What do you think?
Rate this book
Fiesta & Stařec a moře
Svzaek, který by bylo možno charakterizovat jako Hemingway na začátku a na konci své spisovatelské cesty, přináší dvě díla, na nichž je možno konfrontovat nejen myšlenkové obzory mladého a zralého autora, ale i výrazný vypravěčský styl, projevující se už v jeho románové prvotině, s úspornou myšlenkovou dikcí noely, která bývá považována za jedinečnou závěť velkého autora našeho století.
Fiesta je první Hemingwayův román o tzv. "ztracené generaci", která po osobních válečných zkušenostech prožívá hořkou deziluzi a citově rozjitřená a nejednou fyzicky poznamenaná prožitými událostmi se dychtivě a zmateně snaží zmocnit života v honbě za nejplnějšími prožitky. Jádrem vyprávění je výprava pařížské skupiny "ztracenců" za rybařením a býčími zápasy do Španělska. Hrdina příběhu Jake Barnes, kterému válečné zranění brání v naplnění jeho lásky k přitažlivé a vitální lady Brett Ashleyové, úporně hledá, stejně jako jeho přátelé, odpověď na otázku, jak dál žít.
Literární senzací se stala roku 1952 novela Stařec a moře, v níž se Hemingway znovu vzepjal ke svým dřívějším geniálním spisovatelským výkonům. Tento hluboce lidský příběh prostého starého rybáře se stal oslavou nikdy nekončícího zápasu člověka s přírodou a holdem lidské statečnosti a nezdolné duševní síle. Novela Satřec a moře, jež je zároveň autorovým životním krédem, plným právem přispěla k tomu, že Ernest Hemingway se stal největší postavou americké literatury první poloviny 20. století.
Fiesta je první Hemingwayův román o tzv. "ztracené generaci", která po osobních válečných zkušenostech prožívá hořkou deziluzi a citově rozjitřená a nejednou fyzicky poznamenaná prožitými událostmi se dychtivě a zmateně snaží zmocnit života v honbě za nejplnějšími prožitky. Jádrem vyprávění je výprava pařížské skupiny "ztracenců" za rybařením a býčími zápasy do Španělska. Hrdina příběhu Jake Barnes, kterému válečné zranění brání v naplnění jeho lásky k přitažlivé a vitální lady Brett Ashleyové, úporně hledá, stejně jako jeho přátelé, odpověď na otázku, jak dál žít.
Literární senzací se stala roku 1952 novela Stařec a moře, v níž se Hemingway znovu vzepjal ke svým dřívějším geniálním spisovatelským výkonům. Tento hluboce lidský příběh prostého starého rybáře se stal oslavou nikdy nekončícího zápasu člověka s přírodou a holdem lidské statečnosti a nezdolné duševní síle. Novela Satřec a moře, jež je zároveň autorovým životním krédem, plným právem přispěla k tomu, že Ernest Hemingway se stal největší postavou americké literatury první poloviny 20. století.
- GenresClassics
284 pages, Hardcover
Published January 1, 1985
1 person is currently reading
22 people want to read
About the author
Ernest Hemingway
2,226 books32.4k followersErnest Miller Hemingway was an American novelist, short-story writer and journalist. Best known for an economical, understated style that significantly influenced later 20th-century writers, he is often romanticized for his adventurous lifestyle, and outspoken and blunt public image. Most of Hemingway's works were published between the mid-1920s and mid-1950s, including seven novels, six short-story collections and two non-fiction works. His writings have become classics of American literature; he was awarded the 1954 Nobel Prize in Literature, while three of his novels, four short-story collections and three nonfiction works were published posthumously.
Hemingway was raised in Oak Park, Illinois. After high school, he spent six months as a cub reporter for The Kansas City Star before enlisting in the Red Cross. He served as an ambulance driver on the Italian Front in World War I and was seriously wounded in 1918. His wartime experiences formed the basis for his 1929 novel A Farewell to Arms. He married Hadley Richardson in 1921, the first of four wives. They moved to Paris where he worked as a foreign correspondent for the Toronto Star and fell under the influence of the modernist writers and artists of the 1920s' "Lost Generation" expatriate community. His debut novel The Sun Also Rises was published in 1926.
