Tenhle příběh se může odehrávat kdekoliv. Záleží na dostupnosti lokací, na jejich ceně, na ceně místního štábu, na ceně přepravy a ubytování, na ceně všeho, ano, obvykle jde hlavně o peníze, ale já jsem zrovna v jižní Francii, v takovém roztomilém středověkém městečku. Hodně tady svítí slunce a v mé hlavě je tenhle příběh o dospívání slunce plný, proto se odehrává právě tady. Doufám, že ho zvládnu odvyprávět přesně tak, jak se stal, ještě pořád se děje, naléhá na mě, píská mi v uších, musím ho dostat ven z hlavy, jinak se zblázním.
Tak jo, myslím, že je tohle jedna z nejsledovanějších knih za poslední dobu a čeká se jen na to, jaká že vlastně bude. A za mě můžu říct jen jedno: tohle mě fakt bavilo.
O čem kniha je? Vezme nás do prosluněné jižní Francie, kde ucítíte žár na své kůži, ochutnáte zde ten nejlepší croissant a poznáte partu znuděných dospívajících. Před očima se vám rozprostře příběh plný tajemství, který vám nedá spát.
Ze začátku je tu hodně postav, hodně jmen a taky lehký zmatek v tom, kdo je kdo, kdo s kým a proč. Ale nebojte, vše si brzy sedne a postavy se stanou těmi, které dobře znáte. Máme tu nejedno tajemství, a to nás nutí číst dál, protože vážně chceme vědět, jak se tohle všechno vyřeší.
Neskutečně mě bavilo, jak si autor/ka hraje se čtenářem. Mluví k nám, dává nám úkoly, jsme prostě součástí příběhu. Díky tomu je to jiné, hravé a vtipné. A to i přesto, že je příběh spíše tajemný, detektivní a místy až hororový.
Během čtení si skládáme jednotlivé střípky událostí do sebe, až nám vznikne ucelený obraz toho, co se tu odehrálo. I když spousta věcí zůstane i nadále utajených a je jen na čtenáři, co si za nimi představí. Jedno je však jasné. Jakmile dočtete poslední větu, tak vám proletí hlavou myšlenka: „Jo aha, takhle to celou dobu bylo!“ a tohle uvědomění mám v knihách opravdu ráda.
Když to shrnu, za mě Velikovsky velký dobrý. Zajímavý, originální příběh, na který jsem myslela ještě pár dní po dočtení.