Co se v březnu 2011 v jaderné elektrárně Fukušima I stalo, co následovalo a jak havárie ovlivňuje přístup ke špičkovým technologiím a zejména k energetice? Přední český jaderný fyzik podrobně popisuje, co se stalo a proč, s jakým úsilím pracovníci elektrárny zabránili větším škodám a jak se jim podařilo udržet havárii i radiaci pod kontrolou – překvapivě totiž nedošlo k žádným obětem. Přitom zemětřesení a cunami si vyžádaly téměř dvacet tisíc životů. Kniha se však věnuje i širším souvislostem. Evakuace a s tím spojené sociální a psychologické dopady se dotkly rozsáhlé oblasti a postihly více než sto tisíc lidí. Jak postupuje likvidace následků a rekonstrukce postižených oblastí? Přírodním katastrofám a průmyslovým haváriím se ani v budoucnu bohužel lidstvo nevyhne a je důležité jejich pravděpodobnosti i následky co nejvíce snížit. Proto je porozumění tomu, co se ve Fukušimě stalo a děje, zajímavé nejen pro odborníky, ale pro každého, kdo sleduje současný vývoj lidské civilizace. Kniha je vybavena grafy, fotografiemi, tabulkami.
Knížka obsahuje podrobný popis havárie ve Fukušimě I a toho, co po ní následovalo. Někdy je popis možná až příliš podrobný, často ale velmi zajímavý. Myslím, že už po čtyřiceti stránkách jsem všechny kolem štvala citováním zajímavých úryvků. Kromě fakt o havárii ve Fukušimě se zde dočtete i obecnější informace o jaderné energetice - jsou zde kapitoly např. o principech různých typů jaderných reaktorů, jak vypadá kontejnment (ochranná obálka reaktoru), jak probíhá dekontaminace zasažených území, jaké jsou rozdíly nebo podobnosti mezi havárií ve Fukušimě a v Černobylu. jaké je tamní zdravotní ohrožení, jaká je budoucnost japonské jaderné energetiky nebo jak Fukušima ovlivnila energetiku světovou. Knížka obsahuje mnoho grafů, schémat a fotek.
Na začátku mě asi nejvíce zaujal popis nehod v japonském jaderném průmyslu před Fukušimou (při žádném nedošlo k úniku radioaktivních látek - v prvním případě uniklo cca 700 kg sodíku ze sekundárního chladícího okruhu, což mělo za následek velký požár. Ve druhém chtěli v závodě na obohacené palivo obohacovat víc než obvykle, nikomu to neřekli a nenapadlo je, že když budou mít najednou 16 kg uranu obohacenějšího než jsou zvyklí, hrozí trošku průser. A ve třetím případě čtyři lidi zabila horká pára proto, že 27 let nikdo nekontroloval jestli trubka parovodu náhodou nerezne a neztenčuje se její stěna.).
„Například předčasné odstavení jaderné elektrárny San Onofre [...] způsobilo v Kalifornii vzrůst emisí při produkci elektřiny o 35 %.“
„Počet obětí na jednotku produkované elektřiny v uhelných elektrárnách daleko přesahuje situaci v oblasti hydroelektráren a o mnoho řádů situaci v jaderné energetice. [...] Pokud se dělají seriózní studie počtu obětí na jednotku vyrobené energie, vychází jaderný zdroj jako jeden z nejbezpečnějších.“
„V Evropě je pak největším neštěstím [co se protržení přehrad týče] havárie přehrady Vajont v Itálii v roce 1966, která měla okolo 2000 obětí. Itálii postihla i další havárie kaskády přehrad s několika stovkami obětí. I tak si však italská veřejnost nevynutila zákaz stavby přehrad, ale zákaz stavby jaderných elektráren.“
„Stejně tak [jako si autista ve filmu Rain Man pamatuje letecké nehody] si každý pamatuje všechny tři velké jaderné havárie. Už jen málo lidí má představu, kolik měla každá z nich reálně obětí. A jen minimu lidí říká něco název Vajont nebo Pan-čchiao a řada dalších katastrof spojených s přehradami, které vedly k velkému počtu obětí. A tak není problém vyvolat u lidí pocit, že jaderná energetika je mnohem větším rizikem než využití vody.“
„Odstavení jaderných bloků má na Japonsko značné ekonomické a ekologické dopady. Zatímco ve fiskálním roce 2010 bylo z dovezených fosilních paliv vyrobeno pouze 62 % elektřiny, ve fiskálním roce 2012, kdy bylo minimum využití jaderných bloků, to bylo 92,2 % a ve fiskálním roce 2013 pak 88 %. Před havárií dodávaly jaderné elektrárny zhruba 27 % japonské elektřiny. Dodatečné náklady na fosilní palivo, které nahrazuje jaderné zdroje při výrobě elektřiny, jsou 35,2 miliard dolarů ročně. [...] Japonsko je exportní země a dodatečný dovoz paliv i zhoršení konkurenceschopnosti růstem ceny elektřiny se dramaticky projevily v jeho obchodní bilanci. Zatímco v roce 2010 dosáhlo přebytku 65 miliard dolarů, v roce 2011 mělo deficit 25 miliard dolarů, v roce 2012 pak už deficit 68 miliard dolarů a v roce 2013 dokonce 112 miliard dolarů. Jak si lze všimnout, je poslední hodnota srovnatelná s celkovými náklady na likvidaci škod po havárii. A to šlo o dopad nevyužívání jádra na japonskou ekonomiku za jeden rok. Lze tak vidět, že využití jádra bylo od sedmdesátých let do značné míry tvůrcem prosperity Japonska. A Japonsko se svými geografickými, geologickými a surovinovými podmínkami bez využití jaderných elektráren jen velmi těžko zůstane průmyslovou velmocí a udrží si životní úroveň, na jakou jsou Japonci zvyklí.“
Spousta informací o příčinách a důsledcích havárie ve Fukušimě podaná velmi čtivým způsobem. Pokud vás tato havárie nebo jaderná energie zajímá mohu jen doporučit.
Skvělá publikace. Místy možná příliš popisná - což tak trochu vyplývá z obsahu knihy - takže čtení není chvílemi příliš jednoduché. Ale i díky tomu je nadmíru podrobná - obsahuje technické detaily, přesný popis příčin i následků. Zároveň dost vysvětluje - jak použité pojmy, tak zmíněná čísla - co reálně znamená, když vám riziko jednoho typu rakoviny v jedné skupině vzroste o tolik procent, jak s tím nakládat, jak se vám změní emise CO2, když zavřete jaderky. Srovnání rizik i různých přístupů států k jaderné energetice po Fukušimě.