He divorced Richardson in 1927 and married Pauline Pfeiffer. They divorced after he returned from the Spanish Civil War, where he had worked as a journalist and which formed the basis for his 1940 novel For Whom the Bell Tolls. Martha Gellhorn became his third wife in 1940. He and Gellhorn separated after he met Mary Welsh Hemingway in London during World War II. Hemingway was present with Allied troops as a journalist at the Normandy landings and the liberation of Paris. He maintained permanent residences in Key West, Florida, in the 1930s and in Cuba in the 1940s and 1950s. On a 1954 trip to Africa, he was seriously injured in two plane accidents on successive days, leaving him in pain and ill health for much of the rest of his life. In 1959, he bought a house in Ketchum, Idaho, where, on July 2, 1961 (a couple weeks before his 62nd birthday), he killed himself using one of his shotguns.
Hemingway was raised in Oak Park, Illinois. After high school, he spent six months as a cub reporter for The Kansas City Star before enlisting in the Red Cross. He served as an ambulance driver on the Italian Front in World War I and was seriously wounded in 1918. His wartime experiences formed the basis for his 1929 novel A Farewell to Arms. He married Hadley Richardson in 1921, the first of four wives. They moved to Paris where he worked as a foreign correspondent for the Toronto Star and fell under the influence of the modernist writers and artists of the 1920s' "Lost Generation" expatriate community. His debut novel The Sun Also Rises was published in 1926.
He divorced Richardson in 1927 and married Pauline Pfeiffer. They divorced after he returned from the Spanish Civil War, where he had worked as a journalist and which formed the basis for his 1940 novel For Whom the Bell Tolls. Martha Gellhorn became his third wife in 1940. He and Gellhorn separated after he met Mary Welsh Hemingway in London during World War II. Hemingway was present with Allied troops as a journalist at the Normandy landings and the liberation of Paris. He maintained permanent residences in Key West, Florida, in the 1930s and in Cuba in the 1940s and 1950s. On a 1954 trip to Africa, he was seriously injured in two plane accidents on successive days, leaving him in pain and ill health for much of the rest of his life. In 1959, he bought a house in Ketchum, Idaho, where, on July 2, 1961 (a couple weeks before his 62nd birthday), he killed himself using one of his shotguns.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 7 of 7 reviews
November 7, 2025
Knihu jsem četla opravdu dlouho a už bylo pro mě těžké si zapamatovat, kolikrát chytil rybu či tu rybu už viděl.
Také byla velmi nepřehledná, protože nebyla členěna do žádných kapitol.
Nebavilo mě, že zde převažovaly pouze nějaké popisné pasáže o rybě, která si ani tuto pozornost nezasloužila.
Mrzí mě, že v tom nevidím ten slavný román Stařec a moře a typickou metodu ledovce.
Také byla velmi nepřehledná, protože nebyla členěna do žádných kapitol.
Nebavilo mě, že zde převažovaly pouze nějaké popisné pasáže o rybě, která si ani tuto pozornost nezasloužila.
Mrzí mě, že v tom nevidím ten slavný román Stařec a moře a typickou metodu ledovce.
March 23, 2018
Co se týče Fiesty, po jejím přečtení jsem byla mírně rozpačitá a nevěděla jsem, co si o příběhu vlastně myslet. Do čtení jsem se nevracela s velkým nadšením a i když jsem nikdy nečetla vyloženě „z donucení”, tak to nebylo úplně ono. Pomohlo mi přečíst si doslov Radoslava Nenadála, díky kterému jsem si utřídila myšlenky a který mně také pomohl více pochopit celkovou myšlenku díla a celé čtení mezi řádky, které tu tolik vypovídá o tzv. „ztracené generaci”. V konečném důsledku tedy příběh hodnotím 3.5/5.
