What do you think?
Rate this book
ブラッドラッド [Blood Lad] #14
ブラッドラッド(14) (角川コミックス・エース)
修行のゴール地点でスタズ達を待っていたのは、アキムチルドレンのバーガンディ！？一方、戦いの舞台を用意するアキムに、ブラッズとシャムキッド達が内部から、ブラックリスト達が外側から、それぞれ迫る！
Kindle Edition
First published August 4, 2015
4 people are currently reading
69 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 9 of 9 reviews
August 11, 2019
(stejná recenze u všech dílů)
Moc pěkná kresba, jež si držela svoji kvalitu již od začátku, což není moc obvyklé. Od druhé poloviny byla dokonce potěšení pro oko. Hlavně proto, že moji "miláčci" zkrásněli. :D Mimochodem celá upíří rodinka byla plná krasavců. :D A Liz vypadala také roztomile. Dost oceňuji rozdílný design charakterů, neboť je pak bylo snadné rozeznat. Dokonce i postavy, co se tam pouze mihly, nevypadaly úplně stejně. Pozadí vypadalo pěkně, akorát se zde více objevovalo obyčejně šedé. To mi ani nevadilo, protože to pasovalo. Panelování bylo taktéž v pořádku. Zajímavé bylo, že když někdo hovořil, viděli jsme jeho obličej či celou postavu zblízka.
Musím ocenit velmi zajímavý design různých schopností. Byl velmi unikátní, obzvlášť různé druhy magie. Především mě překvapil vzhled monster a démonů, protože zde nenacházely žádné větší skupinky typických nadpřirozených bytostí. Upíří rodinka byla jen jedna, vlkodlaci tam byli dva a víc mě jich nenapadá. Avšak i ti měli atypické talenty a částečně zevnějšek.
Upíři měli všechny zuby špičaté. To jsem snad nikdy neviděla a ani o tom nečetla. Dále měli rudé oči a černé kruhy pod očima, což mě evidentně přitahuje. :D Dokázali ovládat obvyklé schopnosti upírů. jako je například uhraničení, což jim avšak bylo k ničemu, protože to tak trochu funguje pouze na lidi, kteří se zrovna v démoním světě moc nevyskytují. :D Výjimečné na tom bylo, že se jejich zuby vyluhovaly a extrakt z nich používali ve spreji. To mi přišlo usměvné. :D Jinak ovládali strašně hustou magii, o níž jsem se již zmiňovala. Braz ještě uměl ovládat svoji krev, což mě vždy fascinuje. Stejně jako to, že dokážu mít crush na tolik postav. Chjo. :D
Vlkodlaci měli možnost se přeměnit ihned, ale ne v obřího vlka jak by se dalo očekávat. Proměňovali se doslova do vlčího muže. Nebyli nijak přitahování měsícem, popravdě ani nevím, jestli jsem tam nějaký měsíc viděla. :D
Příběh byl vcelku zajímavý a do jisté míry i originální. Jen jsem měla pocit, že se zde nic moc nedělo. Jedním z důvodů je absence záporáků, neboť tu byl pouze jeden pořádný. Sice se bojovalo proti vícero stvoření, ale ta se vždy obrátila ve spojence, a souboj s nimi neměl nikdy dlouhému trvání. Také jsem někdy nechápala jednání těch zpočátku "zlých" charakterů, neboť většina věcí by se dala vyřešit, pokud by si spolu promluvili.
Našla jsem si dalšího "miláčka" do sbírky. Zaujal mě svým vzhledem samozřejmě :D a jeho personalitou. Podal několik opravdu vtipných hlášek, které si ještě do teď pamatuji. Líbí se mi na něm, že po většinu času vypadá, že ho nic nerozhodí, ale když se poté jedná o jeho blízké, je ochotný se i obětovat. Také mě zaujala jeho inteligence, jež využíval ve všech situacích. A ta ho mnohdy i zachránila. Jen mě mrzelo, že přišel o svůj plášť, protože mu opravdu slušel. :'( :D Můžete se pokochat, jak i v nebezpečné situaci si v klidu upíjí svůj čajíček. :D
Staz mi přišel jako fajn hlavní postava. Akorát byl přirozeně nevšímavý citů ostatních a jeho otaku závislosti jsem se musela smát, jelikož znalosti věcí tohoto žánru používal při soubojích. Líbilo se mi, že díky němu se zde objevilo hodně referencí na ostatní série. Také mi vykouzlilo úsměv na tváři to, že když se pokoušel nabít super silní útok, protivník nečekal, až ho dokončí a prostě ho praštil. :D Také jsem obdivovala jeho vynalézavost například jak již u zmiňovaného spreje. :D Mimochodem sice není tak moc atraktivní jako jeho bratr, stále ale vypadá dobře. :D
Fuyumi byla také fajn hlavní hrdinka, i když se mi ze začátku zdála trochu prosťoučká. Později jsem zjistila, že to tak není, a oblíbila jsem si ji. Nakonec byla dokonce ze všech nejsilnější. :D Její představivost byla také k pokukání.
