Děj knihy Severka se odehrává po listopadové revoluci roku 1989, kdy se opět svobodně mohl obnovit Junák a v jednom zapadlém pohraničním městečku se místní učitel rozhodne založit skautský oddíl. Sledujeme jeho vznik, získávání místních kluků, první schůzky a výpravy. Vše obalené do dobrodružného příběhu a prokládané časopisem, který vedoucí pro svůj oddíl vydává. Tento příběh byl rozepsán již v roce 1990, kdy začal vycházet na pokračování v časopisu Junák, i jako komiks. Ale netrvalo dlouho a autor knihu odložil. Jeho příznivci se jí dočkávají až nyní, po pětadvaceti letech. Nakladatelská anotace.
Knihu jsem dostal k Vánocům a byť jsem nevěděl, kdy se do ní pustím, tak mi brzy mi přišla vhod. Když bratr Zet slavil 90. narozeniny, napsali jsme mu s dětmi na schůzce blahopřání. Abych přiblížil jeho dílo, sáhl jsem na poličku po Severce. Přečetli jsme si první kapitolu, ke které se budu vracet, protože podle mě úžasně přibližuje (dá-li se to tak říct) srpnovou okupaci. Což se náramně hodilo, jelikož další výprava byl Zimní přechod Brd.
Použiji-li slova z předmluvy (uvedené nakonec), tak čtenář by mohl namítat, že jde všechno příliš snadno a hladce, skauti jsou uhlazení chlapečci, málo klukovští, vedení oddílu je lehká, radostná práce a dá se zvládnout levou rukou. Zatím co ve skutečnosti jsou kluci i po vstupu do skautského oddílu ještě dlouho tlupa divochů a role skautského vůdce je tvrdá, časově náročná, nesmírně odpovědná práce přinášející víc starostí než radostí... Já ale myslím, že to žánr snese. Prostě ideál v rámci autorské licence. Jako inspirace, k zamyšlení se jistě hodí.