What do you think?
Rate this book
Kniha o cintoríne
Samko Tále má štyridsaťštyri rokov a príliš nenarástol, lebo "má takú chorobu, čo má aj meno a pri ktorej sa ani neholí a ani nerastie." Mentálna retardácia spôsobuje originálne a vtipné zafarbenie jeho vyjadrovania, na druhej strane sa však spája aj ohľadom pätolízačstva, strachopudstva a udavačstva.
Kniha o cintoríne je kniha čarovne komická a kto chce, môže ju bezo zvyšku ako takú prečítať. Môže sa kochať bohatstvom výborne vymyslených či odpozorovaných psychologických detailov, výstižnými a svojskými postrehmi i charakteristikami postáv, a vôbec pestrým hmýrením malého mesta. Príbehy, ktoré Samko k jednotlivým ľudkom pripája, vytvárajú akúsi švejkovskú orálnu históriu našich čias.
152 pages, Paperback
First published January 1, 2000
9 people are currently reading
333 people want to read
About the author
Samko Tále
2 books1 followerPseudonym slovenskej autorky Daniely Kapitáňovej - https://www.goodreads.com/author/show...
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 30 of 50 reviews
December 23, 2018
Všetci tu dávajú Knihe o cintoríne veľmi kladné hodnotenie. Aj ja dávám veľmi kladné hodnotenie. No nie? No áno.
Lebo kefír je veľmi zdravý...
Lebo kefír je veľmi zdravý...
December 30, 2022
I've never disliked a main character more than I dislike Samko Tále and the repetition drove me insane, but I'll round up to 2 stars for the original plot and writing style.
August 31, 2020
I would have stopped being a writer a long time ago but what he had written on the tarmac was: ‘Will Write the Cemetery Book’, which means that it’s the law and if I don’t write it I might get into big trouble because it’s the law and I ought to write it because I’m not busy now, due to my handcart being in Ján Boš-Mojš’s workshop.
Peculiar, funny, uncommon, weird, extraordinary: we could say that "Samko Tále's Cemetery Book" are the memoirs of an idiot, but that would not begin to describe everything going on in this unusual work. Highly recommended.
July 21, 2020
Jedna z najlepších kníh, ktoré som zatiaľ prečítala!
September 14, 2019
Zseniális. Néha nagyon szórakoztató, de pont azért nem mindig szórakoztató, amiért zseniális: mert hihetetlenül következetes. Kapitánová nem olcsó Benny Hill-epizódot rittyent Samko Tále, az értelmi fogyatékos papírgyűjtő elbeszéléséből, hanem egy véresen komoly és igen-igen fájdalmas drámát a mi saját Közép-Európánkról, és ezt csak álcahálóként takarják (úgy-ahogy) hősünk muris marhaságai. Végső soron lényegtelen elem, hogy Samko debil-e vagy sem, hisz ő csak felböfögi azt, amit annyian mondanak, suttognak, mormognak mifelénk – azok, akiket egy demokrácia se kiköpni, se lenyelni nem tud. Samko pedig visszatükröz mindent, ami az elme dögkútjából kiszabadult: félelmet az újtól, idegengyűlöletet, gátlástalan önigazolást és az önismeret teljes hiányát, szocializmus-nosztalgiát, valamint azt, hogy bármi is történjék a nagyvilágban, minket csak az érdekel, hogy a nyüves tolikocsinkról letört az a nyüves visszapillantó tükör, és hogy ezért rohadjon meg mindenki.
„Mert én nem vagyok debil.
Mert én olyan vagyok, mint mindenki más, ezért is becsül engem mindenki más, mert én olyan vagyok, mint mindenki más.” Lehet, Samko, hogy olyan vagy. És ez nem rád nézve szégyen.
„Mert én nem vagyok debil.
Mert én olyan vagyok, mint mindenki más, ezért is becsül engem mindenki más, mert én olyan vagyok, mint mindenki más.” Lehet, Samko, hogy olyan vagy. És ez nem rád nézve szégyen.
February 28, 2022
Famózna štylizácia textu / rozprávania hlavného (hendikepovaného) hrdinu. Miestami neľútostné zrkadlo slovenskej spoločnosti rozkročené od čias normalizácie do súčasnosti, reprezentované bizarnými postavičkami Komárna.
My first audiobook ever! Skvelý Ľuboš Kostelný.
My first audiobook ever! Skvelý Ľuboš Kostelný.
December 20, 2025
defekt jako chvíle vyvření smyslu – top
February 14, 2024
Kniha o cintoríne je taký zvláštny počin od autorky Daniely Kapitáňovej. Je to žánrovo celkom ťažké uchopiť, keďže dej je prúd myšlienok bez hlavy a päty mentálne postihnutého muža menom Samko Tále.