Fanservice mě v tomto případě ani moc nevadil, neboť se tam neobjevoval často a většinou to bylo nenásilné. Avšak v některých případech mě to otravovalo a musela jsem se sama sebe ptát, jestli to bylo opravdu nutné.
Naštěstí se zde nevyskytl žádný milostný trojúhelník, protože Fuyumi a Staz se k sobě krásně hodili. Za případný třetí bod považuji když už Wolfa. Bell a její láska mi přišla jako hrozná výplň příběhu a tudíž ji nepovažuji za žádný milostná zájem. A ke všemu mi Fuyumi připadala více hlavní hrdina příběhu než Staz. Avšak by mě zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby byl souboj o Fuyumi mezi Stazem a Wolfem...
Fuyumi a Staz byli hrozně roztomilý pár. I když jim opravdu hodně dlouho trvalo, než se dali dohromady. A to měli tolik romantických a sladkých momentů. Řekla bych, že je to především Stazova chyba, neboť ten byl v tomhle ohledu zpomalený, a tak si neuvědomoval své pocity. Například jak hrozně moc žárlil, když si Fuyumi začala povídat s Wolfem. Vypadal při tom roztomile. :D
Vyskytl se tu velmi zajímavý způsob jak řešit problémy a získávat informace. S tímto samozřejmě přišel Staz, jenž používal jako návod k výhře mangu. Takže jsme několik kapitol sledovali, jak čtou všemožná díla, aby věděli, jak porazit hlavního záporáka. Nakonec došli k závěru, že musí trénovat. Wtf!?? Tyhle kapitoly byly úplně zbytečný. Teda policajti se pokoušeli najít speciální kytaru, ale stejně se hned vědělo, že to asi nevyjde. Chjo.
S ukončením celého příběhu jsem velice spokojená. Ze začátku jsem se bála, že to bude klasické "domyslete si, co by se stalo," naštěstí se to nestalo. Neboť konec tohoto příběhu jasně ukazuje slibnou budoucnost. Mimochodem poslední souboj vypadal super cool. Především Fuyumi mě mile překvapila. A Brazovi to na tom trůnu fakt sekne. Ke všemu když má zpátky svůj plášť. :D
Obálky vypadají překrásně. Především se mi líbí, že každá vypadá jinak, a i přesto k sobě ladí. Vzory v pozadí jsou pěkné, totéž platí i o postavách.
Dávám 75% Jazyk: Aj
Moc pěkná kresba, jež si držela svoji kvalitu již od začátku, což není moc obvyklé. Od druhé poloviny byla dokonce potěšení pro oko. Hlavně proto, že moji "miláčci" zkrásněli. :D Mimochodem celá upíří rodinka byla plná krasavců. :D A Liz vypadala také roztomile. Dost oceňuji rozdílný design charakterů, neboť je pak bylo snadné rozeznat. Dokonce i postavy, co se tam pouze mihly, nevypadaly úplně stejně. Pozadí vypadalo pěkně, akorát se zde více objevovalo obyčejně šedé. To mi ani nevadilo, protože to pasovalo. Panelování bylo taktéž v pořádku. Zajímavé bylo, že když někdo hovořil, viděli jsme jeho obličej či celou postavu zblízka.
Musím ocenit velmi zajímavý design různých schopností. Byl velmi unikátní, obzvlášť různé druhy magie. Především mě překvapil vzhled monster a démonů, protože zde nenacházely žádné větší skupinky typických nadpřirozených bytostí. Upíří rodinka byla jen jedna, vlkodlaci tam byli dva a víc mě jich nenapadá. Avšak i ti měli atypické talenty a částečně zevnějšek.
