tato recenze je hezky graficky zpracovaná na mém instagramovém účtu @rinatkovec‼️
🌊CELKOVÝ DOJEM
jak na mě působil příběh jako celek? má přesah?
✨️moc se mi líbilo, jak Jirka zpracoval téma úzkostí, sexuální orientace a jakým způsobem nastínil sexuální obtěžování a touhu. body shaming a domácí násilí za mě nebylo zpracováno tak skvěle jako úzkosti a sexuální násilí, ale přesto poměrně dobře. na můj vkus byla kniha opravdu velmi násilná - často jsem nechápala, proč se určité postavy chovají tak odporně, což ale velmi přesahuje do našeho reálného světa. velmi oceňuji varování:).
🌊DĚJ & TEMPO
kdy jsem si čtení užívala a kdy naopak ne?
✨️byly části, které mě opravdu pohltily (převážně ty o Isolde - nejlepší kamarádce Taryi, Valerikovi - love interestu Taryi, Keyrovi - bratrovi Taryi, parsha - poštovních králících) a já se od knihy nemohla odtrhnout. trochu méně, ale přesto dost, bylo těch, které mě nudily a kvůli kterým jsem se někdy musela do čtení přemáhat (paradoxně hlavně části o hlavní hrdince Tarye, její sestře Dese, či vůdkyních řádů).
děj byl pro mě dost zmatečný, místy překomplikovaný - hodně věcí mohlo být lépe vysvětleno, což je velká škoda vzhledem k potenciálu knihy.
🌊WORLDBUILDING & LOGIKA
✨️zezačátku mi kniha přišla jako poměrně běžné neoriginální fantasy, kde hlavní hrdinka (skoro) přijde o matku a sestru, je unesena na nóbl sídlo, území vládne její krutý otec a šíleně se zamiluje do prvního kluka, před kterým se při prvním setkání ztrapní... postupně se ale z knihy stávala víc a víc originální, místy mi připomínala Nikdynoc (vana po krvavém příjezdu na sídlo...), nebo Harryho Pottera (perython - kůň svítící jako měsíc, les s chalupou a divými tvory...). bála jsem se, že bude kniha příliš romantická, ale slow-burn linka byla naprosto fantastická. líbí se mi koncept hlasů/stínu v hlavě, mapy (která je minimálně v mém výtisku bohužel špatně vytisknutá) a slovníku cizích pojmů, ale v některých pojmech a místech se neorientuji ani po dočtení. prostředí světa s tyrkysovou vodou v korytech, jeskyněmi, mořem, podzemními chodbami a vězením, bílými chrámy, mušlemi, maskami a kameny, které mají zvláštní schopnosti, se mi opravdu moc líbí. stejně tak koncept víry - nefungující církve a dvěma až třemi bohyněmi, které jsou uctívány feministickými řády a proti církvi. miluju příběhy psané z pohledu více postav, což Diví lidé splňují.
🌊POSTAVY & VZTAHY
které postavy mě bavily a které nudily a štvaly?
✨️mojí nejoblíbenější postavou je rozhodně Isolde, nejlepší kamarádka Taryi - je sympaticky napsaná, funguje u ní motivace a vývoj a chápu proč se chová tak, jak se chová. pracuje jako shifatzi, neboli léčitelka, což je mi velmi blízké. patří do řádů nitrozřivců - řádu mně nejsympatičtějšímu a dokonce se stane jeho vedoucí. má nádherný vztah s Ruzhenou, její “matkou”, kterou jsem si v průběhu čtení oblíbila, ačkoliv zezačátku jsem k ní byla skeptická. PS: extrémně se těším na vývoj Isolde v dalších dílech vzhledem k mému objevu elite ball knowledge v knize a potvrzení mé domněnky Jirkou!! líbí se mi vyvíjející se vztah mezi Melluzihn (tetou Taryi a jejích sourozenců a vedoucí řádu vůletepců, který mi přijde používaný převážně k manipulaci a je mi tak značně nesympatický) a Vazirou (toxickou a i navenek ohavnou vedoucí řádu stinotvůrců) - jak se mění, kdo je klaďas a kdo záporák. jsem zvědavá, jak se to s nimi vyvíje a co mají za lubem (super epilog!). Keyr (bratr Taryi a velmi nadaný nitrozřivce - můj druhý nejoblíbenější řád) je spolu s jeho oblíbenými parsha (poštovními holuby) naprostý boban. naopak moc mě nenadchla osobnost hlavní hrdinky Taryi, protože nevím, co si o ní myslet - přijdou mi velmi málo vysvětleny důvody jejího divného, často sebestředného chování. Valerik, love interest Taryi, by měl být dle Jirky toxic, ale mně přijde sweet a že basically nic špatného neudělal, jelikož byl manipulován. oba Taryini rodiče se mi svou krutostí a bezohledností vyloženě protiví. vztahy mezi postavami jsou díky intrikám a tajemstvím zajímavé a naprosto úžasné.
co mi kniha dala?
+🌊pokaždé když jsem se podívala na obálku, tak radost z její krásy (ačkoliv to písmeno U mě pořád štve, promiň Jirko)
+🌊“ještě jednu kapitolu”, protože nejsou dlouhé
+🌊pohlazení pro moje prsty (miluju strukturu stran a obálky) a čichové buňky
+🌊přemýšlení o tom, co se stane s lidmi na ostrově, kde se příběh odehrával a obecně přemýšlení o knize
+🌊chuť se po letech vrátit k fantasy
?🌊přemýšlení o tom, zda se mi líbí, nebo mi vadí poměrně silný kontrast používání fancy a nefancy jazyka
-🌊anger issues kvůli výrazným častým hrubkám (přestože vím, že korektorka pracovala pod tlakem)
-🌊zmatení
-🌊nucení se do čtení
těším se na druhý díl a hlavně doufám, že zakomponuješ varhanitku, Jirko!✨️