Žiadne obdobie v Krauzovej krátkej detektívnej praxi nebolo také ťažké ako rok 1992. Bezpečnostní analytici tvrdili, že to spôsobila neuvážená porevolučná totálna amnestia, ktorá vyprázdnila väznice a presýtila ulice násilím. Krauz a jeho kolegovia z oddelenia vrážd sa v tom čase bezpečnostnými analýzami nezaoberali, pre nich bolo dôležité, že majú čo robiť, tak robili. V marci chytili Ondreja - Beštiu a dokazovanie viny a zadovažovanie dôkazov proti zatiaľ najplodnejšiemu sériovému vrahovi v dejinách slovenskej kriminalistiky trvalo mesiace. Nečudo, že na pozadí tvrdých spoločenských zmien bol celkom nenápadne spáchaný posledný federálny zločin, ktorý mohlo oddelenie vrážd v Našom Meste legálne vyšetrovať - potom sa už slovenskí a českí policajti hrali každý na svojom piesočku. Odohral sa tak nenápadne, že skoro zapadal prachom, no hoci nebol nijako beštiálny, ani príliš zložitý, aj tak by bola škoda nespomenúť ho, lebo bol pekný - ak sa dá niečo podobné povedať o upálení mladej ženy a jej dieťaťa.
Dominik Dán je slovenský spisovateľ detektívnych románov. Píše pod pseudonymom, v skutočnosti nemá 56 rokov (aj keď tento údaj bol vytvorený celkom náhodne pri chybnom zadaní spisovateľovho dátumu narodenia pri vydávaní knihy) a v súčasnosti autorsky spolupracuje pri tvorbe nového slovenského seriálu Kriminálka Staré mesto.
Dán je srdcovka a nesklamal :) Jedna z jeho lepších kníh, pre mňa nie úplne top, ale mám pocit, že sa končene vrátil tam kde pár rokov dozadu prestal (posledných pár kníh nebolo zlých ale mala som pocit že stratili šťavu). Dobrá zápletka, super vraždárska partia, mohlo byť trochu viac humoru mordpartie a kontrovania Krauz-Chosé (ale vzhľadom na to že sa to odohráva v časoch keď Chosé ešte len začínal a chlapci mali zjavne fakt veľa roboty, tak odpúšťam :)) páči sa mi, ako titulok knihy dokáže Dán vždy šikovne zakomponovať do deja a múdra veta v závere o tom, že krv fakt nie je voda, sa mi tam náramne hodila :)
I always suspected that letting Váňa take the lead over Krauz would improve the series, and this book proves it. Jokes aside, this is an outstanding book.
While the beginning felt a bit disjointed with several unrelated cases, the way the author eventually weaves them together is brilliant. It is a masterfully constructed mystery and easily one of my top three Dán novels.
Krev není voda, další příběh situovaný do Našeho města, jde už o 21. díl této detektivní série, se odehrává v roce 1992, pár měsíců před oficiálním rozdělením Československé republiky. Detektivové z oddělení vražd mají hlavně následkem neuvážené porevoluční amnestie práce nad hlavu. Množství propuštěných zločinců v ulicích jejich města jim dělá vrásky a vedení od nich chce okamžité výsledky. A v této neklidné době Richarda Krauze požádají o pomoc kolegové z Brna, kteří vyšetřují podezřelý případ požáru, při kterém uhořela žena s malým dítětem. Stopy vedou až na Slovensko a vypadá to, že půjde o poslední federální případ. Richard Krauz se pustí do řešení tohoto zapeklitého případu, který se stále více zamotává, a nakonec ho zavede až na ty nejvyšší místa. A jeho morálka je opět zkoušená.
Příběh je zase jednou skvěle vystavěný, napínavý. Autor nám předkládá dvě dějové linie a dva případy, které spolu zdánlivě nesouvisí, a nechá na nás čtenářích, abychom si vše postupně spojili sami. A jak jsme od něho zvyklí, není to průhledný případ, který bychom odhalili hned na začátku, ale napíná nás až do poslední stránky. Sama jsem si vytvořila víc verzí, než jsem přišla na to, jak to bylo ve skutečnosti.
Po dlhom čase čakania sa opäť dostávame ku starej partičke vraždárov, kedy je Krauzovi pridelené vyšetrovanie obzvlášť brutálnej vraždy mamičky a dieťaťa v Brne a začne spolupracovať s brnianskymi kolegami. Ostatní kolegovia majú na starosti vraždu mladej dievčiny, o ktorej nikto nič nevie. Znovu sa nám pred očami predostiera ľadový príbeh, ktorý mrazí na každej stránke, pekne zamotaný, s prekvapivým motívom, popretkávaný vtipnými poznámkami, ktoré ale do týchto príbehov jednoducho patria a osviežujú tak samotné vyšetrovanie. Odporúčam všetkým fanúšikom dobrej detektívky, Dán tentoraz nesklamal ;)
Na Slovensku nie je čitateľa, ktorý by nepoznal tohto autora. V posledných rokoch sa stal veľmi populárnym. No nehovorím, že je nevyhnutnosť si tieto knižky prečítať. Pre mňa to vždy bolo skôr oddychové čítanie a rozhodne sa nemôžem pochváliť tým, že by som čítala všetky knihy od neho.