Naproti tomu Stařec a moře, další velký rest, který jsem konečně napravila, ve mně zanechal mnohem hlubší dojem, než jsem očekávala. Tady je ten symbolismus o lidském nekonečném snažení a proher v boji už jasně patrný. Od začátku do konce ve mně tento příběh vyvolával hluboký smutek. Dojímal mě vztah mezi starým Santiagem a chlapcem, a všechny jeho myšlenky na chlapce během jeho cesty a úmorných bojů. Hluboce působily na moje emoce Santiagovy myšlenky, jeho nezdolnost, síla, vytrvalost a naděje, kterou si víceméně udržoval přes všechno, co se mu stalo. Nemůžu hodnotit jinak než 5/5.
„Stařec a moře je uměleckým vyznáním soucitu a obdivu: soucitu s lidským údělem věčného snažení a boje, v němž člověk nejednou prohrává, a obdivu k důstojnosti a nezlomnosti tohoto zápasu.”
Naproti tomu Stařec a moře, další velký rest, který jsem konečně napravila, ve mně zanechal mnohem hlubší dojem, než jsem očekávala. Tady je ten symbolismus o lidském nekonečném snažení a proher v boji už jasně patrný. Od začátku do konce ve mně tento příběh vyvolával hluboký smutek. Dojímal mě vztah mezi starým Santiagem a chlapcem, a všechny jeho myšlenky na chlapce během jeho cesty a úmorných bojů. Hluboce působily na moje emoce Santiagovy myšlenky, jeho nezdolnost, síla, vytrvalost a naděje, kterou si víceméně udržoval přes všechno, co se mu stalo. Nemůžu hodnotit jinak než 5/5.
„Stařec a moře je uměleckým vyznáním soucitu a obdivu: soucitu s lidským údělem věčného snažení a boje, v němž člověk nejednou prohrává, a obdivu k důstojnosti a nezlomnosti tohoto zápasu.”
October 8, 2023
Hm. Fiesta se mi nelíbila vůbec. To jde fakt úplně mimo mě. Stařec lepší, o hodně, ale fanouškem Hemingwaye se asi ani tak nestanu.
August 21, 2025
Přečetla jsem jen Stařec a moře a nic moc. Moc mě to nebavilo.
January 22, 2016
I love the atmosphere of the first of these books; summer, wine, Spain... It seems to be almost idylic; few rich friends on holidays, but there is the experience of war. The style is so nice and friendly and I really liked Brett's character.
The Old Man and the Sea is much calmer, but there are still so many thing going on; so much action and the simple story is so strong.
---
V poslední době jsem přečetla mnoho zajímavých knih a často mě mrzelo, že jediné, co jsem po dočtení poslední stránky mohla udělat, bylo knihu zaklapnout a odložit ji, v nejlepším případě na čestné místo na poličce. Vždy jsem byla smutná, že navždy opouštím postavy, se kterými jsem toho tolik prožila. Sama sebe bych k napsání jakési recenze, jež by byla delší než pár vět, jen těžko přemlouvala, a tak jsem ráda, že se alespoň nějakou knihou musím hlouběji zabývat a pořádně se nad ní zamyslet. A musím přiznat, že Fiesta za to opravdu stojí.
Román pojednává o tzv. ztracené generaci; o mladých lidech navždy poznamenaných válkou. Několik přátel z Paříže odjede na prázdniny do Španělska, aby tam rybařili, zúčastnili se lidové slavnosti, zhlédli býčí zápasy a zjistili, jak vlastně po tom všem, čím si prošli, mají žít. Ryby byly uloveny, víno teklo proudem, peníze rychle mizely a býci byli zabiti. Jen odpověď na poslední otázku stále nebyla objevena a nejspíš ani neexistuje.