Keďže nejaký zmysluplný dej to vlastne nemalo žiaden, tak rozoberiem ten štýl. Rozprávač je mentálne znevýhodnený muž, tak autorka zvolila ku tomu zodpovedajúci spôsob podania príbehu: dej je veľmi nesúvislý, zároveň je podaný v jednom myšlienkovom prúde, niektoré spomienky a frázy sa príliš často opakujú, text úmyselne obsahuje nejaké nespisovné slová a niektoré udalosti sú buď nevysvetlené, keďže ich ani sám roprávač nepochopil, alebo ani neboli prerozprávané, pretože rozprávač slúbil, že o tom napíše, ale potom zabudol. A čitateľ toto všetko musí trpieť. Je to síce veľmi nekonvenčná forma, čo oceňujem, ale mám výhrady. Podobnú formu použil autor Daniel Keyes v knihe Ruže pre Algernon, kde bol tiež rozprávačom mentálne zenvýhodnený muž, ktorý ale časom nadobúda inteligenciu, a tým sa mení aj štýl textu. Daniel Keyes svojim štýlom nijako neubral na kvalite príbehu. Kniha mala úvod, jadro, záver, zmysluplnú a navyše aj dosť silnú pointu. Daniela Kapitáňová to posunula o level ďalej, čím ale zasiahla do kvality príbehu, ktorý je neštruktúrovaný a nemá žiadnu pointu. Štýl nemusel byť až takto pokazený aby čitateľ pochopil, že rozprávač je postihnutý (viď Ruže pre Algernon). Daniel Keyes napísal svoju knihu už v roku 1959, takže v prípade Knihy o cintoríne (rok vydania 2000) nejde ani o žiadnu literárnu inováciu.
Aby som nebol úplne nespravodlivý, tak uznávam, že kniha má pointu. Tá je, že slaboduchý Samko je zlý hajzel, ale vôbec si to neuvedomuje. Samko robí iba to, čo ho naučili druhí, takže svojim správaním nastavuje slovenskej spoločnosti zrkadlo. Ale slovenská spoločnosť si to tiež vôbec neuvedomuje, pretože je príliš zaneprázdnená zabávaním sa na Samkovom prejave. Aby som vedel, že na Slovensku žijú zlí, hlúpi a pokryteckí ľudia, nepotreboval som si k tomu prečítať túto knihu. Stačí sledovať slovenskú politiku. Nedozvedel som sa nič nové, naopak, deravý príbeh vyvoláva viac otázok ako odpovedí (Čo sa stalo na tej Vodárenskej veži? Ako zomrel Alf Nevéry a čo mal s Ivanou? Ako Gusto Rúhe zaklial Erika Raka? Čo presne sa stalo strýkovi Otovi v Sovietskom Zväze? ...)
Zvyčajne pri knihe rozmýšlam, prečo nedať 5 hviezdičiek. Pri tejto knihe mám dilemu, prečo dať vôbec nejakú hviezdičku. Dám 3 hviezdičky za: 1) nekonvenčnosť, 2) chytľavé frázy s potenciálom kultovosti, 3) občasný smiech cez slzy (keďže príbeh je viac smutný ako humorný)
Keďže nejaký zmysluplný dej to vlastne nemalo žiaden, tak rozoberiem ten štýl. Rozprávač je mentálne znevýhodnený muž, tak autorka zvolila ku tomu zodpovedajúci spôsob podania príbehu: dej je veľmi nesúvislý, zároveň je podaný v jednom myšlienkovom prúde, niektoré spomienky a frázy sa príliš často opakujú, text úmyselne obsahuje nejaké nespisovné slová a niektoré udalosti sú buď nevysvetlené, keďže ich ani sám roprávač nepochopil, alebo ani neboli prerozprávané, pretože rozprávač slúbil, že o tom napíše, ale potom zabudol. A čitateľ toto všetko musí trpieť. Je to síce veľmi nekonvenčná forma, čo oceňujem, ale mám výhrady. Podobnú formu použil autor Daniel Keyes v knihe Ruže pre Algernon, kde bol tiež rozprávačom mentálne zenvýhodnený muž, ktorý ale časom nadobúda inteligenciu, a tým sa mení aj štýl textu. Daniel Keyes svojim štýlom nijako neubral na kvalite príbehu. Kniha mala úvod, jadro, záver, zmysluplnú a navyše aj dosť silnú pointu. Daniela Kapitáňová to posunula o level ďalej, čím ale zasiahla do kvality príbehu, ktorý je neštruktúrovaný a nemá žiadnu pointu. Štýl nemusel byť až takto pokazený aby čitateľ pochopil, že rozprávač je postihnutý (viď Ruže pre Algernon). Daniel Keyes napísal svoju knihu už v roku 1959, takže v prípade Knihy o cintoríne (rok vydania 2000) nejde ani o žiadnu literárnu inováciu.
