Na doporučení v Pevnosti jsem sáhl po trilogii s Shirou Calpurnii... a musím přiznat, že první díl mě moc nechytl. Není to vysloveně špatné, je tu zajímavý svět postavený na obřadech, ve kterém se koná velmi komplikovaný náboženský svátek. A na ten svět přilétá nová arbitra, vyšetřovatelka - a místo uvítání se jí skoro okamžitě snaží někdo zabít.
Jak říkám, zajímavý svět, hrdinka, která se v něm snaží zorientovat a zároveň se nenechat oddělat. A když se doberete finále, tak i když je viník celkem jasný (ono tam moc postav nevystupuje), tak jeho motiv je docela fajn. I když je to jeden z těch případů, ve kterých dělá pachatel polovinu věcí čistě jen proto, aby bylo nějaké napětí. Říká si, "hele, jestli budu ležet doma v posteli, tak bude všechno v pohodě... ale přece nemůžu dopustit, aby se padesát stránek vůbec nic nedělo". Což ještě podtrhuje finální souboj, kdy se zlosyn dopustí všech chyb, které může padouch udělat. Včetně volby prostředí.
Na příběh ze světa Warhammeru 40.000 mi to přišlo strašně obyčejný. Je to příběh, který by se mohl vlastně odehrávat v jakémkoliv vesmíru. Navíc je to psáno dost suše a bezvýrazně, a to včetně postav a akce. Takže nějaké bojové scény jsou už čistě výčtem, kdo všechno umřel.
Zkusím ještě druhou knihu z řady, která byla právě v Pevnosti doporučovaná, jestli se to nezlepšilo. Zatím, co jsem nahlížel, se jen díl od dílu zvětšuje písmo, aby to vyšlo na stejný počet stránek.