Upíři měli všechny zuby špičaté. To jsem snad nikdy neviděla a ani o tom nečetla. Dále měli rudé oči a černé kruhy pod očima, což mě evidentně přitahuje. :D Dokázali ovládat obvyklé schopnosti upírů. jako je například uhraničení, což jim avšak bylo k ničemu, protože to tak trochu funguje pouze na lidi, kteří se zrovna v démoním světě moc nevyskytují. :D Výjimečné na tom bylo, že se jejich zuby vyluhovaly a extrakt z nich používali ve spreji. To mi přišlo usměvné. :D Jinak ovládali strašně hustou magii, o níž jsem se již zmiňovala. Braz ještě uměl ovládat svoji krev, což mě vždy fascinuje. Stejně jako to, že dokážu mít crush na tolik postav. Chjo. :D
Vlkodlaci měli možnost se přeměnit ihned, ale ne v obřího vlka jak by se dalo očekávat. Proměňovali se doslova do vlčího muže. Nebyli nijak přitahování měsícem, popravdě ani nevím, jestli jsem tam nějaký měsíc viděla. :D
Příběh byl vcelku zajímavý a do jisté míry i originální. Jen jsem měla pocit, že se zde nic moc nedělo. Jedním z důvodů je absence záporáků, neboť tu byl pouze jeden pořádný. Sice se bojovalo proti vícero stvoření, ale ta se vždy obrátila ve spojence, a souboj s nimi neměl nikdy dlouhému trvání. Také jsem někdy nechápala jednání těch zpočátku "zlých" charakterů, neboť většina věcí by se dala vyřešit, pokud by si spolu promluvili.
Našla jsem si dalšího "miláčka" do sbírky. Zaujal mě svým vzhledem samozřejmě :D a jeho personalitou. Podal několik opravdu vtipných hlášek, které si ještě do teď pamatuji. Líbí se mi na něm, že po většinu času vypadá, že ho nic nerozhodí, ale když se poté jedná o jeho blízké, je ochotný se i obětovat. Také mě zaujala jeho inteligence, jež využíval ve všech situacích. A ta ho mnohdy i zachránila. Jen mě mrzelo, že přišel o svůj plášť, protože mu opravdu slušel. :'( :D Můžete se pokochat, jak i v nebezpečné situaci si v klidu upíjí svůj čajíček. :D
Staz mi přišel jako fajn hlavní postava. Akorát byl přirozeně nevšímavý citů ostatních a jeho otaku závislosti jsem se musela smát, jelikož znalosti věcí tohoto žánru používal při soubojích. Líbilo se mi, že díky němu se zde objevilo hodně referencí na ostatní série. Také mi vykouzlilo úsměv na tváři to, že když se pokoušel nabít super silní útok, protivník nečekal, až ho dokončí a prostě ho praštil. :D Také jsem obdivovala jeho vynalézavost například jak již u zmiňovaného spreje. :D Mimochodem sice není tak moc atraktivní jako jeho bratr, stále ale vypadá dobře. :D
Fuyumi byla také fajn hlavní hrdinka, i když se mi ze začátku zdála trochu prosťoučká. Později jsem zjistila, že to tak není, a oblíbila jsem si ji. Nakonec byla dokonce ze všech nejsilnější. :D Její představivost byla také k pokukání.
Fanservice mě v tomto případě ani moc nevadil, neboť se tam neobjevoval často a většinou to bylo nenásilné. Avšak v některých případech mě to otravovalo a musela jsem se sama sebe ptát, jestli to bylo opravdu nutné.
Naštěstí se zde nevyskytl žádný milostný trojúhelník, protože Fuyumi a Staz se k sobě krásně hodili. Za případný třetí bod považuji když už Wolfa. Bell a její láska mi přišla jako hrozná výplň příběhu a tudíž ji nepovažuji za žádný milostná zájem. A ke všemu mi Fuyumi připadala více hlavní hrdina příběhu než Staz. Avšak by mě zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby byl souboj o Fuyumi mezi Stazem a Wolfem...