Aby som nebol úplne nespravodlivý, tak uznávam, že kniha má pointu. Tá je, že slaboduchý Samko je zlý hajzel, ale vôbec si to neuvedomuje. Samko robí iba to, čo ho naučili druhí, takže svojim správaním nastavuje slovenskej spoločnosti zrkadlo. Ale slovenská spoločnosť si to tiež vôbec neuvedomuje, pretože je príliš zaneprázdnená zabávaním sa na Samkovom prejave. Aby som vedel, že na Slovensku žijú zlí, hlúpi a pokryteckí ľudia, nepotreboval som si k tomu prečítať túto knihu. Stačí sledovať slovenskú politiku. Nedozvedel som sa nič nové, naopak, deravý príbeh vyvoláva viac otázok ako odpovedí (Čo sa stalo na tej Vodárenskej veži? Ako zomrel Alf Nevéry a čo mal s Ivanou? Ako Gusto Rúhe zaklial Erika Raka? Čo presne sa stalo strýkovi Otovi v Sovietskom Zväze? ...)
Zvyčajne pri knihe rozmýšlam, prečo nedať 5 hviezdičiek. Pri tejto knihe mám dilemu, prečo dať vôbec nejakú hviezdičku. Dám 3 hviezdičky za: 1) nekonvenčnosť, 2) chytľavé frázy s potenciálom kultovosti, 3) občasný smiech cez slzy (keďže príbeh je viac smutný ako humorný)
June 14, 2013
zezačátku působí Samko Tále skoro jako Forrest Gump... až se člověk nakonec pročte k poznání, že Samko je spíš Forrest naruby. Forrest Gump byl osobnost navzdory nízkému IQ. Samko Tále je udavačská krysa, která se potřebuje pořád ujišťovat o vlastní normálnosti a všechno, co nezapadá do jeho omezených představ, okamžitě odsuzuje. na každého, o kom se domnívá, že se na něm dopustil křivdy, chodí žalovat RSDr. Gunárovi Karolovi, a protože RSDr. Gunár Karol ho v tom podporuje, celý šťastný bonzuje všechno, co se kde šustne. jeho jediná jistota jsou "Tí Hore" a po revoluci se nedokáže přizpůsobit novým pořádkům. nechápe, proč, když je někdo "povedaný", není taky "popotahovaný", a tak prská, že on demokracii nechtěl, tak proč se podle ní musí řídit. na všechno má vyhraněný názor - kefír je zdravý, sbírání kartonů je nejprospěšnější práce na světě, homosexuálové jsou špatní, kdo nemá televizi je divný a alkohol je nejhorší na světě. ideální občan minulého režimu. no nie?
no áno.
v knize se některé pasáže opakují jako refrén, až to člověku leze na nervy, a asi jediné, co mě nutilo číst dál, byla zvědavost, jak teda dopadl Erik Rak.
myslím, že se autorce povedlo s jistou nadsázkou celkem přesně popsat, jak na lidi taky mohla zapůsobit změna režimu - ne na ty s klíčema na náměstí, ale na ty, co je komunismus zlomil a udělal z nich nemyslící figurky.
no áno.
v knize se některé pasáže opakují jako refrén, až to člověku leze na nervy, a asi jediné, co mě nutilo číst dál, byla zvědavost, jak teda dopadl Erik Rak.
myslím, že se autorce povedlo s jistou nadsázkou celkem přesně popsat, jak na lidi taky mohla zapůsobit změna režimu - ne na ty s klíčema na náměstí, ale na ty, co je komunismus zlomil a udělal z nich nemyslící figurky.
September 1, 2017
Samko Tále, co smrdí stále, je neskutečný zmrd. No nie? No áno!
November 24, 2020
Z tejto knihy som sa naučila, že byť spisovateľom je ťažké, lebo z toho bolí ruka. A iné.
September 1, 2018
Daniela Kapitanova is one of those books that catches you off guard and takes a while to sink in. It has a unique narrative voice that echoes, among other things, Safran Foer's child storyteller in Incredibly Loud... as well as the broken English of Everything is Illuminated but also feels a little like another child-narrator from the Mystery of the Dog at Nighttime. Samko Tale is neither young or writing in his second langauge, he is a middle aged man who, according to himself, is most definately not mentally retarded but does suffer from something that has a real name. He drinks yogurt because it's healthy and collects cardboard in a little trolley that has a rear-view mirror. Since the mirror is currently undergoing repairs, Samko is writing a book called The Cemetery Book because a local drunk/prophet has told him to, although he doesn't know why and he doesn't know anything about the cemetery.
