What do you think?
Rate this book
中魔的人們
他們用幽默，哪怕是黑色幽默來妝點自己的每一天；
他們處於昏暗之中，卻為光彩奪目的五顏六色所迷
《中魔的人們》這本短篇小說集，是赫拉巴爾的代表作，1964年出版後赫拉巴爾從此聲名大振。
書中收錄了「亞爾米卡」、「中魔的人們」、「你想看看金色的布拉格嗎？」、「鑽石孔眼」等11篇短篇小說，與「中魔的人們」書名同名的這一篇極好地說明了赫拉巴爾這位作家獨特的小說創作風格，現在人們一提到赫拉巴爾，腦海裏首先浮現的便會是他的Pábitelé（巴比代爾，又譯中魔的人們）。
Pábitelé是赫拉巴爾自己創造的一個捷語新詞，用以概括他小說中一種特殊類型的人物形象。他闡釋說：Pábitelé是這樣一種人，他們善於從眼前的現實生活中十分浪漫地找到歡樂，「善於用幽默，哪怕是黑色幽默來極大地妝點自己的每一天，甚至是悲痛的一天」。他們通過「靈感的鑽石孔眼」觀看世界，他們看到的汪洋大海般的美麗幻景使他們興奮萬狀，讚歎不已，於是滔滔不絕地說了起來，在沒有人聽他們說時，他們便說給自己聽。他們講的那些事情既來自現實，又充滿了誇張、戲謔、怪誕和幻想。
赫拉巴爾筆下的這些人物，他們表現了一種生活態度。他們不僅滔滔不絕地說，而且帶著行動。水泥廠的老工人一輩子生活在水泥粉塵中，呼吸著水泥粉塵中的空氣。退休後不肯搬到空氣新鮮的樹林裏去住，送他們到山清水秀的療養地，他們卻因此而患病。他們天天坐在水泥廠門前，為如何更好地管理工廠爭論得面紅耳赤。水泥廠工人布爾甘的兒子伊爾卡有繪畫才賦但無緣進美術學院深造。他終日面對的是落滿水泥粉塵的一片灰濛濛的暗淡景色，可是他的寫生畫卻一幅幅色彩豔麗，堪與印象派的佳作媲美。父子倆還指點著窗外的灰白景色一個勁兒地對來訪者說：「您瞧見了嗎？您瞧見那邊的色彩了嗎？您仔細瞧瞧那邊，五彩繽紛！」
在另一篇小說《鑽石孔眼》裏，那位盲女透過鑽石孔眼「看」到的世界美好無比，她期盼著手術複明，還邀請與她萍水相逢的幾位旅客在她手術複明後同她一起到總統府布拉格宮去參加舞會。這就是赫拉巴爾塑造的Pábitelé的形象，這些人物表面上看豪放開朗、詼諧風趣，但他們透過「靈感的鑽石孔眼」看到的世界與現實生活形成強烈的反差，從而格外地映襯出他們處境的悲慘。赫拉巴爾筆下的這類人物有點兒像神話故事裏一些中了某種魔法的人，全身心地沉浸在自己的幻象裏，於是——誠如赫拉巴爾所言——「他們說出的話被理智的人看做是不合情理的，做的事情是體面人不會去做的。」他們喜歡幻想和誇張，他們一聽到水龍頭滴水的聲音，便會立即拿起鉛筆描繪出尼亞加拉大瀑布，他們在昏暗之中卻為光彩奪目的五顏六色而著魔。
他們貌似無知，說一些很沒意思甚至荒唐的話，而他們的想像力卻足以將藝術作品中令人厭惡的現實轉變為一種特殊的美，將某種不愉快的、討厭的、危險的、憂傷的或者悲劇性的現實改造成一種富有美學意義的享受，雖然不乏悲劇與激奮之情，然而卻是很美的。因此，通過他們的嘴巴，他們生活中的那些普通、平淡的事情便成了寓有深意的神話或傳說，巧妙地起到一種對現實的反襯作用。正如《中魔的人們》短篇小說中的水泥廠，在那些退休老工人眼裏卻成了一個使他們十分迷戀的世界一樣。
赫拉巴爾創造出言行舉止如此這般的中魔的人們系列人物形象在捷克的普通老百姓，讀者大眾中引起了心領神會的共鳴，有位讀者給赫拉巴爾來信說：「假如說，在我們捷克有什麼特別值得欣賞、獨樹一幟的，總而言之百分之百、無法模仿的捷克式的特點的話，赫拉巴爾先生，那恰恰是『中魔』和『中魔式』的舉止言行。謝謝你呀，赫拉巴爾先生。」我想說，首先赫拉巴爾是用他畢生身處一個普通勞動者地位的親身體驗以及他對社會生活非凡的洞察力而從現實生活中挖掘出來的這種最具捷克個性、富有特殊魅力的人物形象。
他們處於昏暗之中，卻為光彩奪目的五顏六色所迷
《中魔的人們》這本短篇小說集，是赫拉巴爾的代表作，1964年出版後赫拉巴爾從此聲名大振。