Fuyumi a Staz byli hrozně roztomilý pár. I když jim opravdu hodně dlouho trvalo, než se dali dohromady. A to měli tolik romantických a sladkých momentů. Řekla bych, že je to především Stazova chyba, neboť ten byl v tomhle ohledu zpomalený, a tak si neuvědomoval své pocity. Například jak hrozně moc žárlil, když si Fuyumi začala povídat s Wolfem. Vypadal při tom roztomile. :D
Vyskytl se tu velmi zajímavý způsob jak řešit problémy a získávat informace. S tímto samozřejmě přišel Staz, jenž používal jako návod k výhře mangu. Takže jsme několik kapitol sledovali, jak čtou všemožná díla, aby věděli, jak porazit hlavního záporáka. Nakonec došli k závěru, že musí trénovat. Wtf!?? Tyhle kapitoly byly úplně zbytečný. Teda policajti se pokoušeli najít speciální kytaru, ale stejně se hned vědělo, že to asi nevyjde. Chjo.
S ukončením celého příběhu jsem velice spokojená. Ze začátku jsem se bála, že to bude klasické "domyslete si, co by se stalo," naštěstí se to nestalo. Neboť konec tohoto příběhu jasně ukazuje slibnou budoucnost. Mimochodem poslední souboj vypadal super cool. Především Fuyumi mě mile překvapila. A Brazovi to na tom trůnu fakt sekne. Ke všemu když má zpátky svůj plášť. :D
Obálky vypadají překrásně. Především se mi líbí, že každá vypadá jinak, a i přesto k sobě ladí. Vzory v pozadí jsou pěkné, totéž platí i o postavách.
Dávám 75% Jazyk: Aj
October 31, 2025
Chronique complète :
https://sunread26.wordpress.com/2025/...
Extrait :
La fin approche et je dois dire une chose : enfin. J’en venais vraiment à avoir envie que la série se termine, mais il y a aussi un enfin pour autre chose. Le fait que l’histoire continue de durer encore un peu, mais cette fois-ci, de manière fluide et non forcée ! Il en aura fallu du temps pour parvenir à ce résultat, ce qui rend presque dommage les essais précédents sur lesquels j’ai tapé. Pour le but, il reste toujours mis de côté pour proposer une histoire plus simple et déjà-vu, à savoir un grand méchant à battre. Concrètement, je vois mal les personnages réussir, à moins que l’astuce de Blaz sera le déclencheur de cette réussite, à voir…
Dans les tomes précédents, Blaz commençait à se douter que quelque chose n’allait pas avec Akim. Ce tome le confirme, son esprit est en dualité permanente avec celui de Grimm. Pour Blaz, le temps est donc compter, car il est possible de vaincre Akim, mais Grimm serait d’un tout autre niveau à affronter. Malheureusement, face à une entité qui a survécu pendant je ne sais combien d’années, celui-ci n’a pas fait l’enfeu. Une part de lui semble subsister, mais désormais, c’est Grimm qui tient les commandes. Il va donc falloir trouver un moyen d’éliminer celui-ci, tout en essayant de faire revenir Akim. Un soutient inespéré survient en la qualité de l’une de ses créations (qui accepte d’aider en échange de sauver Akim). Cette nouvelle optique de préférer l’un à l’autre et donc, de ne pas choisir une destruction totale de l’ennemi, laisse entrevoir une nouvelle fin. Une fin où ils parviennent à faire revenir Akim et à détruire Grimm et où celui-ci ne chercherait plus à détruire. J’ai un peu de mal à y croire, car il n’a pas vraiment été un saint jusqu’à présent. Toutefois, ses dernières paroles devant Blaz semblaient sincères. La seule chose qui est à lui est son cœur, tout le reste ne lui appartient pas, ainsi, il fait face à une crise d’identité où il ne parvient pas à se reconnaître. Il recherche alors à devenir plus beau et cela passe dans la recherche de nouveaux membres et donc à toute l’histoire que l’on connait à ce stade de l’aventure. Je suppose qu’il avait proposé son aide à Grimm en pensant que cette entité était comme lui, mais cela aura été son erreur la plus importante. Alors même qu’il venait tout juste de faire son meilleur coup de poker (d’ailleurs, la mort du daron est vite passée sous le tapis). Comme quoi, il est aussi rapide et facile de sombrer…
Ce tome s’attarde réellement sur les états d’âmes de plusieurs personnages et c’est en cela que je le trouve bien réalisé. Il n’est pas vide de sens ou de contenu comme les précédents qui avaient tendance à aller un peu trop en surface des choses. Je pense notamment à deux membres de la liste noire, visiblement bien dans leurs bottes en apparence, mais pas vraiment en réalité. Le fait de faire une petite séance de psy avec la mère de Bell était assez amusant, elle a vraiment le don de mettre le doigt où il faut quitte à faire un peu mal. Cette séance révèlera leur vrai caractère et permettra sans doute une meilleure coordination par la suite entre les différents membres du groupe. Avec cet ajout, ses personnages deviennent également plus importants et travaillés, ce qui est une bonne chose. Je ne sais pas ce que leur trio va donner en combat au final, mais j’espère qu’il ne sera pas détruit en un claquement de doigts. Ils méritent d’avoir un moment à eux avant une éventuelle défaite. Le dernier membre de la liste commence également à bouger. Il s’est lié d’amitié avec l’une des sbires d’Akim et refuse qu’elle soit traitée comme un monstre. Sans doute se reconnaît-il en elle, mais en tout cas, il se lance sur une pente dangereuse. Epargné jusqu’à présent grâce à l’un des membres d’une sorte de team de power rangers, il pourrait plonger tête baissée vers sa propre fin. Même si Grimm est différent d’Akim, il peut aussi très bien modifier son propre corps avec celui d’autres démons dont lui. Staz le décrit comme très puissant, mais cela sera-t-il suffisant ?