Samko's initial child-like descriptions are as close as he gets to the cemetery. Instead he opens up for us a tapestry of his life and the cast of characters he encounters, telling stories along the way. Initially jolting and a little irritating, the style, full of manically repeating motifs, soon because entertaining and fun, maintaining an impressively constant rhythm and tone throughout. The humour peeters out quickly and comparisons to the Grass's Tin Drum (or even The Dwarf by Lagerkvist) start to ring truer. Samko Tale is a cunning narcissist, representing the worst of us through his inability to understand or empathise with people differ to himself, as well as his guilible nature that leads him to take on the accepted, conservative view point presented to him. Kapitanova doesn't excuse him through his reduced mental capacity and she implicates the adult population - Samko's bigotted, racist, prejudiced lack of understanding is a common trait in modern Europe despite wealth, health and education.
No one is safe from Samko's withering gaze, except perhaps his sister and her husband and one school teacher who is a member of the communist party. Samko reports everything to him, landing many people in trouble with the authorities or with their own families. Samko is the living Big Brother, the common man on the street in a dictatorial regime who is always watching with innocent ignorance. Some of his acts are harmless, but Kapitanova saves up his biggest accidental crime for the end (in a book that has little or no climaxes and no lineal sense of narrative, instead ebbing and flowing on Samko's repetitions and anecdotes) in a tragic end that makes his watchdog obsession with the teacher's daughter more frightening.
The Cemetery Book is a very worthy read from a shadow time and place. Samko Tale turns suburban Slovakia into a model from the complient communist state, the man who does exactly as he is told, who fears difference and therefore reports on anything out of the ordinary. Kapitanova, through her very original narrator, creates a huge cast of fascinating characters; tragic, sad, drunk, desperate, romantic, violent, farcical people watched by the ever-present, ever-watchful Samko Tale and his trolley of cardboard. What he says about our nature, the evil within our fears and our ignorance, within the terrified child or the repressed man, makes The Cemetery Book as interesting a novel as the great misfits and anti-heroes of literary history; Quasimodo, Oskar Matzerath, Steerpike, Holden Caulfield. Definately worth a try. 7
Samko's initial child-like descriptions are as close as he gets to the cemetery. Instead he opens up for us a tapestry of his life and the cast of characters he encounters, telling stories along the way. Initially jolting and a little irritating, the style, full of manically repeating motifs, soon because entertaining and fun, maintaining an impressively constant rhythm and tone throughout. The humour peeters out quickly and comparisons to the Grass's Tin Drum (or even The Dwarf by Lagerkvist) start to ring truer. Samko Tale is a cunning narcissist, representing the worst of us through his inability to understand or empathise with people differ to himself, as well as his guilible nature that leads him to take on the accepted, conservative view point presented to him. Kapitanova doesn't excuse him through his reduced mental capacity and she implicates the adult population - Samko's bigotted, racist, prejudiced lack of understanding is a common trait in modern Europe despite wealth, health and education.
No one is safe from Samko's withering gaze, except perhaps his sister and her husband and one school teacher who is a member of the communist party. Samko reports everything to him, landing many people in trouble with the authorities or with their own families. Samko is the living Big Brother, the common man on the street in a dictatorial regime who is always watching with innocent ignorance. Some of his acts are harmless, but Kapitanova saves up his biggest accidental crime for the end (in a book that has little or no climaxes and no lineal sense of narrative, instead ebbing and flowing on Samko's repetitions and anecdotes) in a tragic end that makes his watchdog obsession with the teacher's daughter more frightening.
The Cemetery Book is a very worthy read from a shadow time and place. Samko Tale turns suburban Slovakia into a model from the complient communist state, the man who does exactly as he is told, who fears difference and therefore reports on anything out of the ordinary. Kapitanova, through her very original narrator, creates a huge cast of fascinating characters; tragic, sad, drunk, desperate, romantic, violent, farcical people watched by the ever-present, ever-watchful Samko Tale and his trolley of cardboard. What he says about our nature, the evil within our fears and our ignorance, within the terrified child or the repressed man, makes The Cemetery Book as interesting a novel as the great misfits and anti-heroes of literary history; Quasimodo, Oskar Matzerath, Steerpike, Holden Caulfield. Definately worth a try. 7
September 27, 2021
"Čo a ako a čo?"
Homofób, xenofób, šmejd a práskač, či tápající mučedník společnosti, která není schopná začlenit a postarat se o lidi, kteří to mají nastavené trochu jinak? Nejspíš obojí, přesně jak píše Steinbeck v úvodu k Na plechárně, zaleží jen na optice, kterou si vybereme.
Napadá mě u toho, že bychom si měli dávat pozor, jakým způsobem komunikujeme, co se smí a nesmí, co je vhodné a nevhodné a jak absolutně tyhle pojmy vnímáme. Lidé, kteří si zakládají na pořádku či hledají nějaké opěrné body v chaosu, kterým pro ně život je, se pak těchhle záchranných kruhů chytají, což je úžasně nebezpečné.
Pak mě ještě napadá, že bych asi měl začít dělat kefír.
"No nie? No ano."
