What do you think?
Rate this book
Do temnoty
Osobní vyprávění českého vojáka, ve kterém otevřeně líčí své osudy od motivace pro vstup do armády přes náročný výcvik a půlroční nasazení na základně v Afghánistánu až po boj s těžkou nemocí po návratu domů… Kniha nepřináší líčení superhrdiny, jde v prvé řadě o příběh člověka. Zachycuje jeho zrání – od nadšeného kluka ve vyzrálého muže-vojáka, který musel projít řadou profesních, ale i životních zkoušek, překonat nástrahy, které mu osud vmetl do cesty, a najít sám sebe.
240 pages, ebook
First published January 1, 2014
3 people are currently reading
52 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 17 of 17 reviews
December 6, 2016
Hodně sugestivní vyprávění jednoho kluka co se podíval na misi do Afghánistánu a vybojoval boj se smrtí v podobě nádoru na páteři. Ve Státech mají takových knih spoustu (namátkou třeba Lone Survivor) a já bych si přál, aby i u nás přibývaly. Možná bychom pak líp rozuměli proč ti kluci na mise jezdí, co se jim honí hlavou a jakým rizikům tam čelí. A třeba bychom si pak svých moderních veteránů i víc vážili. Však oni si to zasluhují. Knížka to není dlouhá, doporučuji všem co tématika alespoň okrajově zajímá.
August 9, 2016
Skvělé nahlédnutí pod pokličku kariéry profesionálního vojáka ČR.
Při čtení první části o výcviku jsem měl připraveno, jak knihu strhám za přílišné používání nesmyslných připodobnění (Stojím tam v tom hanáckým mumraji a přijdu si jako modřina na ženským lejtku). Ale buď to Pavel s přibývajícími stránkami omezil, nebo mě jeho vypravování tak strhlo, že jsem podobné technické nedokonalosti už nevnímal.
V druhé třetině knihy, tedy o misi v Afghánistánu, tekl testosteron proudem. Kromě několika dojemných momentek o životě tamějších civilistů se člověk dozvěděl spoustu zajímavostí o pobytu na základně, častém povstaleckém bombardování raketami a konečně i něco o misích po okolí.
Poslední část se věnuje Pavlově nemoci a jeho boji s ní. Tady se v největší síle projevil přímý hovorový styl celé knihy. Co vám budu povídat, byl jsem z toho dost naměkko.
Pavel Stehlík je obrovskej borec. Díky téhle knize mám k němu a ostatním profesionálním vojákům mnohonásobně větší respekt, než dřív.
Při čtení první části o výcviku jsem měl připraveno, jak knihu strhám za přílišné používání nesmyslných připodobnění (Stojím tam v tom hanáckým mumraji a přijdu si jako modřina na ženským lejtku). Ale buď to Pavel s přibývajícími stránkami omezil, nebo mě jeho vypravování tak strhlo, že jsem podobné technické nedokonalosti už nevnímal.
V druhé třetině knihy, tedy o misi v Afghánistánu, tekl testosteron proudem. Kromě několika dojemných momentek o životě tamějších civilistů se člověk dozvěděl spoustu zajímavostí o pobytu na základně, častém povstaleckém bombardování raketami a konečně i něco o misích po okolí.
Poslední část se věnuje Pavlově nemoci a jeho boji s ní. Tady se v největší síle projevil přímý hovorový styl celé knihy. Co vám budu povídat, byl jsem z toho dost naměkko.
Pavel Stehlík je obrovskej borec. Díky téhle knize mám k němu a ostatním profesionálním vojákům mnohonásobně větší respekt, než dřív.
December 1, 2015
Prumerny military popis, nutnost prekousnout tunu frazi prirovnani typu: "pakovali se jak italove z fronty", " preslapovali jsme tam nervozitou jak devky v Mikulove", " meli jsme napuchly oci jak rty cernosky bo botoxu", ale dobrou knizku dela dobry pribeh a tenhle je fakt dobry a hlavne graduje. Ve vysledku nekde na ztraceny varte nekde v horach Afghanistanu se vsem honi v hlave neco podobnyho a vsem se hlavne styska po domove. To je jenom zacatek konce military casti knihy, po ktere zacina pribeh gradovat. Prave za to davam 4 hvezdy.