Velice mě zaujal hlavní hrdina Jake, pro kterého je život po válce ještě těžší, protože během ní utrpěl zranění, jež mu brání být se ženou, kterou miluje. Přesto z celé skupiny působí asi nejvyrovnaněji, i když se možná jedná spíše o rezignaci. Jeho přátelé působí spíše jako nadšení turisté, které každý pozná hned na první pohled, jelikož mezi Španěly jednoduše nezapadají, jejich zájem je čistě povrchní. Na rozdíl od nich se Jake může těšit i respektu majitele hotelu, v němž jsou všichni ubytovaní, a je vnímán jako „aficionado“; pravý milovník a znalec býčích zápasů. Působil tak zaujatě a upřímně, Jake do tohoto prostředí patřil. Zároveň si ale zachoval odstup, který se čas od času projevil, a bylo zřejmé, že ani ve Španělsku nemůže najít nový smysl svého života.
Druhou zajímavou postavou, avšak tentokrát spíše v negativním smyslu, pro mě byl Mike. Ani si nepamatuji, kdy mi byl naposledy nějaký knižní hrdina tak hrozně nesympatický, a překvapilo mě, že je něco takového vůbec možné. Nenáviděla jsem každý jeho názor, každý jeho čin, každé jeho slovo. Mike je velice sebelítostivý, vznětlivý, ublížený a ještě má potřebu se se všemi svými problémy někomu svěřovat. Zároveň se ale snaží si udržovat pózu světáka, kterého nic nepřekvapí, a vzbuzovat dojem, že časté nevěry jeho snoubenky ho nijak nemohou rozladit.
Pokud bych na této knize chtěla něco opravdu pochválit, rozhodně to bude její nálada. Hemingway dokonale spojil hořkost a beznaděj, již prožívají všichni pařížští hrdinové zničení válkou, s atmosférou španělského léta. Když jsem četla o stinném lesu s říčkou, kde Jake a jeho přítel rybařili, nebo o parném městě, býčích zápasech a litrech vína, které zde každý den lidé vypili, o přátelstvích vznikajících během několika sekund a přívětivosti místních obyvatel, jak byly najednou zapomenuty všechny potíže, toužila jsem se na místo, kde se kniha odehrává, okamžitě přenést. Stačilo ale přečíst dalších pár řádků, ze kterých bylo zřejmé, jak smutná je situace hlavních hrdinů a jak marné je jejich hledání východiska, a hned jsem byla ráda, že mohu žít tam, kde žiju, přestože je prosinec a venku je tak, jak je.
Dlouho jsem přemýšlela, jestli bych této knize vůbec něco vytkla. Samozřejmě bych nejspíš měla pár výhrad k alkoholu, kterého je v knize opravdu nezměrné množství, a k chování některých postav, ale to by nebyla kritika Hemingwayova románu. Nakonec budu muset přiznat, že jsem na Fiestě nenašla žádnou chybu.
Když člověk poprvé vezme do ruky knihu, existuje sice několik vodítek, podle nichž lze odhadnout, jestli se mu kniha bude, nebo nebude líbit, ale anotace i recenze mohou být zrádné. Od Fiesty jsem sice očekávala kvalitní čtenářský zážitek, ale nepředpokládala jsem, že mě její nálada tak pohltí, že se stane jednou z mých nejoblíbenějších knih, přestože většinu postav jsem vnímala spíše záporně a ani děj nebyl tak silný.
The Old Man and the Sea is much calmer, but there are still so many thing going on; so much action and the simple story is so strong.
---
V poslední době jsem přečetla mnoho zajímavých knih a často mě mrzelo, že jediné, co jsem po dočtení poslední stránky mohla udělat, bylo knihu zaklapnout a odložit ji, v nejlepším případě na čestné místo na poličce. Vždy jsem byla smutná, že navždy opouštím postavy, se kterými jsem toho tolik prožila. Sama sebe bych k napsání jakési recenze, jež by byla delší než pár vět, jen těžko přemlouvala, a tak jsem ráda, že se alespoň nějakou knihou musím hlouběji zabývat a pořádně se nad ní zamyslet. A musím přiznat, že Fiesta za to opravdu stojí.