[...]
https://sunread26.wordpress.com/2025/...
Extrait :
La fin approche et je dois dire une chose : enfin. J’en venais vraiment à avoir envie que la série se termine, mais il y a aussi un enfin pour autre chose. Le fait que l’histoire continue de durer encore un peu, mais cette fois-ci, de manière fluide et non forcée ! Il en aura fallu du temps pour parvenir à ce résultat, ce qui rend presque dommage les essais précédents sur lesquels j’ai tapé. Pour le but, il reste toujours mis de côté pour proposer une histoire plus simple et déjà-vu, à savoir un grand méchant à battre. Concrètement, je vois mal les personnages réussir, à moins que l’astuce de Blaz sera le déclencheur de cette réussite, à voir…
Dans les tomes précédents, Blaz commençait à se douter que quelque chose n’allait pas avec Akim. Ce tome le confirme, son esprit est en dualité permanente avec celui de Grimm. Pour Blaz, le temps est donc compter, car il est possible de vaincre Akim, mais Grimm serait d’un tout autre niveau à affronter. Malheureusement, face à une entité qui a survécu pendant je ne sais combien d’années, celui-ci n’a pas fait l’enfeu. Une part de lui semble subsister, mais désormais, c’est Grimm qui tient les commandes. Il va donc falloir trouver un moyen d’éliminer celui-ci, tout en essayant de faire revenir Akim. Un soutient inespéré survient en la qualité de l’une de ses créations (qui accepte d’aider en échange de sauver Akim). Cette nouvelle optique de préférer l’un à l’autre et donc, de ne pas choisir une destruction totale de l’ennemi, laisse entrevoir une nouvelle fin. Une fin où ils parviennent à faire revenir Akim et à détruire Grimm et où celui-ci ne chercherait plus à détruire. J’ai un peu de mal à y croire, car il n’a pas vraiment été un saint jusqu’à présent. Toutefois, ses dernières paroles devant Blaz semblaient sincères. La seule chose qui est à lui est son cœur, tout le reste ne lui appartient pas, ainsi, il fait face à une crise d’identité où il ne parvient pas à se reconnaître. Il recherche alors à devenir plus beau et cela passe dans la recherche de nouveaux membres et donc à toute l’histoire que l’on connait à ce stade de l’aventure. Je suppose qu’il avait proposé son aide à Grimm en pensant que cette entité était comme lui, mais cela aura été son erreur la plus importante. Alors même qu’il venait tout juste de faire son meilleur coup de poker (d’ailleurs, la mort du daron est vite passée sous le tapis). Comme quoi, il est aussi rapide et facile de sombrer…
Ce tome s’attarde réellement sur les états d’âmes de plusieurs personnages et c’est en cela que je le trouve bien réalisé. Il n’est pas vide de sens ou de contenu comme les précédents qui avaient tendance à aller un peu trop en surface des choses. Je pense notamment à deux membres de la liste noire, visiblement bien dans leurs bottes en apparence, mais pas vraiment en réalité. Le fait de faire une petite séance de psy avec la mère de Bell était assez amusant, elle a vraiment le don de mettre le doigt où il faut quitte à faire un peu mal. Cette séance révèlera leur vrai caractère et permettra sans doute une meilleure coordination par la suite entre les différents membres du groupe. Avec cet ajout, ses personnages deviennent également plus importants et travaillés, ce qui est une bonne chose. Je ne sais pas ce que leur trio va donner en combat au final, mais j’espère qu’il ne sera pas détruit en un claquement de doigts. Ils méritent d’avoir un moment à eux avant une éventuelle défaite. Le dernier membre de la liste commence également à bouger. Il s’est lié d’amitié avec l’une des sbires d’Akim et refuse qu’elle soit traitée comme un monstre. Sans doute se reconnaît-il en elle, mais en tout cas, il se lance sur une pente dangereuse. Epargné jusqu’à présent grâce à l’un des membres d’une sorte de team de power rangers, il pourrait plonger tête baissée vers sa propre fin. Même si Grimm est différent d’Akim, il peut aussi très bien modifier son propre corps avec celui d’autres démons dont lui. Staz le décrit comme très puissant, mais cela sera-t-il suffisant ?