January 8, 2015
Ani se mi nechce tuhle knížku odkládat. Právě jsem prožila pár skvělých večerů s člověkem, který si splnil sen, popral se s osudem, padl na hubu a donutil se vstát. S člověkem, kterej má kolem sebe hromadu dobrejch lidí, o který se může opřít a ještě má to štěstí, že si to uvědomuje a ví to.
Jsem ráda za tuhle knihu. Sama jsem si mohla udělat aspoň trochu obrázek o tom, co tyhle "blázny" žene do těchhle pekel. :-)
A víte co? Už to chápu.
Máte můj respekt a obdiv.
Takže, Pavle, jak si psal na závěr. Já Tvou ruku bez rozmyslu přijímám. A přeju ti jen to dobré do budoucna.
P.s.: vážně mě bavil ten styl psaní a ta přirovnání byla bezkonkurenční :-D
Jsem ráda za tuhle knihu. Sama jsem si mohla udělat aspoň trochu obrázek o tom, co tyhle "blázny" žene do těchhle pekel. :-)
A víte co? Už to chápu.
Máte můj respekt a obdiv.
Takže, Pavle, jak si psal na závěr. Já Tvou ruku bez rozmyslu přijímám. A přeju ti jen to dobré do budoucna.
P.s.: vážně mě bavil ten styl psaní a ta přirovnání byla bezkonkurenční :-D
February 27, 2018
Pravda, záplava ultravtipnejch přirovnání v první třetině knihy mě málem přinutila knížku vrátit. Naštěstí od toho Pavel Stehlík po zhruba stovce stránek upustil a po odletu na misi už jsem v podstatě dostal, pro co jsem si přišel. Samozřejmě mě mnohem víc zajímal popis myšlenkovejch pochodů a duševního rozpoložení kluků a holek v písku, než suchopárný popisy prováděnejch operací a v tomhle knížka nijak výrazně nezklamala.
Nejsilnější materiál ovšem přišel až v závěrečný třetině, která se armády vlastně netýká. Silný kafe, a pěkně hořký, i když s nadějeplnou tečkou.
Určitě zajímavý čtení, doporučuju každýmu. Jen toho patosu bylo možná místy příliš; ale zase co vím já, zasranej civilní ajťák? Třeba by to kluci, co takhle nepřemýšlej jinak dělat nemohli. Buďme za ně rádi.
Nejsilnější materiál ovšem přišel až v závěrečný třetině, která se armády vlastně netýká. Silný kafe, a pěkně hořký, i když s nadějeplnou tečkou.
Určitě zajímavý čtení, doporučuju každýmu. Jen toho patosu bylo možná místy příliš; ale zase co vím já, zasranej civilní ajťák? Třeba by to kluci, co takhle nepřemýšlej jinak dělat nemohli. Buďme za ně rádi.
August 9, 2016
Před rozečtením jsem si radši říkala, že uniforma ani vážná nemoc z člověka spisovatele neudělají. Ale myslím, že vůbec není třeba se obávat. Akorát to chce zvyknout si na nespisovný jazyk a na všemožná podivná přirovnání, ale to neni nijak obtížný:) Vlastně jsem si zvykla dost rychle a už teď se mi po tom stejská.
Knížka má tři části - výcvik, Afghánistán a nemoc. Na začátku jsem co se hodnocení týče přemýšlela o třech hvězdičkách, ale s každou další částí se to v mých očích vyšplhalo o půl hvězdičky výš. O čem hlavně části jsou je jaksi zřejmé z jejich názvů.
Kapitola o výcviku nebyla nijak napínavá, ale rozhodně to pro mě bylo zajímavý. Většinou čtu něco jen o druhé nebo sem tam první světové válce, takže bylo zajímavý se dozvědět něco o současném výcviku, cvičení, výzbroji a podstupovaných školeních. Klidně toho mohlo být víc. Vlastně to celý mohlo být delší:) Měla jsem z toho dost chuť jet zas někam na tábor a plížit se lesem.
Část o Afghánistánu byla též zajímavá, ale mně osobně by nevadilo nějaký popsání toho proč tam posíláme jednotky, jaký mají úkol atd., plus možná nějaká mapička, když čtu třeba v metru, tak jsem pak líná a nebo zapomenu se doma podívat kam oni to vlastně jeli. Plus osobně třeba nevím jak je ,,definován" veterán.
No, a část o nemoci, ta byla dost působivá. Chvíli se vám chce brečet a chvíli smát, to když třeba začne popisovat svoje halucinace.