Román pojednává o tzv. ztracené generaci; o mladých lidech navždy poznamenaných válkou. Několik přátel z Paříže odjede na prázdniny do Španělska, aby tam rybařili, zúčastnili se lidové slavnosti, zhlédli býčí zápasy a zjistili, jak vlastně po tom všem, čím si prošli, mají žít. Ryby byly uloveny, víno teklo proudem, peníze rychle mizely a býci byli zabiti. Jen odpověď na poslední otázku stále nebyla objevena a nejspíš ani neexistuje.
Velice mě zaujal hlavní hrdina Jake, pro kterého je život po válce ještě těžší, protože během ní utrpěl zranění, jež mu brání být se ženou, kterou miluje. Přesto z celé skupiny působí asi nejvyrovnaněji, i když se možná jedná spíše o rezignaci. Jeho přátelé působí spíše jako nadšení turisté, které každý pozná hned na první pohled, jelikož mezi Španěly jednoduše nezapadají, jejich zájem je čistě povrchní. Na rozdíl od nich se Jake může těšit i respektu majitele hotelu, v němž jsou všichni ubytovaní, a je vnímán jako „aficionado“; pravý milovník a znalec býčích zápasů. Působil tak zaujatě a upřímně, Jake do tohoto prostředí patřil. Zároveň si ale zachoval odstup, který se čas od času projevil, a bylo zřejmé, že ani ve Španělsku nemůže najít nový smysl svého života.
Druhou zajímavou postavou, avšak tentokrát spíše v negativním smyslu, pro mě byl Mike. Ani si nepamatuji, kdy mi byl naposledy nějaký knižní hrdina tak hrozně nesympatický, a překvapilo mě, že je něco takového vůbec možné. Nenáviděla jsem každý jeho názor, každý jeho čin, každé jeho slovo. Mike je velice sebelítostivý, vznětlivý, ublížený a ještě má potřebu se se všemi svými problémy někomu svěřovat. Zároveň se ale snaží si udržovat pózu světáka, kterého nic nepřekvapí, a vzbuzovat dojem, že časté nevěry jeho snoubenky ho nijak nemohou rozladit.
Pokud bych na této knize chtěla něco opravdu pochválit, rozhodně to bude její nálada. Hemingway dokonale spojil hořkost a beznaděj, již prožívají všichni pařížští hrdinové zničení válkou, s atmosférou španělského léta. Když jsem četla o stinném lesu s říčkou, kde Jake a jeho přítel rybařili, nebo o parném městě, býčích zápasech a litrech vína, které zde každý den lidé vypili, o přátelstvích vznikajících během několika sekund a přívětivosti místních obyvatel, jak byly najednou zapomenuty všechny potíže, toužila jsem se na místo, kde se kniha odehrává, okamžitě přenést. Stačilo ale přečíst dalších pár řádků, ze kterých bylo zřejmé, jak smutná je situace hlavních hrdinů a jak marné je jejich hledání východiska, a hned jsem byla ráda, že mohu žít tam, kde žiju, přestože je prosinec a venku je tak, jak je.
Dlouho jsem přemýšlela, jestli bych této knize vůbec něco vytkla. Samozřejmě bych nejspíš měla pár výhrad k alkoholu, kterého je v knize opravdu nezměrné množství, a k chování některých postav, ale to by nebyla kritika Hemingwayova románu. Nakonec budu muset přiznat, že jsem na Fiestě nenašla žádnou chybu.
Když člověk poprvé vezme do ruky knihu, existuje sice několik vodítek, podle nichž lze odhadnout, jestli se mu kniha bude, nebo nebude líbit, ale anotace i recenze mohou být zrádné. Od Fiesty jsem sice očekávala kvalitní čtenářský zážitek, ale nepředpokládala jsem, že mě její nálada tak pohltí, že se stane jednou z mých nejoblíbenějších knih, přestože většinu postav jsem vnímala spíše záporně a ani děj nebyl tak silný.
August 2, 2017
Četla jsem pouze novelu Stařec a moře, jelikož je další knížkou z povinné četby. K Fiestě se snad časem vrátím.
Displaying 1 - 7 of 7 reviews