書中收錄了「亞爾米卡」、「中魔的人們」、「你想看看金色的布拉格嗎？」、「鑽石孔眼」等11篇短篇小說，與「中魔的人們」書名同名的這一篇極好地說明了赫拉巴爾這位作家獨特的小說創作風格，現在人們一提到赫拉巴爾，腦海裏首先浮現的便會是他的Pábitelé（巴比代爾，又譯中魔的人們）。
Pábitelé是赫拉巴爾自己創造的一個捷語新詞，用以概括他小說中一種特殊類型的人物形象。他闡釋說：Pábitelé是這樣一種人，他們善於從眼前的現實生活中十分浪漫地找到歡樂，「善於用幽默，哪怕是黑色幽默來極大地妝點自己的每一天，甚至是悲痛的一天」。他們通過「靈感的鑽石孔眼」觀看世界，他們看到的汪洋大海般的美麗幻景使他們興奮萬狀，讚歎不已，於是滔滔不絕地說了起來，在沒有人聽他們說時，他們便說給自己聽。他們講的那些事情既來自現實，又充滿了誇張、戲謔、怪誕和幻想。
赫拉巴爾筆下的這些人物，他們表現了一種生活態度。他們不僅滔滔不絕地說，而且帶著行動。水泥廠的老工人一輩子生活在水泥粉塵中，呼吸著水泥粉塵中的空氣。退休後不肯搬到空氣新鮮的樹林裏去住，送他們到山清水秀的療養地，他們卻因此而患病。他們天天坐在水泥廠門前，為如何更好地管理工廠爭論得面紅耳赤。水泥廠工人布爾甘的兒子伊爾卡有繪畫才賦但無緣進美術學院深造。他終日面對的是落滿水泥粉塵的一片灰濛濛的暗淡景色，可是他的寫生畫卻一幅幅色彩豔麗，堪與印象派的佳作媲美。父子倆還指點著窗外的灰白景色一個勁兒地對來訪者說：「您瞧見了嗎？您瞧見那邊的色彩了嗎？您仔細瞧瞧那邊，五彩繽紛！」
在另一篇小說《鑽石孔眼》裏，那位盲女透過鑽石孔眼「看」到的世界美好無比，她期盼著手術複明，還邀請與她萍水相逢的幾位旅客在她手術複明後同她一起到總統府布拉格宮去參加舞會。這就是赫拉巴爾塑造的Pábitelé的形象，這些人物表面上看豪放開朗、詼諧風趣，但他們透過「靈感的鑽石孔眼」看到的世界與現實生活形成強烈的反差，從而格外地映襯出他們處境的悲慘。赫拉巴爾筆下的這類人物有點兒像神話故事裏一些中了某種魔法的人，全身心地沉浸在自己的幻象裏，於是——誠如赫拉巴爾所言——「他們說出的話被理智的人看做是不合情理的，做的事情是體面人不會去做的。」他們喜歡幻想和誇張，他們一聽到水龍頭滴水的聲音，便會立即拿起鉛筆描繪出尼亞加拉大瀑布，他們在昏暗之中卻為光彩奪目的五顏六色而著魔。
他們貌似無知，說一些很沒意思甚至荒唐的話，而他們的想像力卻足以將藝術作品中令人厭惡的現實轉變為一種特殊的美，將某種不愉快的、討厭的、危險的、憂傷的或者悲劇性的現實改造成一種富有美學意義的享受，雖然不乏悲劇與激奮之情，然而卻是很美的。因此，通過他們的嘴巴，他們生活中的那些普通、平淡的事情便成了寓有深意的神話或傳說，巧妙地起到一種對現實的反襯作用。正如《中魔的人們》短篇小說中的水泥廠，在那些退休老工人眼裏卻成了一個使他們十分迷戀的世界一樣。
赫拉巴爾創造出言行舉止如此這般的中魔的人們系列人物形象在捷克的普通老百姓，讀者大眾中引起了心領神會的共鳴，有位讀者給赫拉巴爾來信說：「假如說，在我們捷克有什麼特別值得欣賞、獨樹一幟的，總而言之百分之百、無法模仿的捷克式的特點的話，赫拉巴爾先生，那恰恰是『中魔』和『中魔式』的舉止言行。謝謝你呀，赫拉巴爾先生。」我想說，首先赫拉巴爾是用他畢生身處一個普通勞動者地位的親身體驗以及他對社會生活非凡的洞察力而從現實生活中挖掘出來的這種最具捷克個性、富有特殊魅力的人物形象。
308 pages, Paperback
First published January 1, 1988
10 people are currently reading
113 people want to read
About the author
Bohumil Hrabal
187 books1,324 followersBorn in Brno-Židenice, Moravia, he lived briefly in Polná, but was raised in the Nymburk brewery as the manager's stepson.
