What do you think?
Rate this book
Výlety pana Broučka I-III
Pan Matěj Brouček, majitel pražského činžovního domu, se ne vlastním přičiněním vydává na podivné cesty časem a prostorem. Měšťák, který se zajímá jen o hmotné statky a své osobní pohodlí, je konfrontován s lidmi a mimozemskými bytostmi, kteří uvažují docela jinak. Po návratu ze své oblíbené vinárny je pan Brouček unesen na Měsíc, kde se setkává s jeho obyvateli, překypujícími bujnou fantazií, ale neschopnými pochopit reálný pozemský život. Podruhé se propadne do doby husitských válek a ocitá se mezi odhodlanými obránci Prahy. Třetí cesta pana Broučka vede na Jubilejní výstavu průmyslu a umění Čech, kde zažije pitoreskní dobrodružství.
425 pages, Hardcover
First published January 1, 1985
2 people are currently reading
14 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 2 of 2 reviews
November 15, 2021
V této knize se nachází 3 romány: PRAVÝ VÝLET PANA BROUČKA DO MĚSÍCE, NOVÝ EPOCHÁLNÍ VÝLET PANA BROUČKA, TENTOKRÁTE DO XV. STOLETÍ, MATĚJ BROUČEK NA VÝSTAVĚ.
Vzpomínám si, že na střední škole jsme si měli do povinné četby přečíst knihu Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století, ale tuto knihu jsem nečetl. Během let jsem o této knize uvažoval, ale dostal jsem se k ní až v tomto roce včetně dvou dalších románů.
Nejvíce se mi líbila kniha Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (80 %), což je v podstatě parodie na oblíbené dobrodružné utopistické romány (např. Jules Verne). Tento román byl ze všech třech románů nejkratší. Na druhém místě bych zařadil román Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (60 %), což je satiricko-humoristická kritika českého maloměšťáctví. V tomto románu se hlavní hrdina MATĚJ BROUČEK ve snu dostává do minulosti na počátku husitských válek. Autor používá spisovnou češtinu a staročeštinu. Nejméně se mi líbila kniha Matěj Brouček na výstavě (60 %).
V románech nalezneme také básně a hodně autorových myšlenek. V románech nalezneme humor, satiru a vlastenectví. U románu Pravý výlet pana Broučka do měsíce a Matěj Brouček na výstavě se na počátku každé kapitoly nachází souhrn událostí, které se v dané kapitole objeví.
Tyto knihy se nečetly úplně lehce a myslím si, že další autorovy knihy v dohledné době už číst nebudu. Upřímně řečeno nejsem úplně nadšený těmito knihami. Škoda, že román Pravý výlet pana Broučka do Měsíce nebyl delší. Tato kniha se mi líbila nejvíce. Historické knihy čtu velmi málo a ze středověku jsem téměř žádné knihy nečetl. Díky knize Nový epochální výlet.. jsem si připomněl historii v době husitství. Nejméně zajímavý mi připadal poslední román v této knize.
Citáty z knihy:
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Ó věř, našim pánům není nade vše čest a dobro národa, ale vlastní zisk, a kde uvidí prospěch svého stavu, tam hotovi budou i s cizím nepřítelem spolčiti se proti lidu svému.
Hlavou zeď neprorazíš! a Nemůžeš-li přeskočiti, podlez!
Neřid se tím, co sám uznáváš za dobré, ale dělej prostě to, co dělají jiní. Tato moudrá zásada vyhubí poznenáhla kdejaký svěží a pestrý květ původnosti a promění nakonec svět v jednotvárnou a jednobarevnou poušť, v níž uniformované člověčenstvo hyne nudou.
Ale jsou přece knihy, které nezajdou se svou dobou, aby ustoupily pupencům nového literárního jara, nýbrž věčně zeleny přetrvají mnohé generace, odolají příboji nových škol a směrů, vrtochům měnící se módy, a snad i některé, jež zdály se svého času uvadlými, po mnohých létech teprve se zazelenají ku potěše budoucím. Jest jich ovšem málo, těch knih nesmrtelných, jichž údělem jest ona sláva, které se původce jejich v krátkém životě lidském dožíti nemůže. Ale ani ostatní, neslavné, nezajdou beze sledu. Jen když přispěly něčím k osvěžení a potěše své doby, - nechť potom jako to suché, zežloutlé listí klesnou k zemi, kde stanou se mrvou, z níž strom literatury čerpá mízu pro novou, svěží zeleň budoucí.
Vzpomínám si, že na střední škole jsme si měli do povinné četby přečíst knihu Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století, ale tuto knihu jsem nečetl. Během let jsem o této knize uvažoval, ale dostal jsem se k ní až v tomto roce včetně dvou dalších románů.
Nejvíce se mi líbila kniha Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (80 %), což je v podstatě parodie na oblíbené dobrodružné utopistické romány (např. Jules Verne). Tento román byl ze všech třech románů nejkratší. Na druhém místě bych zařadil román Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (60 %), což je satiricko-humoristická kritika českého maloměšťáctví. V tomto románu se hlavní hrdina MATĚJ BROUČEK ve snu dostává do minulosti na počátku husitských válek. Autor používá spisovnou češtinu a staročeštinu. Nejméně se mi líbila kniha Matěj Brouček na výstavě (60 %).
V románech nalezneme také básně a hodně autorových myšlenek. V románech nalezneme humor, satiru a vlastenectví. U románu Pravý výlet pana Broučka do měsíce a Matěj Brouček na výstavě se na počátku každé kapitoly nachází souhrn událostí, které se v dané kapitole objeví.
Tyto knihy se nečetly úplně lehce a myslím si, že další autorovy knihy v dohledné době už číst nebudu. Upřímně řečeno nejsem úplně nadšený těmito knihami. Škoda, že román Pravý výlet pana Broučka do Měsíce nebyl delší. Tato kniha se mi líbila nejvíce. Historické knihy čtu velmi málo a ze středověku jsem téměř žádné knihy nečetl. Díky knize Nový epochální výlet.. jsem si připomněl historii v době husitství. Nejméně zajímavý mi připadal poslední román v této knize.
Citáty z knihy:
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Ó věř, našim pánům není nade vše čest a dobro národa, ale vlastní zisk, a kde uvidí prospěch svého stavu, tam hotovi budou i s cizím nepřítelem spolčiti se proti lidu svému.
Hlavou zeď neprorazíš! a Nemůžeš-li přeskočiti, podlez!
Neřid se tím, co sám uznáváš za dobré, ale dělej prostě to, co dělají jiní. Tato moudrá zásada vyhubí poznenáhla kdejaký svěží a pestrý květ původnosti a promění nakonec svět v jednotvárnou a jednobarevnou poušť, v níž uniformované člověčenstvo hyne nudou.
Ale jsou přece knihy, které nezajdou se svou dobou, aby ustoupily pupencům nového literárního jara, nýbrž věčně zeleny přetrvají mnohé generace, odolají příboji nových škol a směrů, vrtochům měnící se módy, a snad i některé, jež zdály se svého času uvadlými, po mnohých létech teprve se zazelenají ku potěše budoucím. Jest jich ovšem málo, těch knih nesmrtelných, jichž údělem jest ona sláva, které se původce jejich v krátkém životě lidském dožíti nemůže. Ale ani ostatní, neslavné, nezajdou beze sledu. Jen když přispěly něčím k osvěžení a potěše své doby, - nechť potom jako to suché, zežloutlé listí klesnou k zemi, kde stanou se mrvou, z níž strom literatury čerpá mízu pro novou, svěží zeleň budoucí.
Displaying 1 - 2 of 2 reviews