April 24, 2022
1.5*
I really didn't like this. My book club read this for our visit to Slovakia and from what I understood, this book should be a critique against the narrow-minded, racist and misogynistic attitude that many people hold there without self-awareness. They believe Slovakia is the best country in the world, they hate Hungarians and gypsies with a passion, they make silly presumptions and generalizations. Unfortunately, the protagonist is a disabled man in his forties and he keeps repeating the same phrases over and over again, like a broken record. His beliefs are so outdated and wrong but he can't change. Communism has also shaped him and he always stresses how hard-working, loyal and funny he is (but I didn't think he was funny at all). A lot of characters were introduced in this book and I had difficulties connecting the dots and I didn't get the cemetery reference at all. All in all, I didn't enjoy reading this book.
I really didn't like this. My book club read this for our visit to Slovakia and from what I understood, this book should be a critique against the narrow-minded, racist and misogynistic attitude that many people hold there without self-awareness. They believe Slovakia is the best country in the world, they hate Hungarians and gypsies with a passion, they make silly presumptions and generalizations. Unfortunately, the protagonist is a disabled man in his forties and he keeps repeating the same phrases over and over again, like a broken record. His beliefs are so outdated and wrong but he can't change. Communism has also shaped him and he always stresses how hard-working, loyal and funny he is (but I didn't think he was funny at all). A lot of characters were introduced in this book and I had difficulties connecting the dots and I didn't get the cemetery reference at all. All in all, I didn't enjoy reading this book.
November 30, 2021
Read this in English, as that's the version we had at home. This should have been a short story, not a novel, it dragged on for too long despite being only 130 pages. It's possible a lot of what makes it stylistically interesting in Slovak got a bit lost in translation. While I appreciate the author's attempt at highlighting and criticising prejudicial thinking in Slovak society, at times this backfires and reads more like an endorsement, not a criticism.
December 15, 2025
Udivuje ma, že som sa o tejto knihe, vyštudujúc slovenský jazyk a literatúru na vysokej škole, dopočul len náhodou a až teraz pri jej “len” siedmom vydaní. Toto je pre mňa niekde na úrovni s Vilikovským v zmysle, že ak európska literatúra o Slovensku, tak táto. Ak nominácia na International Man Booker Prize, tak táto. No nie?
No áno.
No áno.
December 26, 2025
Krásna kniha. Treba ju čítať s láskou a porozumením. Kto nepozná kontext a nevie dosť o tom, ako sa žilo v 80. a 90. rokoch na Slovensku, pre toho môže byť zvláštna, surová a nepochopiteľná. Je ťažké vylúpnuť príbeh zo zdanlivo nesúrodých myšlienok mentálne zaostalého muža. Ale je tam. Rovnako ako surovosť tej doby ukrytá v naivite jednoduchej mysle.
November 27, 2019
Neviem sa rozhodnúť, či to bolo tak zlé, až to bolo dobré, alebo naopak. Ale písať dokola o tom istom, to vyžaduje asi riadny kumšt. Alebo odvahu. No nie? No áno.
April 1, 2022
Samko Tále je určite klenot súčasnej slovenskej prózy :-)
June 2, 2021
Na knihu mne nalákal Luboš (název profilu Lubošovo), který povídal o této knize na svém YouTube kanálu. Knihu už nelze koupit v knihkupectví, lze ji sehnat v antikvariátě, ale já jsem se rozhodl, že se zaposlouchám do audioknihy, kterou ve slovenštině načetl Luboš Kostelný. Přednes byl fajn, i když někdy mluvil poměrně rychlým tempem, ale to odpovídalo charakteru hlavní postavy. Audioknihu jsem si pustil večer a postupně mě to uspávalo, tak jsem poslouchání přerušil a zaposlouchal jsem se příští den.
Hlavní postavou knihy je SAMKO TÁLE, který má 44 let, je svobodný, je pracovitý, má invalidní důchod, přivydělává si sběrem kartónových krabic, má 2 sestry - Ivanu a Margitu a je mu hodně blízká Darinka Gumárová. V oblibě má kefír. Děj knihy se odehrává ve slovenském městě Komárno. Samko popisuje členy své rodiny, RSDr. Karolu Gumárovi se absolutně se vším svěřuje.