Hrabal received a Law degree from Prague's Charles University, and lived in the city from the late 1940s on.
He worked as a manual laborer alongside Vladimír Boudník in the Kladno ironworks in the 1950s, an experience which inspired the "hyper-realist" texts he was writing at the time.
His best known novels were Closely Watched Trains (1965) and I Served the King of England. In 1965 he bought a cottage in Kersko, which he used to visit till the end of his life, and where he kept cats ("kočenky").
He was a great storyteller; his popular pub was At the Golden Tiger (U zlatého tygra) on Husova Street in Prague, where he met the Czech President Václav Havel, the American President Bill Clinton and the then-US ambassador to the UN Madeleine Albright on January 11th, 1994.
Several of his works were not published in Czechoslovakia due to the objections of the authorities, including The Little Town Where Time Stood Still (Městečko, kde se zastavil čas) and I Served the King of England (Obsluhoval jsem anglického krále).
He died when he fell from a fifth floor hospital where he was apparently trying to feed pigeons. It was noted that Hrabal lived on the fifth floor of his apartment building and that suicides by leaping from a fifth-floor window were mentioned in several of his books.
He was buried in a family grave in the cemetery in Hradištko. In the same grave his mother "Maryška", step father "Francin", uncle "Pepin", wife "Pipsi" and brother "Slávek" were buried.
He wrote with an expressive, highly visual style, often using long sentences; in fact his work Dancing Lessons for the Advanced in Age (1964) (Taneční hodiny pro starší a pokročilé) is made up of just one sentence. Many of Hrabal's characters are portrayed as "wise fools" - simpletons with occasional or inadvertent profound thoughts - who are also given to coarse humour, lewdness, and a determination to survive and enjoy oneself despite harsh circumstances. Political quandaries and their concomitant moral ambiguities are also a recurrent theme.
Along with Jaroslav Hašek, Karel Čapek, and Milan Kundera - who were also imaginative and amusing satirists - he is considered one of the greatest Czech writers of the 20th century. His works have been translated into 27 languages.
Hrabal received a Law degree from Prague's Charles University, and lived in the city from the late 1940s on.
He worked as a manual laborer alongside Vladimír Boudník in the Kladno ironworks in the 1950s, an experience which inspired the "hyper-realist" texts he was writing at the time.
His best known novels were Closely Watched Trains (1965) and I Served the King of England. In 1965 he bought a cottage in Kersko, which he used to visit till the end of his life, and where he kept cats ("kočenky").
He was a great storyteller; his popular pub was At the Golden Tiger (U zlatého tygra) on Husova Street in Prague, where he met the Czech President Václav Havel, the American President Bill Clinton and the then-US ambassador to the UN Madeleine Albright on January 11th, 1994.
Several of his works were not published in Czechoslovakia due to the objections of the authorities, including The Little Town Where Time Stood Still (Městečko, kde se zastavil čas) and I Served the King of England (Obsluhoval jsem anglického krále).
He died when he fell from a fifth floor hospital where he was apparently trying to feed pigeons. It was noted that Hrabal lived on the fifth floor of his apartment building and that suicides by leaping from a fifth-floor window were mentioned in several of his books.
He was buried in a family grave in the cemetery in Hradištko. In the same grave his mother "Maryška", step father "Francin", uncle "Pepin", wife "Pipsi" and brother "Slávek" were buried.