[...]
April 8, 2020
Das ist Band 14 der "Blood Lad" Reihe von Yuuki Kodama.
Das Cover finde ich farbtechnisch etwas gruselig, auch die von der schwarzen Liste sind mega unheimlich da drauf. Wobei ich wirklich sagen muss das ich die so mega unsympathisch fand und gegen Ende des Buches bin ich fast schon von denen Überzeugt.
Ich finde es wirklich grandios wie sich die ganzen Charaktere entwickeln. Vlad ist das beste Beispiel, ich mochte ihn am Anfang echt nicht aber mittlerweile find ich ihn total cool, vor allem seine Gabe ist mega, ich bin gespannt ob sein Plan aufgehen wird.
Denn nun kommt es langsam aber sicher zum Showdown und ich bin wirklich schon etwas nervös ob die "Guten" das ganze noch drehen können und wenn ja wer der ausschlaggebene Punkt sein wird.
Das Cover finde ich farbtechnisch etwas gruselig, auch die von der schwarzen Liste sind mega unheimlich da drauf. Wobei ich wirklich sagen muss das ich die so mega unsympathisch fand und gegen Ende des Buches bin ich fast schon von denen Überzeugt.
Ich finde es wirklich grandios wie sich die ganzen Charaktere entwickeln. Vlad ist das beste Beispiel, ich mochte ihn am Anfang echt nicht aber mittlerweile find ich ihn total cool, vor allem seine Gabe ist mega, ich bin gespannt ob sein Plan aufgehen wird.
Denn nun kommt es langsam aber sicher zum Showdown und ich bin wirklich schon etwas nervös ob die "Guten" das ganze noch drehen können und wenn ja wer der ausschlaggebene Punkt sein wird.
June 21, 2019
I've wanted to continue reading this for years. I had stumbled on this one when I was a teenager, read a few chapters and placed it on hold for another time. This was the time and I am a bit disappointing in my self as well as the manga. I expected most more, I guess this was when I liked everything I read and horrid taste hehe. The premise was good in a way but there were so many introductions and then main (true) antagonist of the series takes basically the whole manga from the point he is introduced. And the ending could have been better.
July 11, 2021
Finalmente los de la lista negra logran entenderse entre ellos y logran cierta armonía que les permitirá pelear juntos.
Braz es descubierto por Akimu, pero lo deja vivir y le da la oportunidad de llevar a cabo su plan.
los chicos llegan dónde está Step y ahí Burgundy muestra su verdadero yo a Patti cosa que lo desconcierta pero al final él decide protegerla.
El momento de la batalla a comenzado
Braz es descubierto por Akimu, pero lo deja vivir y le da la oportunidad de llevar a cabo su plan.
los chicos llegan dónde está Step y ahí Burgundy muestra su verdadero yo a Patti cosa que lo desconcierta pero al final él decide protegerla.
El momento de la batalla a comenzado
November 16, 2019
Wow. Pati looks better now 🤔😏
October 3, 2020
Pretty great series, alright story but mainly loved the cool awesome character designs 😻👌❤️
October 6, 2025
3.25/5
February 29, 2024
Aparentemente el malo llamado Akumi se enfrenta internamente contra el malo Grimm por el control del cuerpo.
3 star
3 star
Displaying 1 - 9 of 9 reviews