Celkově se mi to nakonec fakt líbilo. Musím nechat trochu uležet svoje pocity ohledně toho, jestli si to v budoucnu přečtu ještě a nebo jestli si to snad i pořídím, ale rozhodně doporučuju pokud máte aspoň trochu pocit, že by vás něco takovýho mohlo zajímat.
Díky, zabijáku.
(Neznáte něco podobného?)
(Negativní názory z diskuzí, ke kterým se nevímproč musím vyjádřit:
- Všude strašně moc sprostejch slov i mimo přímou řeč, do který to aspoň trochu pasuje - no, nepřišlo mi to nijak přehnaný. Scéna s dobíháním do toiky byla sice až dost jaksi naturalistická, ale jinak mi použitej slovník nevadil nikde. Ono taky nemůžem čekat, že by mladej voják, kterýmu navíc ve třetí části knížky jde o holej život, měl nějak extra vybranej slovník. Prostě když měl pocit, že sotva si protřel oči, tak mu osud zamáčknul hlavu zpátky do hoven, tak to tak napsal.
- v Afghánistánu byl jen půl roku, vlastně tam skoro nic nezažil a ještě o tom píše knížku i když je určitě spousta lepších vojáků - No a? Někdo jen onemocní a napíše o tom, tak proč by nemohl knížku napsat i Pavel Stehlík, kterej k tomu navíc může přidat i něco zajímavého o vojenské části života?)
(To jsem se zas rozepsala)
Knížka má tři části - výcvik, Afghánistán a nemoc. Na začátku jsem co se hodnocení týče přemýšlela o třech hvězdičkách, ale s každou další částí se to v mých očích vyšplhalo o půl hvězdičky výš. O čem hlavně části jsou je jaksi zřejmé z jejich názvů.
Kapitola o výcviku nebyla nijak napínavá, ale rozhodně to pro mě bylo zajímavý. Většinou čtu něco jen o druhé nebo sem tam první světové válce, takže bylo zajímavý se dozvědět něco o současném výcviku, cvičení, výzbroji a podstupovaných školeních. Klidně toho mohlo být víc. Vlastně to celý mohlo být delší:) Měla jsem z toho dost chuť jet zas někam na tábor a plížit se lesem.
Část o Afghánistánu byla též zajímavá, ale mně osobně by nevadilo nějaký popsání toho proč tam posíláme jednotky, jaký mají úkol atd., plus možná nějaká mapička, když čtu třeba v metru, tak jsem pak líná a nebo zapomenu se doma podívat kam oni to vlastně jeli. Plus osobně třeba nevím jak je ,,definován" veterán.
No, a část o nemoci, ta byla dost působivá. Chvíli se vám chce brečet a chvíli smát, to když třeba začne popisovat svoje halucinace.
Celkově se mi to nakonec fakt líbilo. Musím nechat trochu uležet svoje pocity ohledně toho, jestli si to v budoucnu přečtu ještě a nebo jestli si to snad i pořídím, ale rozhodně doporučuju pokud máte aspoň trochu pocit, že by vás něco takovýho mohlo zajímat.
Díky, zabijáku.
(Neznáte něco podobného?)
(Negativní názory z diskuzí, ke kterým se nevímproč musím vyjádřit:
- Všude strašně moc sprostejch slov i mimo přímou řeč, do který to aspoň trochu pasuje - no, nepřišlo mi to nijak přehnaný. Scéna s dobíháním do toiky byla sice až dost jaksi naturalistická, ale jinak mi použitej slovník nevadil nikde. Ono taky nemůžem čekat, že by mladej voják, kterýmu navíc ve třetí části knížky jde o holej život, měl nějak extra vybranej slovník. Prostě když měl pocit, že sotva si protřel oči, tak mu osud zamáčknul hlavu zpátky do hoven, tak to tak napsal.
- v Afghánistánu byl jen půl roku, vlastně tam skoro nic nezažil a ještě o tom píše knížku i když je určitě spousta lepších vojáků - No a? Někdo jen onemocní a napíše o tom, tak proč by nemohl knížku napsat i Pavel Stehlík, kterej k tomu navíc může přidat i něco zajímavého o vojenské části života?)
