What do you think?
Rate this book
Karl May Pockets #8
Vánoce
Román začíná v Německu v době, kdy byl mladý Karel May chudým studentem gymnázia. V té době May složil milou vánoční báseň, se kterou získal první cenu v jednom zábavném časopise. Na pěší túře po Krušných horách, kterou May každoročně pořádal se svým spolužákem a přítelem Carpiem během vánočních prázdnin, se oba studenti seznámili s chudým a vážně nemocným starcem, jeho dcerou a jejím synem. Po starcově smrti daroval May ženě všechny své vyhrané peníze na cestu do Ameriky za jejím mužem.
S ženou a jejím synem i se svým studentským přítelem Carpiem se May již jako Old Shatterhand setkal opět po letech v Americe. Žena ho uprosila, aby jí se svým pokrevním bratrem Vinnetouem pomohl zachránit jejího muže, lovce kožišin Hillera, který upadl do indiánského zajetí a hrozila mu smrt u mučednického kůlu. Po Hillerově zachránění Old Shatterhand zjistil, že jde o bývalého německého šlechtice, který byl doma neprávem kriminalizován a zbaven svého majetku. Díky tomu Hiller velice zatrpkl, ztratil víru v Boha a všechny věřící, tedy i Old Shatterhanda, považoval za bláznivé pámbíčkáře.
Old Shatterhandovi se také podařilo zachránit přítele Carpia ze spárů zločinců, kteří jej chtěli donutit k potápění se pro zlato do naleziště v ledové řece ve Skalistých horách, což by jistě nepřežil. I tak se mu po útrapách cesty zhoršil jeho již tak špatný zdravotní stav. V horách pak byli všichni následně odříznuti od okolního světa sněhovými závějemi a byli donuceni strávit zde i vánoční svátky. Old Shatterhand zachránil rouhajícímu se Hillerovi po pádu laviny život, a když mu předal zprávu od jeho ženy, že bezpráví spáchané na něm a jeho rodině v Německu bylo odhaleno a že se může vrátit do vlasti, Hiller svou ztracenou víru v Boha opět nalezl. Nemalou roli v tom sehrála i stará Mayova vánoční báseň, kterou si zamiloval umírající Carpio.
S ženou a jejím synem i se svým studentským přítelem Carpiem se May již jako Old Shatterhand setkal opět po letech v Americe. Žena ho uprosila, aby jí se svým pokrevním bratrem Vinnetouem pomohl zachránit jejího muže, lovce kožišin Hillera, který upadl do indiánského zajetí a hrozila mu smrt u mučednického kůlu. Po Hillerově zachránění Old Shatterhand zjistil, že jde o bývalého německého šlechtice, který byl doma neprávem kriminalizován a zbaven svého majetku. Díky tomu Hiller velice zatrpkl, ztratil víru v Boha a všechny věřící, tedy i Old Shatterhanda, považoval za bláznivé pámbíčkáře.
Old Shatterhandovi se také podařilo zachránit přítele Carpia ze spárů zločinců, kteří jej chtěli donutit k potápění se pro zlato do naleziště v ledové řece ve Skalistých horách, což by jistě nepřežil. I tak se mu po útrapách cesty zhoršil jeho již tak špatný zdravotní stav. V horách pak byli všichni následně odříznuti od okolního světa sněhovými závějemi a byli donuceni strávit zde i vánoční svátky. Old Shatterhand zachránil rouhajícímu se Hillerovi po pádu laviny život, a když mu předal zprávu od jeho ženy, že bezpráví spáchané na něm a jeho rodině v Německu bylo odhaleno a že se může vrátit do vlasti, Hiller svou ztracenou víru v Boha opět nalezl. Nemalou roli v tom sehrála i stará Mayova vánoční báseň, kterou si zamiloval umírající Carpio.
454 pages, Hardcover
First published January 1, 1897
6 people are currently reading
88 people want to read
About the author
Karl May
1,452 books441 followersKarl Friedrich May (also Karol May) was one of the best selling German writers of all time, noted mainly for books set in the American Old West, (best known for the characters of Winnetou and Old Shatterhand) and similar books set in the Orient and Middle East. In addition, he wrote stories set in his native Germany, in China and in South America.
May also wrote poetry and several plays, as well as composing music; he was proficient with several musical instruments. May's musical version of "Ave Maria" became very well known.
