What do you think?
Rate this book
Fukušima I poté
Co se v březnu 2011 v jaderné elektrárně Fukušima I stalo, co následovalo a jak havárie ovlivňuje přístup ke špičkovým technologiím a zejména k energetice? Přední český jaderný fyzik podrobně popisuje, co se stalo a proč, s jakým úsilím pracovníci elektrárny zabránili větším škodám a jak se jim podařilo udržet havárii i radiaci pod kontrolou – překvapivě totiž nedošlo k žádným obětem.
Přitom zemětřesení a cunami si vyžádaly téměř dvacet tisíc životů. Kniha se však věnuje i širším souvislostem. Evakuace a s tím spojené sociální a psychologické dopady se dotkly rozsáhlé oblasti a postihly více než sto tisíc lidí. Jak postupuje likvidace následků a rekonstrukce postižených oblastí? Přírodním katastrofám a průmyslovým haváriím se ani v budoucnu bohužel lidstvo nevyhne a je důležité jejich pravděpodobnosti i následky co nejvíce snížit. Proto je porozumění tomu, co se ve Fukušimě stalo a děje, zajímavé nejen pro odborníky, ale pro každého, kdo sleduje současný vývoj lidské civilizace.
Kniha je vybavena grafy, fotografiemi, tabulkami.
Přitom zemětřesení a cunami si vyžádaly téměř dvacet tisíc životů. Kniha se však věnuje i širším souvislostem. Evakuace a s tím spojené sociální a psychologické dopady se dotkly rozsáhlé oblasti a postihly více než sto tisíc lidí. Jak postupuje likvidace následků a rekonstrukce postižených oblastí? Přírodním katastrofám a průmyslovým haváriím se ani v budoucnu bohužel lidstvo nevyhne a je důležité jejich pravděpodobnosti i následky co nejvíce snížit. Proto je porozumění tomu, co se ve Fukušimě stalo a děje, zajímavé nejen pro odborníky, ale pro každého, kdo sleduje současný vývoj lidské civilizace.
Kniha je vybavena grafy, fotografiemi, tabulkami.
358 pages, Paperback
First published January 1, 2015
13 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 3 of 3 reviews
June 3, 2019
Knížka obsahuje podrobný popis havárie ve Fukušimě I a toho, co po ní následovalo. Někdy je popis možná až příliš podrobný, často ale velmi zajímavý. Myslím, že už po čtyřiceti stránkách jsem všechny kolem štvala citováním zajímavých úryvků. Kromě fakt o havárii ve Fukušimě se zde dočtete i obecnější informace o jaderné energetice - jsou zde kapitoly např. o principech různých typů jaderných reaktorů, jak vypadá kontejnment (ochranná obálka reaktoru), jak probíhá dekontaminace zasažených území, jaké jsou rozdíly nebo podobnosti mezi havárií ve Fukušimě a v Černobylu. jaké je tamní zdravotní ohrožení, jaká je budoucnost japonské jaderné energetiky nebo jak Fukušima ovlivnila energetiku světovou. Knížka obsahuje mnoho grafů, schémat a fotek.
Na začátku mě asi nejvíce zaujal popis nehod v japonském jaderném průmyslu před Fukušimou (při žádném nedošlo k úniku radioaktivních látek - v prvním případě uniklo cca 700 kg sodíku ze sekundárního chladícího okruhu, což mělo za následek velký požár. Ve druhém chtěli v závodě na obohacené palivo obohacovat víc než obvykle, nikomu to neřekli a nenapadlo je, že když budou mít najednou 16 kg uranu obohacenějšího než jsou zvyklí, hrozí trošku průser. A ve třetím případě čtyři lidi zabila horká pára proto, že 27 let nikdo nekontroloval jestli trubka parovodu náhodou nerezne a neztenčuje se její stěna.).