(To jsem se zas rozepsala)
May 7, 2020
I read this book when I was on tour in Estonia with the British Army as part of NATO. It was great to get a perspective on war in Afghanistan from a Czech soldier. I found some of his experiences in training and the reasons for wanting to be a solider relatable. I appreciated it was written in an informal way, it really felt like talking to a solider. The language might be different but the camaraderie felt the same. I think even if you are not in the military his story is inspiring for anyone who is struggling with something, or if you are just interested to get an understanding of what soldiers are going through. Definitely worth a read.
October 4, 2023
K téhle knize mám svým způsobem osobní vztah. Někdo, mému srdci velice blízký, je ze stejného prostředí, a proto se mi kniha dostala do ruky. I proto, a nejen proto, jsem hltala každou stránku, abych co nejvíce pronikla do nitra vojáka, jeho života, pocitů, hlavy. Za mě děkuju za upřímnost a nepřikrášlenou realitu. Bylo mi ctí. Hodně štěstí dál. Iveta.
May 29, 2023
Absolutně mimo můj běžný žánr, ale dostala jsem možnost poslechnout připravovanou audioverzi, tak jsem to zkusila. A byla jsem mile překvapená. Působí to na mě spíš jako beletrie než literatura faktu. Pro mě nečekaně čtivé.
July 5, 2019
Zaujímavá sonda do života českého profesionálneho vojaka ... jednoduchý obsah i forma 👌
March 17, 2021
Zajímavý pohled na život profesionálního vojáka. Od prvotního nadšení, výcvik, přes účast na misi až k největší bitvě, kterou musel vybojovat po návratu domů.
Za mě palec nahoru, paráda.
Za mě palec nahoru, paráda.
June 24, 2016
Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně. V té době aktuální téma, když zahynuli čeští vojáci při atentátu v Afgánistánu. Bohužel, jeden z nich pocházel ze stejného města jako já, takže jsme měli spoustu společných kamarádů a známých :-( Do té doby mě armáda a jakékoliv zahraniční mise vojáků nijak nezajímaly....spíš jsem si o nich myslela, že jsou to blázni a v několika případech z mého okolí, že si jen hrajou na vojáčky.
Syrový styl vyprávění nesedne každému, ale mě až tak nevadil, naopak, k tématu se spíš hodil. Nahlédnutí pod pokličku české armády, následně (životu nebezpečné ) zahraniční mise v Afgánistánu a bojem s těžkou nemocí konče. Není to zábavné čtení, mě osobně tahle kniha otevřela oči.
Syrový styl vyprávění nesedne každému, ale mě až tak nevadil, naopak, k tématu se spíš hodil. Nahlédnutí pod pokličku české armády, následně (životu nebezpečné ) zahraniční mise v Afgánistánu a bojem s těžkou nemocí konče. Není to zábavné čtení, mě osobně tahle kniha otevřela oči.
December 31, 2014
Knihu Pavla Stehlíka jsem si přečetla s obrovským zájmem. Je těžké ji hodnotit v kontextu ostatní literatury, protože Pavel nemá ambice být spisovatelem. Od malička měl jedinou touhu - být vojákem. Jeho osobitě vyprávěný příběh jsem ale hltala každou stránkou. A je to velmi inspirativní čtení. O boji o život i boji se životem. O tom, že být vojákem se setsakramentské řemeslo, obzvlášť na misích (konkrétně v Afgánistánu). A hlavně o nezlomné lidské vůli. Díky za tuhle knížku, Pavle, a doufám, že na sebe někdy někde narazíme a já ti budu moct potřást pravicí.
October 7, 2015
Tahle kniha mi uplne zmenila nazor na ceske vojaky v Afghanistanu. Perfektni cteni, hltal jsem kazdou stranku...a chtel bych pokracovani! Autor vse popisuje peprnym jazykem, ktery dodava pribehu vetsi autenticitu...
January 5, 2015
This truly is one of the best books I have read for such a long time!
The main character describes his life as a professional soldier, half year military service in American base in Afghanistan and his tough struggle with benign tumor.
Very strong and emotional story...
The main character describes his life as a professional soldier, half year military service in American base in Afghanistan and his tough struggle with benign tumor.
Very strong and emotional story...
March 15, 2016
Úžasně napsanej životní příběh. Tuhle knížku by si měli přečíst úplně všichni.
August 28, 2016
Podobný styl jako Richard Marcinko, dobrá kniha, stála za to. Je vidět, že i Češi umí a že ne každý bojovník má v ruce kvér! :-)
Displaying 1 - 17 of 17 reviews