylo slovo "decision-makers", myslím, že "osoba s rozhodovací pravomocí" by se tu vyjímala lépe - str. 168: "Tato historie byla jedním z důvodů, proč jsme se nedokázali od ostrova držet dál.", opět předpokládám doslovný překlad z AJ (we could not stay away?) - "proč nás ostrov tak přitahoval" mi přijde lepší volba - str. 177: "Pokud milujete tulipány, nikdy se tu nebudete cítit osamělí. Nejde ovšem o místo pro někoho, kdo trpí anthofobií." Druhou větu bych přeložila jako "Není to zrovna nejvhodnější místo pro ty, co trpí anthofobií." - str. 190: "ne, tohle rozhodně hned tak nezestárne", opět se domnívám, že jde o doslovný překlad idiomu "this never gets old", volila bych spíše "tohle se nikdy neomrzí" - str. 199: "možná, jen možná" - opět se domnívám, že jde o doslovný překlad anglického "maybe, just maybe", dost nešťastný překlad - str. 207: "myšlenka za její prací" zřejmě v originále bylo "the idea behind her work" Jinde překladatelka použila slovo "psaní" tam, kde by se spíše hodil výraz tvorba či dílo (v AJ zřejmě "writing"). atd.
Asi jsme se minuli, nebo jsem měl příliš blogísková očekávání, ale dostal jsem velmi málo slaný a skoro vůbec mastný soupis toho, co velvyslanec Matt odvelvyslancoval.
Od knihy jsem jako mnozí očekávala něco úplně jiného. Těšila jsem se na zkušenosti britského diplomata s životem v Česku, místo toho jsem ale dostala nevtipnou knihu s rady do života.