He wrote with an expressive, highly visual style, often using long sentences; in fact his work Dancing Lessons for the Advanced in Age (1964) (Taneční hodiny pro starší a pokročilé) is made up of just one sentence. Many of Hrabal's characters are portrayed as "wise fools" - simpletons with occasional or inadvertent profound thoughts - who are also given to coarse humour, lewdness, and a determination to survive and enjoy oneself despite harsh circumstances. Political quandaries and their concomitant moral ambiguities are also a recurrent theme.
Along with Jaroslav Hašek, Karel Čapek, and Milan Kundera - who were also imaginative and amusing satirists - he is considered one of the greatest Czech writers of the 20th century. His works have been translated into 27 languages.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 4 of 4 reviews
September 8, 2017
Krásná čeština, vtipné pointy. Je zajímavé, jak se některé věci ani za desítky let nemění. Lidé jsou stále lidé a ty příběhy a chyby se stále opakují.
May 8, 2024
Když jsem si dohledávala význam Pábení na internetu, vyskočily na mě různé varianty vysvětlení. Zaujalo mě, že slovo "pábit" původně pochází od Jaroslava Vrchlického, který tak nazýval, když odcházel kouřit (a možná přitom i tvořit).🙂
Pábení je volně plynoucí, bezbřehé vyprávění a pábitel je člověk, který si rád domýšlí realitu, zkresluje ji, a hledá tak krásu ve všednostech života.
Přesně tohle vystihuje Hrabalovu povídkovou sbírku. Postavami jsou obyčejní lidé, často z okraje společnosti, v příbězích se mísí syrovost a poetika, tragičnost s komikou. Postavy často vedou řeči páté přes deváté.
Hrabal k tomu dodává, že:" Pábitel zpravidla skoro nic nečetl, ale zato se hodně díval, a hodně slyšel. A skoro na nic nezapomněl. Je zaujat svým vnitřním monologem, se kterým chodí po světě, jako páv se svým krásným peřím."
Sbírka obsahuje jedenáct povídek: deset kratších a jednu dlouhou přes půl knížky.
Nejvíce mě zaujaly povídky Diamantové očko a Pábitelé, líbila se mi pointa podvodnické, nejdelší povídky Bambini Di Praga 1947, ale tady u této povídky jsem se chvílemi musela do čtení vyloženě nutit.
Některé skvrny
nelze vyčistit
bez porušení podstaty látky
Lísteček z chemické čistírny
"Stříkal silami, jako by se vším tím, co zažil, spíš zotavil než porazil."
"Láska je prostředníkem mezi nebem a zemí"
Pábení je volně plynoucí, bezbřehé vyprávění a pábitel je člověk, který si rád domýšlí realitu, zkresluje ji, a hledá tak krásu ve všednostech života.
Přesně tohle vystihuje Hrabalovu povídkovou sbírku. Postavami jsou obyčejní lidé, často z okraje společnosti, v příbězích se mísí syrovost a poetika, tragičnost s komikou. Postavy často vedou řeči páté přes deváté.
Hrabal k tomu dodává, že:" Pábitel zpravidla skoro nic nečetl, ale zato se hodně díval, a hodně slyšel. A skoro na nic nezapomněl. Je zaujat svým vnitřním monologem, se kterým chodí po světě, jako páv se svým krásným peřím."
Sbírka obsahuje jedenáct povídek: deset kratších a jednu dlouhou přes půl knížky.
Nejvíce mě zaujaly povídky Diamantové očko a Pábitelé, líbila se mi pointa podvodnické, nejdelší povídky Bambini Di Praga 1947, ale tady u této povídky jsem se chvílemi musela do čtení vyloženě nutit.
Některé skvrny
nelze vyčistit
bez porušení podstaty látky
Lísteček z chemické čistírny
"Stříkal silami, jako by se vším tím, co zažil, spíš zotavil než porazil."
"Láska je prostředníkem mezi nebem a zemí"
July 25, 2019
Compendio de relatos que me recordó que en las tabernas de Praga la cerveza es más barata que el agua.
Los que más me gustaron:
- Jarmilka
- El señor notario
- Los palabristas
- La dama de las camelias
- El ojito de diamante
Los que más me gustaron:
- Jarmilka
- El señor notario
- Los palabristas
- La dama de las camelias
- El ojito de diamante
May 25, 2022
Zábavná kniha z prostředí maloměsta. Někdy vtipná, humor ovšem docela drsný. Hrabal se čte hezky vždycky. Jednoduché čtení.
Displaying 1 - 4 of 4 reviews