Akademický titul RSDr. (doktor sociálně-politických věd) se uděloval v Československu v dobách komunismu absolventům Vysoké školy politické ÚV KSČ. Někteří lidé tímto titulem v současné době pohrdají a nemá pro ně žádnou hodnotu. Ve svém životě jsem se asi nesetkal s žádným člověkem, který by byl absolventem této školy. Absolventům byl tento titul udělen, ať už si o tom myslíme cokoliv, a tento titul jim už zůstane nadosmrti, nemohou o něj přijít, pokud ho schválně nezatají. Mamka si vzpomíná, že během revoluce 1989 a těsně po revoluci se často stávalo, že někteří lidé ze dne na den „měnili kabáty“, tzn. že mnoho lidí vstoupilo do komunistické strany jen ze zištných důvodů a nikoliv proto, že by věřili v myšlenky socialismu. Během komunismu byli věrnými členy a najednou, když nastala revoluce, házeli členské knížky na zem a už se k této straně nehlásili! Najednou takový obrat o 180°! Pochopitelně existovali také lidé, kteří byli věrnými komunisty po celý život a v tyto myšlenky věřili. Už jsem o těchto úvahách psal ve více komentářích a stále tvrdím, že komunismus v Československu měl své pozitivní stránky, ale samozřejmě také negativní stránky a mnoha lidem tento režim zničil životy, třeba i lidem, kteří se ničím neprovinili, stačilo jen, aby byli ve spojení s daným člověkem, který nebyl na jejich straně a měli peklo na zemi včetně jejich rodin! Byla to skutečnost a svinstvo! Upřímně asi těchto případů nebylo mnoho v kontextu celkového počtu obyvatel v Československu, ale vyskytovaly se. Končím s těmito úvahami. Pamětníci si pamatují ať už dobré nebo špatné okamžiky, které prožili v této době.
V knize se vyskytuje humor, je to satira na komunismus v Československu a na nacionalismus. V knize se povídá rovněž o náboženství, pionýrech, Prvním máji a podobně. Občas se stalo, že jsem se některým situacím zasmál. Samko některé informace opakuje stále dokola, ale to odpovídá jeho povaze, protože mentálním myšlením je na úrovni dítěte. Je hodně výřečný a má velkou zásobu slov, a když jednou spustí, je jako kulomet k nezastavení, a to pak vyvolává úsměvné situace. Knihu hodnotím na 80 %.
Většinou audioknihy neposlouchám, a pokud se už rozhodnu si nějakou vyposlechnout, tak to jsou výjimečné případy. Lépe mi vyhovují klasické knihy v tištěné podobě. Myslím si, že tištěná kniha by se mi také líbila a možná časem popřemýšlím o tom, že si knihu pořídím a začtu se v českém jazyce.
Hlavní postavou knihy je SAMKO TÁLE, který má 44 let, je svobodný, je pracovitý, má invalidní důchod, přivydělává si sběrem kartónových krabic, má 2 sestry - Ivanu a Margitu a je mu hodně blízká Darinka Gumárová. V oblibě má kefír. Děj knihy se odehrává ve slovenském městě Komárno. Samko popisuje členy své rodiny, RSDr. Karolu Gumárovi se absolutně se vším svěřuje.
Akademický titul RSDr. (doktor sociálně-politických věd) se uděloval v Československu v dobách komunismu absolventům Vysoké školy politické ÚV KSČ. Někteří lidé tímto titulem v současné době pohrdají a nemá pro ně žádnou hodnotu. Ve svém životě jsem se asi nesetkal s žádným člověkem, který by byl absolventem této školy. Absolventům byl tento titul udělen, ať už si o tom myslíme cokoliv, a tento titul jim už zůstane nadosmrti, nemohou o něj přijít, pokud ho schválně nezatají. Mamka si vzpomíná, že během revoluce 1989 a těsně po revoluci se často stávalo, že někteří lidé ze dne na den „měnili kabáty“, tzn. že mnoho lidí vstoupilo do komunistické strany jen ze zištných důvodů a nikoliv proto, že by věřili v myšlenky socialismu. Během komunismu byli věrnými členy a najednou, když nastala revoluce, házeli členské knížky na zem a už se k této straně nehlásili! Najednou takový obrat o 180°! Pochopitelně existovali také lidé, kteří byli věrnými komunisty po celý život a v tyto myšlenky věřili. Už jsem o těchto úvahách psal ve více komentářích a stále tvrdím, že komunismus v Československu měl své pozitivní stránky, ale samozřejmě také negativní stránky a mnoha lidem tento režim zničil životy, třeba i lidem, kteří se ničím neprovinili, stačilo jen, aby byli ve spojení s daným člověkem, který nebyl na jejich straně a měli peklo na zemi včetně jejich rodin! Byla to skutečnost a svinstvo! Upřímně asi těchto případů nebylo mnoho v kontextu celkového počtu obyvatel v Československu, ale vyskytovaly se. Končím s těmito úvahami. Pamětníci si pamatují ať už dobré nebo špatné okamžiky, které prožili v této době.
V knize se vyskytuje humor, je to satira na komunismus v Československu a na nacionalismus. V knize se povídá rovněž o náboženství, pionýrech, Prvním máji a podobně. Občas se stalo, že jsem se některým situacím zasmál. Samko některé informace opakuje stále dokola, ale to odpovídá jeho povaze, protože mentálním myšlením je na úrovni dítěte. Je hodně výřečný a má velkou zásobu slov, a když jednou spustí, je jako kulomet k nezastavení, a to pak vyvolává úsměvné situace. Knihu hodnotím na 80 %.