„Například předčasné odstavení jaderné elektrárny San Onofre [...] způsobilo v Kalifornii vzrůst emisí při produkci elektřiny o 35 %.“
„Počet obětí na jednotku produkované elektřiny v uhelných elektrárnách daleko přesahuje situaci v oblasti hydroelektráren a o mnoho řádů situaci v jaderné energetice. [...] Pokud se dělají seriózní studie počtu obětí na jednotku vyrobené energie, vychází jaderný zdroj jako jeden z nejbezpečnějších.“
„V Evropě je pak největším neštěstím [co se protržení přehrad týče] havárie přehrady Vajont v Itálii v roce 1966, která měla okolo 2000 obětí. Itálii postihla i další havárie kaskády přehrad s několika stovkami obětí. I tak si však italská veřejnost nevynutila zákaz stavby přehrad, ale zákaz stavby jaderných elektráren.“
„Stejně tak [jako si autista ve filmu Rain Man pamatuje letecké nehody] si každý pamatuje všechny tři velké jaderné havárie. Už jen málo lidí má představu, kolik měla každá z nich reálně obětí. A jen minimu lidí říká něco název Vajont nebo Pan-čchiao a řada dalších katastrof spojených s přehradami, které vedly k velkému počtu obětí. A tak není problém vyvolat u lidí pocit, že jaderná energetika je mnohem větším rizikem než využití vody.“
„Odstavení jaderných bloků má na Japonsko značné ekonomické a ekologické dopady. Zatímco ve fiskálním roce 2010 bylo z dovezených fosilních paliv vyrobeno pouze 62 % elektřiny, ve fiskálním roce 2012, kdy bylo minimum využití jaderných bloků, to bylo 92,2 % a ve fiskálním roce 2013 pak 88 %. Před havárií dodávaly jaderné elektrárny zhruba 27 % japonské elektřiny. Dodatečné náklady na fosilní palivo, které nahrazuje jaderné zdroje při výrobě elektřiny, jsou 35,2 miliard dolarů ročně. [...]
Japonsko je exportní země a dodatečný dovoz paliv i zhoršení konkurenceschopnosti růstem ceny elektřiny se dramaticky projevily v jeho obchodní bilanci. Zatímco v roce 2010 dosáhlo přebytku 65 miliard dolarů, v roce 2011 mělo deficit 25 miliard dolarů, v roce 2012 pak už deficit 68 miliard dolarů a v roce 2013 dokonce 112 miliard dolarů. Jak si lze všimnout, je poslední hodnota srovnatelná s celkovými náklady na likvidaci škod po havárii. A to šlo o dopad nevyužívání jádra na japonskou ekonomiku za jeden rok. Lze tak vidět, že využití jádra bylo od sedmdesátých let do značné míry tvůrcem prosperity Japonska. A Japonsko se svými geografickými, geologickými a surovinovými podmínkami bez využití jaderných elektráren jen velmi těžko zůstane průmyslovou velmocí a udrží si životní úroveň, na jakou jsou Japonci zvyklí.“
Tipy na další literaturu o jadených elektrárnách:
- Modlitba za Černobyl
- Ganbare! Workshopy smrti
- Prométheus v plamenech
Na začátku mě asi nejvíce zaujal popis nehod v japonském jaderném průmyslu před Fukušimou (při žádném nedošlo k úniku radioaktivních látek - v prvním případě uniklo cca 700 kg sodíku ze sekundárního chladícího okruhu, což mělo za následek velký požár. Ve druhém chtěli v závodě na obohacené palivo obohacovat víc než obvykle, nikomu to neřekli a nenapadlo je, že když budou mít najednou 16 kg uranu obohacenějšího než jsou zvyklí, hrozí trošku průser. A ve třetím případě čtyři lidi zabila horká pára proto, že 27 let nikdo nekontroloval jestli trubka parovodu náhodou nerezne a neztenčuje se její stěna.).