Túto knižku som sa rozhodla "prečítať" v hovorenej podobe, pretože sa ku mne dostala takýmto spôsobom. A musím teda povedať, že hocijako sa mi veľmi páči štýl, akým autor popisuje udalosti. Do polovice som sa veľmi premáhala k počúvaniu, no druhú polovicu som zvládla vlastne za dva dni vypočuť, pretože som bola zvedavá na pokračovanie.
Ak sa mi bude dať, určite v budúcnosti znovu siahnem po Dánovych knižkách, pretože ich mám veľmi rada. :)
Také oddychové krimi čítanie, ktoré sa nie vždy skončí uzatvorene, ale konkrétne táto knižka skončila dosť uspokojivo.
Opäť výborný príbeh, to rozuzlenie na konci bolo až také zauzlené, že som ostala zmätená a musela poriadne rozmýšľať 😅🙈 Ale či som to domyslela dobre... 🤷🏻♀️😃 Zabavila som sa, autor nám predstavil dva príbehy, uveriteľne vymyslené, ktorých vývoj sa nedal predvídať, čo má náramne bavilo. Koniec bol prekvapením a páčilo sa mi, ako do neho zakomponoval názov knihy 👌
Moja druhá "dánovka" a musím povedať, že ma celkom milo prekvapila...Dej bol premyslený do poslednej strany, napätie, humor v dialógoch starých známych policajtov...dobrá krimi :) môžem odporučiť, určite ešte siahnem aj po ďalších knižkách tohto autora.
Opět super čtení, jen mi k úplné spokojenosti něco chybí a nemůžu přijít na to, co by to mělo být. Nebo možná to NĚCO nechybí, ale přebývá? Myslím tím politiku... Nevím, každopádně pocitově 4*.
Z překladu mi až oči přecházely. Podivná směska moravských nářečí, spisovné češtiny a českoslovenštiny je opravdu pozoruhodná. A zabila celou knížku. Poučení pro příště - jedině v originále, protože překladatel Josef Šmatlák zjevně četl jinou knihu.
s. 36 „Přímo do voken! Pusťte plnej proud a rovnou do ohňa!“ rozhodl Karel. (...) ...museli zapomenout na to, že by chladili střechu a kolí „Priamo do okien! Zapnite prvý pruď a rovno do ohňa!“ rozhodol Karol. (...) ... na chladenie strechy a okolia museli teraz zabudnúť.
s. 124 „Prokristapána!“ Kalous se popadl za hlavu a opřel se lokty o stůl. „Dokdy mám tohleto poslóchat? Dokdy budete tak natvrdlí? Že prej si Slávka užila své... A umíte si vy vůbec představit, co jsem si s ňou užil já? Co všechno jsem musel překósnout?" „Ježišukriste!“ Kalous sa zdrapol za vlasy na čele a navalil sa na stôl. „Dokedy to budem ešte počúvať!? Dokedy budete takí zaslepení? Vraj Slávka si svoje vytrpela… A viete vy vôbec, koľko som si s ňou vytrpel ja? Čo všetko som s ňou musel preskákať?"
s. 176 „V osmdesátým devátým nastoupila na školu tohle děvče." Podle Dána to sice bylo 1987, ale co už. „V osemdesiatom siedmom k vám nastúpilo toto dievča."
s. 176 „Její výkaz by tady ještě měl někde bejt,“ „Ešte som jej študijný výkaz neodniesla do archívu, mal by tu…“
s. 235 „Ale můžeš se ho voptat.“ Voptat. „Ale môžeš sa ho spýtať.“
s. 284 „On ji podříznul. Já jsem se div nezcvoknul, když mi to vyklopil. Ale, pane Burger, já s tím nechci mít nic společnýho! Fet a vražda, to na žádnej pád!“ „Podříznul ji jen tak, nebo mezi váma něco bylo?“ „On ju podrezal. Skoro som prišiel o nervy, keď sa mi přiznal. ale, pán Burger, s tým ja nechcem mať nič spoločné! Drogy a vražda, to určitě nie!“ „Podrezal ju len tak, lebo ste sa nerozumeli?“
atd., atd., atd.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Jo, když je čas, tak se čte dobře. :) A musí se nechat, že případy, které řeší Kraus a jeho kolegové v téhle knížce, jsou hodně zajímavé. Jen by mě zajímalo, jak to dopadlo s důchodcem...