Vydejte se do podivuhodných časů rozlehlé říše, jejíž samostatnost trvala přes tři tisíciletí. Ve čtyřech vypravěčových dnech poznáte, jaké měli Egypťané představy o stvoření světa, o zrození lásky a nenávisti, o pravdě a lži, o věčném souboji světla a tmy, dobra a zla. Seznámíte se s bohy a bohyněmi jako jsou Re, Usir, Thovt, Anup, Eset, Suteh, Hor a dalšími. Krása a majestátnost příběhů vás jistě okouzlí.
Tuto knihu jsem dostala ke svým desátým narozeninám a aniž by to byl původní záměr mých rodičů, změnila můj pohled na svět. Dokonce nechybělo málo a předurčila by i mou profesní dráhu. Už ani nevím, co přišlo dřív – Egypťan Sinuhet, Řeka Bohů nebo Bohové a faraoni. Kombinace těchto tří knih ve mě probudila lásku pro starověký Egypt, která mnohdy hraničila až s obsesí a která se mě držela nejen celý zbytek dětství, ale i a část mé puberty.
Bohové a faraoni byl můj osobní poklad. Přestože jsem jí nesčetněkrát listovala, nenese nejmenší známky opotřebení. I dnes ji s překvapující samozřejmostí beru do rukou jen s největší opatrností. Jako by má hlava pořád věděla, jak moc pro mě tato knížka znamenala. O to víc jsem byla překvapená, že si vybavuji jen několik útržků z autorova vyprávění. Rozhodla jsem se proto nahlédnout do světa mého desetiletého já. Pro dobré knihy se přece člověk dokáže nadchnout nezávisle na věku, nebo ne?
Co tomu říkalo mé mnohem starší já? Bylo extrémně zklamané.
Z příběhů se mi nelíbil bohužel ani jeden. Při prvních dvou třetinách jsem se „jen“ nudila, při poslední třetině jsem trpěla. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, kde se mohla stát chyba. Tomek si očividně dal práci zakomponovat do příběhů co nejvíc tradičních prvků a původních textů. Za to si zaslouží (z mého dospělého pohledu) chválu. Jeho vyprávění ovšem chyběla plastičnost. Jen u velmi málo příběhů jsem našla postavu, se kterou bych se mohla coby dítě ztotožnit. Navíc jsem postrádala jakoukoli dynamiku a návaznost příběhů. Tomek se sice pokusil knize propůjčit jistý rámec (královna Kleopatra pověří svého nejmoudřejšího učence, aby při plavbě po Nilu zasvětil jejího syna do egyptské historii), vše ovšem působilo velmi vykonstruovaně a neuceleně. U posledních asi čtyřech příběhů jsem se dokonce ptala sama sebe, jak je možné, že je editor vůbec dovolil zařadit do knihy. Nejednalo se o pohádky a vlastně ani o zajímavé příběhy. Měla jsem pocit, jako by Tomak vzal jeden z původních dochovaných textů a mermomocí se ho snažil zakomponovat do pohádkové knížky.
Co se této knize ovšem nedá upřít je excelentní práce pana Čapka. Jeho ilustrace pro mě tvoří 90% hodnoty celé knížky. Ať už v barvách, či jen načrtnuté tužkou, jedna ilustrace je krásnější než druhá. Všechny obrázky nádherně ladí a jasně poukazují nejen na Čapkovo výtvarné umění, ale i na jeho snahu být věrný originálním egyptským malbám.
Jako u všech dětských knížek hodnotím příběh i ilustrace zvlášt. Dvě hvězdičky pro Jiřího Tomka a jednoznačných pět pro Jindru Čapka.