Většinou audioknihy neposlouchám, a pokud se už rozhodnu si nějakou vyposlechnout, tak to jsou výjimečné případy. Lépe mi vyhovují klasické knihy v tištěné podobě. Myslím si, že tištěná kniha by se mi také líbila a možná časem popřemýšlím o tom, že si knihu pořídím a začtu se v českém jazyce.
January 8, 2022
Uff. This is not at all funny or humorous but tragic and depressing. I think the descriptions of the contents of this book are very misleading. The main character doesn't just "enthusiastically embrace every kind of prejudice both under Communism and in the newly independent Slovakia" but he is deeply caught in the abyss of his own and society's homophobia, racism, xenophobia and anti-romani sentiment. This is also a story about manipulation and denunciation. I despised the main character's actions, his thoughts and views, a reflection of the society he lives in, I guess...
While the main character, our narrator, wonders about why he's supposed to write The Cemetery Book and doesn't really know what he should write about... the reader understands very well fairly soon that the title fits the tellings of the narrator perfetly. Because
I think I get the author's point. You really need to consider the historical and political context to better understand what's going on. That this is a critique on Slovakia's communism but also post-communism. But as a reader I think it can be easy to miss the point because of the way in which this was written. Maybe not so for people from Slovakia or the affected reader who even lived in and experienced the times of the Czechoslovak Republic. I especially don't understand why the author decided to write the main character as a disabled person. I think it's not a good idea to choose a disabled person as the narrator and then portray him in this ...vilified? way. It makes me mad when I think about that some readers might actually laugh about this character or get a wrong/bad impression of disabled people. Or because of how this was written, they might think that anything that's happening in the book is "funny" at all.
So, as I'm a reader from a younger generation who has not lived through communism and has not much knowledge about Slovakia and its history, maybe take my rating with a grain of salt. But I can't appreciate the author's work as much as others might do.
(2022 Around the World in 80 Books read for Slovakia)
While the main character, our narrator, wonders about why he's supposed to write The Cemetery Book and doesn't really know what he should write about... the reader understands very well fairly soon that the title fits the tellings of the narrator perfetly. Because
I think I get the author's point. You really need to consider the historical and political context to better understand what's going on. That this is a critique on Slovakia's communism but also post-communism. But as a reader I think it can be easy to miss the point because of the way in which this was written. Maybe not so for people from Slovakia or the affected reader who even lived in and experienced the times of the Czechoslovak Republic. I especially don't understand why the author decided to write the main character as a disabled person. I think it's not a good idea to choose a disabled person as the narrator and then portray him in this ...vilified? way. It makes me mad when I think about that some readers might actually laugh about this character or get a wrong/bad impression of disabled people. Or because of how this was written, they might think that anything that's happening in the book is "funny" at all.
So, as I'm a reader from a younger generation who has not lived through communism and has not much knowledge about Slovakia and its history, maybe take my rating with a grain of salt. But I can't appreciate the author's work as much as others might do.
(2022 Around the World in 80 Books read for Slovakia)
Read
April 25, 2015I read the English translation (by Julia Sherwood) of this book. (Garnet Press, London, 2011)
Samko Tále's Cemetery Book is the writing of an "autistic, hairless, dwarf" (as the liner notes would have us know).
The notes then go on to allude that Samko is something like Oskar from The Tin Drum, or, perhaps, Forrest Gump, though I wouldn't make those comparisons.
I think Samko Tále is a satire, specifically about the jingoism, xenophobia and revanchism present in Slovakia at the time of its Independence in 1993.
Samko, however, could stand in for anyone so enamored of, or so invested in, an idea(l) that they refuse to consider alternatives. Such stunted thinking is not limited to the autistic, the hairless, or the dwarfs.
The author as Samko takes us into his simple life in the town of Komárno on the Danube, the Slovak border with Hungary. (The Hungarian border city, across the river, is named Komárom). Komár is the Slovak word for "mosquito" which, I think, gives some insight into the environment of those River towns. (That translation isn't in the book, it's just a random fact I happen to know.) The mix of nationalities is great in this border town testing anyone with limited tolerance for "foreigners".
There are elements of Hrabal in Kapitáňová's telling as Samko mentions, almost randomly, various characters he has met in Komárno.
There is a repetitive quality to the Samko character's telling that works both to depict how a person of limited intelligence might speak to aver the few things he knows are true, and also, how a demagogue might expound to reinforce an untenable position.
This style of writing did get a little predictable over the 130 pages of the book.
That's my only complaint.
Anyway.
Samko Tále's Cemetery Book is the writing of an "autistic, hairless, dwarf" (as the liner notes would have us know).
The notes then go on to allude that Samko is something like Oskar from The Tin Drum, or, perhaps, Forrest Gump, though I wouldn't make those comparisons.