May also wrote poetry and several plays, as well as composing music; he was proficient with several musical instruments. May's musical version of "Ave Maria" became very well known.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 9 of 9 reviews
December 24, 2013
Meine erste gelesene Wildwest-Erzählung von Karl May. Erstaunlich: Das liest sich genauso wie seine Orient-Romane, auch wenn die Kulisse natürlich gänzlich anders ist. Andererseits überhaupt nicht erstaunlich: Autor und Held sind schließlich exakt dieselben. Warmherziger, unterhaltsamer Roman, wenn auch nicht ganz so gelungen, wie die Highlights des Orient-Zyklus', etwas mehr Humor und entsprechende Dialoge hätten dem Roman nicht geschadet, auch wird es gegen Ende etwas arg routiniert in seiner Abenteuerlichkeit.
Ich habe das Ebook in der aktuellsten Revision mit der historisch-kritischen Ausgabe (die mir als Haffmans-TB ein lieber Mensch schenkte) parallel gelesen und verglichen - neben unzähligen stilistischen Glättungen und Anpassungen an die heutige Rechtschreibung fällt insbesondere auf, dass der Verlag hier und da mal eine Passage gestrichen hat, die sich heute eigenartig liest - und die man auch nicht unbedingt vermisst. So attestiert Old Shatterhand in seinen Schwärmereien über Winnetou diesem einmal einen "küßlichen" Mund im Original von 1897. Yargl. Mit der Streichung solcher Redewendungen in den aktuellsten Bearbeitungen kann ich sehr gut leben.
Noch eine Entwarnung: Häufig ist zu lesen und zu hören, dass die ersten 100 Seiten, die in Deutschland spielen (bevor der Roman per Zeitsprung in den Wilden Westen überwechselt), nix taugen. Das stimmt nicht. Gerade hier finden sich die humorvollsten und warmherzigsten Momente des Buches.
Jedes Kind weiß, dass Karl May nicht selbst im Wilden Westen war - aber macht das was? Die geschilderte Frontier-Welt (das Wort benutzt May nicht) mit ihren "Westmen", "Finding-holes", "Hands-up"-Redewendungen und edlen Indianern ist so verschroben und für-sich-stehend, dass man sich in diese einfach verlieben muss.
Und jetzt, für mich: Winnetou I-III.
Ich habe das Ebook in der aktuellsten Revision mit der historisch-kritischen Ausgabe (die mir als Haffmans-TB ein lieber Mensch schenkte) parallel gelesen und verglichen - neben unzähligen stilistischen Glättungen und Anpassungen an die heutige Rechtschreibung fällt insbesondere auf, dass der Verlag hier und da mal eine Passage gestrichen hat, die sich heute eigenartig liest - und die man auch nicht unbedingt vermisst. So attestiert Old Shatterhand in seinen Schwärmereien über Winnetou diesem einmal einen "küßlichen" Mund im Original von 1897. Yargl. Mit der Streichung solcher Redewendungen in den aktuellsten Bearbeitungen kann ich sehr gut leben.
Noch eine Entwarnung: Häufig ist zu lesen und zu hören, dass die ersten 100 Seiten, die in Deutschland spielen (bevor der Roman per Zeitsprung in den Wilden Westen überwechselt), nix taugen. Das stimmt nicht. Gerade hier finden sich die humorvollsten und warmherzigsten Momente des Buches.
Jedes Kind weiß, dass Karl May nicht selbst im Wilden Westen war - aber macht das was? Die geschilderte Frontier-Welt (das Wort benutzt May nicht) mit ihren "Westmen", "Finding-holes", "Hands-up"-Redewendungen und edlen Indianern ist so verschroben und für-sich-stehend, dass man sich in diese einfach verlieben muss.
Und jetzt, für mich: Winnetou I-III.
Read
April 12, 2023— Umiem wiersz na pamięć, niech więc pani weźmie ten odpis, a mnie zostawi głowę, w której wiersz mieszka stale.
Słowa te dowodziły, że Carpio rozumie, iż głowa jego nie na wiele by się kobiecie przydała.
mam takie mieszane uczucia co do tej książki...