„Například předčasné odstavení jaderné elektrárny San Onofre [...] způsobilo v Kalifornii vzrůst emisí při produkci elektřiny o 35 %.“
„Počet obětí na jednotku produkované elektřiny v uhelných elektrárnách daleko přesahuje situaci v oblasti hydroelektráren a o mnoho řádů situaci v jaderné energetice. [...] Pokud se dělají seriózní studie počtu obětí na jednotku vyrobené energie, vychází jaderný zdroj jako jeden z nejbezpečnějších.“
„V Evropě je pak největším neštěstím [co se protržení přehrad týče] havárie přehrady Vajont v Itálii v roce 1966, která měla okolo 2000 obětí. Itálii postihla i další havárie kaskády přehrad s několika stovkami obětí. I tak si však italská veřejnost nevynutila zákaz stavby přehrad, ale zákaz stavby jaderných elektráren.“
„Stejně tak [jako si autista ve filmu Rain Man pamatuje letecké nehody] si každý pamatuje všechny tři velké jaderné havárie. Už jen málo lidí má představu, kolik měla každá z nich reálně obětí. A jen minimu lidí říká něco název Vajont nebo Pan-čchiao a řada dalších katastrof spojených s přehradami, které vedly k velkému počtu obětí. A tak není problém vyvolat u lidí pocit, že jaderná energetika je mnohem větším rizikem než využití vody.“
„Odstavení jaderných bloků má na Japonsko značné ekonomické a ekologické dopady. Zatímco ve fiskálním roce 2010 bylo z dovezených fosilních paliv vyrobeno pouze 62 % elektřiny, ve fiskálním roce 2012, kdy bylo minimum využití jaderných bloků, to bylo 92,2 % a ve fiskálním roce 2013 pak 88 %. Před havárií dodávaly jaderné elektrárny zhruba 27 % japonské elektřiny. Dodatečné náklady na fosilní palivo, které nahrazuje jaderné zdroje při výrobě elektřiny, jsou 35,2 miliard dolarů ročně. [...]
Japonsko je exportní země a dodatečný dovoz paliv i zhoršení konkurenceschopnosti růstem ceny elektřiny se dramaticky projevily v jeho obchodní bilanci. Zatímco v roce 2010 dosáhlo přebytku 65 miliard dolarů, v roce 2011 mělo deficit 25 miliard dolarů, v roce 2012 pak už deficit 68 miliard dolarů a v roce 2013 dokonce 112 miliard dolarů. Jak si lze všimnout, je poslední hodnota srovnatelná s celkovými náklady na likvidaci škod po havárii. A to šlo o dopad nevyužívání jádra na japonskou ekonomiku za jeden rok. Lze tak vidět, že využití jádra bylo od sedmdesátých let do značné míry tvůrcem prosperity Japonska. A Japonsko se svými geografickými, geologickými a surovinovými podmínkami bez využití jaderných elektráren jen velmi těžko zůstane průmyslovou velmocí a udrží si životní úroveň, na jakou jsou Japonci zvyklí.“
Tipy na další literaturu o jadených elektrárnách:
- Modlitba za Černobyl
- Ganbare! Workshopy smrti
- Prométheus v plamenech
May 5, 2016
Spousta informací o příčinách a důsledcích havárie ve Fukušimě podaná velmi čtivým způsobem. Pokud vás tato havárie nebo jaderná energie zajímá mohu jen doporučit.
February 24, 2019
Skvělá publikace. Místy možná příliš popisná - což tak trochu vyplývá z obsahu knihy - takže čtení není chvílemi příliš jednoduché. Ale i díky tomu je nadmíru podrobná - obsahuje technické detaily, přesný popis příčin i následků. Zároveň dost vysvětluje - jak použité pojmy, tak zmíněná čísla - co reálně znamená, když vám riziko jednoho typu rakoviny v jedné skupině vzroste o tolik procent, jak s tím nakládat, jak se vám změní emise CO2, když zavřete jaderky. Srovnání rizik i různých přístupů států k jaderné energetice po Fukušimě.
Displaying 1 - 3 of 3 reviews