I think Samko Tále is a satire, specifically about the jingoism, xenophobia and revanchism present in Slovakia at the time of its Independence in 1993.
Samko, however, could stand in for anyone so enamored of, or so invested in, an idea(l) that they refuse to consider alternatives. Such stunted thinking is not limited to the autistic, the hairless, or the dwarfs.
The author as Samko takes us into his simple life in the town of Komárno on the Danube, the Slovak border with Hungary. (The Hungarian border city, across the river, is named Komárom). Komár is the Slovak word for "mosquito" which, I think, gives some insight into the environment of those River towns. (That translation isn't in the book, it's just a random fact I happen to know.) The mix of nationalities is great in this border town testing anyone with limited tolerance for "foreigners".
There are elements of Hrabal in Kapitáňová's telling as Samko mentions, almost randomly, various characters he has met in Komárno.
There is a repetitive quality to the Samko character's telling that works both to depict how a person of limited intelligence might speak to aver the few things he knows are true, and also, how a demagogue might expound to reinforce an untenable position.
This style of writing did get a little predictable over the 130 pages of the book.
That's my only complaint.
Anyway.
January 30, 2016
Čitala som túto knižku v českom preklade, pretože, bohužial, nemohla som najst' slovenskú verziu. Ale myslím, že rozdiel medzi "Knihou o cintoríne" a "Knihou o hrbitove" nie je velký, najdôležitejšie je, že kniha sa mi páčila.
Jazyk je dost' špecifický, a nakoniec som až začala kopírovať Samkove podivné frázy, ale podľa môjho názoru je to jedna z tých vecí, ktoré robia túto knihu zvláštnou a smiešnou. Samko má svoju zvláštnu logiku, ktorá sa najčastejšie vyzerá divne, ale niekedy čitáš, čo Samko hovorí, a nemôžeš s ním nesuhlasit'.
A jeho príbehy sú vel'mi neobyčajné, ale príjemné. Je to dobre čitat' ich v zlej nálade, pretože tieto príbehy vam pomôžu sa rozveselit'. :)
Mám ešte jednú verziu tejto knihy v bieloruštine, bude to zaujímave prečitat' aj iný preklad a porovnat'. Musí byt' tiež dobre.
Jazyk je dost' špecifický, a nakoniec som až začala kopírovať Samkove podivné frázy, ale podľa môjho názoru je to jedna z tých vecí, ktoré robia túto knihu zvláštnou a smiešnou. Samko má svoju zvláštnu logiku, ktorá sa najčastejšie vyzerá divne, ale niekedy čitáš, čo Samko hovorí, a nemôžeš s ním nesuhlasit'.
A jeho príbehy sú vel'mi neobyčajné, ale príjemné. Je to dobre čitat' ich v zlej nálade, pretože tieto príbehy vam pomôžu sa rozveselit'. :)
Mám ešte jednú verziu tejto knihy v bieloruštine, bude to zaujímave prečitat' aj iný preklad a porovnat'. Musí byt' tiež dobre.
May 9, 2019
5/5. Samko Tale je 44-letni slovaški Tantadruj, norček, posebnež, zbiralec starega kartona preproste narave. Njegovo "preprosto" pripovedovanje (za bralce mestoma sila zahtevno) nezavestno razkriva ostaline preteklih in rojstva novih družbenih habitusov v mestecu blizu slovaško-madžarske meje. Knjiga o britofu, ki jo zapiše "mentalni invalid", nastavlja slovaški postkomunistični družbi tako vzvratno kot prednje ogledalo, saj jo Samko vrednoti samosvoje, morda še iskreneje, kot bi jo lahko dopustila neka družbena kritika izbranega časa izbranih samostoječih ali samozvanih intelektualnih srenj.
January 15, 2017
Jedna z najlepších kníh na svete. Slovenský Forest Gump. Dobre sa číta na pobavenie, ale zároveň nás konfrontuje s našimi predsudkami, kultúrou a históriou jednej doby. A samozrejme to všetko je vyrozprávané ústami Samka Táleho, nie celkom náhodného rozprávača. Knihu som čítala dva razy, zhruba so 7-ročnou prestávkou. A plánujem sa k nej vrátiť.
January 12, 2022
Zábavný jazyk rozprávača vyšperkovaný do dokonalosti. Pomedzi smiech nad jeho slovnými kotrmelcami mi však kedy-tedy prebehol mráz po chrbte, že o čom to ten Chlapec, ktorý mal napísať Knihu o cintoríne, vlastne v skutočnosti rozpráva.
November 16, 2011
Jedna z mých nejmilejších knížek vůbec. Zajímavý příběh netradičně vyprávěný.
February 28, 2019
A series of random stories and tautologies for my AtW challange (Slovakia). Despite its short length, the book may be better if read in small doses.
August 5, 2023
Samko Tále smrdí stále.
Displaying 1 - 30 of 50 reviews