Vedlejší pokoje

by Radovan Menšík

Próza mladého autora je mozaikou situací, v nichž se v jednu chvíli ocitnou obyvatelé několika pokojů venkovského penzionu. Díky přitažlivé vypravěčské linii se záhy dozvíme, že to, co vypadalo jako simultánní mikropříběhy cizích lidí, je ve skutečnosti setkáním týchž postav v různých fázích života. Magický příběh ze současnosti jako pokus o „filozofický román“.

Genres: Czech Literature

240 pages, Hardcover

First published September 1, 2015

Reviews

[Zuzana Schedová · Rating 4 out of 5]

Vedlejší pokoje od Radovana Menšíka jsou jeho prvním románovým debutem a zároveň je díky tomuto titulu nejmladším držitelem Ceny Knižního klubu. Jeden pension, 4 pokoje a mozaika lidských osudů napsaná krásným, poetickým a kultivovaným jazykem. A tak se v jednotlivých pokojích setkáváme s mladým mužem, kterému se má v nejbližších dnech vrátit přítelkyně dlouhodobého pobytu zahraničí, s dalším mladým mužem a jeho přítelkyní, s manželským párem se dvěma dětma a dvěma staršími muži, kamarády, kteří se potkali za zvláštních okolností a večery tráví věčně se opakující diskusí o existenci či neexistenci Boha. Je zajímavé sledovat tyto osudy, na co myslí, co prežívají a jak se vlastně jejich osudy protínají. I když to na první pohled působí jako pohodové, nenáročné čtení, opak je pravdou, Vedlejší pokoje v sobě obsahují hloubku, kterou objevíme až když se do příběhu ponoříme a necháme se ním vtáhnout a prostoupit. Překvapivě lehko se dokážeme vcítit do jednotlivých postav a řešíme s nimi jejich dilema. Na můj vkus se tam moc řešil bůh a víra, ale to je jenom můj názor. V příběhu tato linka tvořila důležitou součast. Celou knížku čekáte, kdy se jejich osudy protnou, protože vám to slíbili v anotaci a když se tak stane, tak jste příjemně překvapení a najednou vám všechno dojde. Skvělé dílko, které určitě stojí za pozornost, ale sáhněte po něm až v době, kdy budete mít chuť na něco vážnějšího a hloubavějšího. Donutí vás totiž nad hodně věcmi přemýšlet.

[Pečivo · Rating 3 out of 5]

Penzion někde v Čechách - je dost možný, že zeměpisně gramotný čtenář dokonce z knihy pozná, o jakém místě je řeč. Toto ale neni můj případ.

V penzionu jsou obsazeny čtyři pokoje - v jednom bydlí mladík, kterej čeká na svou milou, která jela prcat na erasmus a za dva dny se vrací zpět. V druhým je ubytován starej děda s kámošem, který řeší každej den v baru totálně na šlupky jestli existuje bůh, 3. pokoj je rodina s dětma a čtvrtej je mladej páreček. Ne ta uzenina, ale hoch s dívkou.

No a tyhle čtyři proudy vyprávění jsou v jednotlivych kapitolách postupně rozváděny, až dojde na konci k propojení všeho. Rozuzlení je dobrý, jednotlivý osudy už tak moc ne. To zejména díky tomu, že řeší až moc boha, což je téma, který mě absolutně nezajímá. 7/10, škoda.

[Dymbula · Rating 2 out of 5]

Nebavilo mě to, ale trénoval jsem si na knize rychločtení. A za to bych mohl být i vděčný.

[Lukas Sanek · Rating 3 out of 5]

Zřícenina, husté lesy a jezero. A také jeden zdánlivě opuštěný hotel. Už z obálky je patrné, že spolu ty pokoje nějak souvisí. A my tak rozehráváme hru s myšlenkami, vzpomínkami, touhami.

Nebo ne? Postavy totiž nepoznáváme z jejich činů, ale spíš z jejich psychologických pochodů. Autor se občas zastavuje i nad detaily, které příběh nerozvíjí, ale naopak ho prohlubují bez zjevného smyslu. K hrdinům této knihy je pak velmi těžké najít jakýkoliv vztah. Navíc, ze začátku působí citlivý a hravý jazyk vyprávění příjemně, postupně je však až příliš sterilní. Pokoje jsou celkem lehké sousto a pokud vám nevadí přemýšlívo-romantická literatura, směle do ní.

[Ef Grey · Rating 4 out of 5]

Úchvatná popisnost pocitů protagonisty z pohledu vševědoucího vypravěče. Bohužel jsem si přečetla "spoiler" (vložený přímo do anotace na internetu) už v polovině knihy, takže jsem ihned příběhy jednotlivců v pokojích začala číst jinak, ale to v konečném důsledku nijak zvlášť nevadilo. Konec byl však pojat velmi neosvětleně, kdy jsem nevěděla, jestli má Viktor halucinace nebo opravdu vidí svou ženu v jiné časové dimenzi. Hlasy z vedlejších pokojů nejsou taky příliš objasněny (jak můžou slyšet sami sebe v různých časech?!).

[Jana Jindřichová · Rating 4 out of 5]

Zajímavá kniha. Sama bych po ní asi do poličky nesahla, ale díky ocenění a propagaci jsem si ji nenechala ujít. Ač se jedná o filosofický román, rozhodně není nudný a autorovi se skutečně daří přinutit čtenáře filozofovat nejen o víře, ale především o víře v sebe sama, o vztazích k druhým lidem a o smyslu lidského života. Alegorie, které autor využívá, je velmi dobrý a povedený nápad.

[Simone · Rating 4 out of 5]

Filosofování nejen nad smyslem a pozvolné pronikání do života za pootevřenými dveřmi protkané poetickým jazykem. A jako třešnička vypointovaný závěr. Reálné, vskutku reálné, bez všudypřítomné touhy potopit se do temnoty.

"Nebyl už sám sebou, byl pouze sám."
"Ale jaký konec byl musel autor nabídnout, aby mohl svůj příběh skutečně nadobro uzavřít? Vždy lze pokračovat dál."

[Doms · Rating 4 out of 5]

Na začátku se mi kniha moc nelíbila a popravdě jsem ji moc nechápala. Ale potom jsem se do ní pořádně začetla a snad jsem pochopila o co zde jde. Takze doporučuji!
Snad si ji taky zamilujete