Volné pokračování knihy Levhartice. Odkud se berou všechny ty podivné existence, černé jako noc, které se potloukají po Praze a zjevně dělají něco nekalého? Co české holky vidí na černoších a proč jim některé tolik nadbíhají? A jak vůbec funguje soužití s Afričany v našich poměrech? Iva Pekárková už dobře patnáct let sleduje černo-bílý cvrkot v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a teď na základě svých pozorování napsala román. Zobrazila v něm realitu takovou, jaká je. Vystupují tu naivní i méně naivní dívky okouzlené bohatstvím, drogami i sexem, protřelí překupníci z Afriky a spousta dalších obyčejných i neobyčejných lidí, jaké v Česku potkáte.
Iva Pekárková, česká spisovatelka, překladatelka a publicistka, se narodila v Praze roku 1963. Ve dvaadvaceti letech předčasně ukončila studium mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a emigrovala. Usadila se ve Spojených státech, kde se živila mimo jiné jako číšnice, sociální pracovnice nebo taxikářka. Své české prózy publikovala v exilových časopisech a psala i anglicky do řady magazínů včetně The New York Times. Jejím románovým debutem se stal v exilu napsaný příběh Péra a perutě (1989).
Po sametové revoluci přispívala do českých periodik (Playboy, Marianne, Cosmopolitan nebo Esquire) a v roce 1997 se na čas vrátila do Prahy, kde působila jako publicistka a překladatelka. Od roku 2005 žije v Londýně , kde také pracovala jako taxikářka, nyní především tlumočí.
Takhle nějak si představuju plovárnové čtení. Nic náročného, ale zároveň nijak hloupé. U někoho jinýho bych se možná rozčilovala, že si vymyslí cokoli, aby ohromil čtenáře, ale Ivě Pekárkové fakt věřím, že si bizardnosti vymýšlet moc nemusí. Možná pro mě ani nebyly podstatný jednotlivý šílený příběhy, ale to s jakým nadhledem a porozuměním byly podány. A taky to byla prima exkurze do pražské africké komunity. Václavák už nebude jako dřív.
This entire review has been hidden because of spoilers.