Główna fabuła dosyć średnia, raczej niewiele nowego, a Shatterhand ma swoją Zuchwały Celebryta erę, przez co bywa serio irytujący. Za to pierwsze ~40% tej książki to prawdziwe złoto, czysta komedia, bawiłem się genialnie (momentami humor kojarzył mi się trochę z książkami Niziurskiego czy Makuszyńskiego, szczególnie część w której nasz Charlie i Carpio byli jeszcze studentami) (swoją drogą i'm still not over the fact that młodego Shatterhanda nazywano Safona, jakby come on).
Od momentu ruszenia na Wielką Wyprawę robi się już nudniej, Shatterhand i Winnetou są cały czas idealni™ (also married as hell, oh my God), Carpio jest biedny i ojej jaki to on biedny, źli są źli, winter is coming a sorry to nie ta książka (chociaż zima się naprawdę zbliża), a niedźwiedź zjada komuś mózg. Jak mówiłem, niewiele nowego.
Swoją drogą strasznie mnie śmieszył wątek wiersza Shatterhanda, like oczywiście że nastoletni Charlie napisał wiersz który nie dość że zdobył pierwszą nagrodę w konkursie, to jeszcze wszyscy jego koledzy nauczyli się go na pamięć i cytowali przy każdej okazji, nawet i wiele wiele lat później, a każdy napotkany random również zna ten wiersz na pamięć bo tak wszystkich poruszył. No dobrze, końcówka książki wyszła ładnie, ale całokształt tego wątku jest śmieszny, typowy Charlie smh
Ogólnie nie jest to zbyt dobra książka, szczególnie jeśli zna się już ileś innych książek z tej serii, ale tak jak wspomniałem pierwsza połowa jest nieironicznie prześmieszna i pewnie będę do niej wracać. (Plus ciekawie było poznać trochę więcej lore młodego Shatterhanda).
— (...) Gdybym się nawet znalazł w miejscu dosyć odległym, odwiedziłbym cię z pewnością, drogi mój Carpio.
— Uczyń to. Jeżeli przybędziesz tu, stanę obok ciebie. Może uda mi się dać ci jakiś znak w postaci szmeru liści lub łagodnej gry fal. Będzie to moje niebiańskie pozdrowienie, a gdy wrócisz, będziesz mógł powiedzieć, że wierny Carpio podziękował ci za odwiedziny...
Słowa te dowodziły, że Carpio rozumie, iż głowa jego nie na wiele by się kobiecie przydała.
mam takie mieszane uczucia co do tej książki...
Główna fabuła dosyć średnia, raczej niewiele nowego, a Shatterhand ma swoją Zuchwały Celebryta erę, przez co bywa serio irytujący. Za to pierwsze ~40% tej książki to prawdziwe złoto, czysta komedia, bawiłem się genialnie (momentami humor kojarzył mi się trochę z książkami Niziurskiego czy Makuszyńskiego, szczególnie część w której nasz Charlie i Carpio byli jeszcze studentami) (swoją drogą i'm still not over the fact that młodego Shatterhanda nazywano Safona, jakby come on).
Od momentu ruszenia na Wielką Wyprawę robi się już nudniej, Shatterhand i Winnetou są cały czas idealni™ (also married as hell, oh my God), Carpio jest biedny i ojej jaki to on biedny, źli są źli, winter is coming a sorry to nie ta książka (chociaż zima się naprawdę zbliża), a niedźwiedź zjada komuś mózg. Jak mówiłem, niewiele nowego.
Swoją drogą strasznie mnie śmieszył wątek wiersza Shatterhanda, like oczywiście że nastoletni Charlie napisał wiersz który nie dość że zdobył pierwszą nagrodę w konkursie, to jeszcze wszyscy jego koledzy nauczyli się go na pamięć i cytowali przy każdej okazji, nawet i wiele wiele lat później, a każdy napotkany random również zna ten wiersz na pamięć bo tak wszystkich poruszył. No dobrze, końcówka książki wyszła ładnie, ale całokształt tego wątku jest śmieszny, typowy Charlie smh
Ogólnie nie jest to zbyt dobra książka, szczególnie jeśli zna się już ileś innych książek z tej serii, ale tak jak wspomniałem pierwsza połowa jest nieironicznie prześmieszna i pewnie będę do niej wracać. (Plus ciekawie było poznać trochę więcej lore młodego Shatterhanda).
— (...) Gdybym się nawet znalazł w miejscu dosyć odległym, odwiedziłbym cię z pewnością, drogi mój Carpio.
— Uczyń to. Jeżeli przybędziesz tu, stanę obok ciebie. Może uda mi się dać ci jakiś znak w postaci szmeru liści lub łagodnej gry fal. Będzie to moje niebiańskie pozdrowienie, a gdy wrócisz, będziesz mógł powiedzieć, że wierny Carpio podziękował ci za odwiedziny...
April 10, 2020
Wie vieles von Karl May zwar nicht mit den originalen Winnetou-Erzählungen zu vergleichen, aber trotzdem eine unterhaltsame Erzählung, die sich gut in den anderen einordnen lässt.
Allerdings denke ich, dass der Leser zumindest Winnetou Teil 1 und eventuell Teil 2 gelesen haben sollte.
Allerdings denke ich, dass der Leser zumindest Winnetou Teil 1 und eventuell Teil 2 gelesen haben sollte.
February 21, 2024
Zatímco první čtvrtina líčí studentská léta Old Shatterhanda v německo-českém pohraničí, zbytek knihy je již poněkud typičtější mayovkou, kde se toto autorovo slavné alter ego prohání po Divokém západě a zápolí s bídáky. Jednotící linkou je vánoční báseň, kterou napsal Shatterhand ještě jako študák, a skupinka postav, jimž pomáhá napřed v Krušnohoří a po letech i v amerických horách.
Velmi čtivé, místy hodně vtipné, občas dojemné. Snad jen škoda, že Shatterhand působí v americké části příběhu natolik neohroženě, že vlastně vůbec není důvod se o něj bát. A škoda odbytých korektur a redakčních prací (vydání T&M 1992), časté záměny "jsem/jsme" a chyby v interpunkci vzal čert, horší je, že v některých dialozích chybějí celé repliky (cca 10x v knize?), takže se ta či ona postava občas baví sama se sebou a reaguje na něco, co v textu chybí...
Velmi čtivé, místy hodně vtipné, občas dojemné. Snad jen škoda, že Shatterhand působí v americké části příběhu natolik neohroženě, že vlastně vůbec není důvod se o něj bát. A škoda odbytých korektur a redakčních prací (vydání T&M 1992), časté záměny "jsem/jsme" a chyby v interpunkci vzal čert, horší je, že v některých dialozích chybějí celé repliky (cca 10x v knize?), takže se ta či ona postava občas baví sama se sebou a reaguje na něco, co v textu chybí...
December 28, 2017
Пораснала съм вече...
February 21, 2024
Liebe Winnetou und Shatterhand
December 13, 2025
Ein wunderfolles Buch voller Freundschaft.
May 13, 2016
Ein deutsches Weihnachten in einer Wild-West Geschichte? Das kann nur Karl May sein. Wieder einmal verbindet er seine moralischen Parablen mit einer spannenden Geschichte, in der die Bösen bestraft werden und die Guten eine moralische Läuterung durchlaufen.
Allerdings ist dieser Roman ein besonders ausgeprägtes Beispiel seiner Verknüpfung von Erzählungen, die dem deutschen Gemüt Rechnung tragen mit Abenteuergeschichten über den amerikanischen Westen, alles verpackt in das Gewand einer Auswanderergeschichte, die damals angesichts der großen Zahl der deutschen Amerikaauswanderer besonderen Anklang haben musste.
Trotz der melancholisch sentimentalen Grundstimmung, der manchmal übermäßig simplen Moral und leicht schablonenhaften Nebenfiguren ein sehr unterhaltsamer Roman und einer meiner Lieblinge aus den Amerikaerzählungen Mays.
Allerdings ist dieser Roman ein besonders ausgeprägtes Beispiel seiner Verknüpfung von Erzählungen, die dem deutschen Gemüt Rechnung tragen mit Abenteuergeschichten über den amerikanischen Westen, alles verpackt in das Gewand einer Auswanderergeschichte, die damals angesichts der großen Zahl der deutschen Amerikaauswanderer besonderen Anklang haben musste.
Trotz der melancholisch sentimentalen Grundstimmung, der manchmal übermäßig simplen Moral und leicht schablonenhaften Nebenfiguren ein sehr unterhaltsamer Roman und einer meiner Lieblinge aus den Amerikaerzählungen Mays.
December 27, 2023
In der Hörspielfassung vom KMV gehört. Großartig wie immer.
Displaying 1 - 9 of 9 reviews