(3,5/5) Mám-li být upřímná, tuto knihu jsem si vybírala výhradně kvůli obálce. Pro někoho možná nezajímavá, pro mě nesmírně přitažlivá. Miluji mužské ruce a tohle bouchnout na obálku byl prostě skvělý tah.
Kniha vypráví příběh o středoškolákovi jménem Locke. Je to milý kluk, syn a bráška svému mladšímu sourozenci Lonovi. Ve svých raných školní letech byl Locke často šikanován, vždy si nechal vše líbit, až mu jednoho dne rupnou nervy a svému trýzniteli způsobí ošklivé zranění. Locke v tu chvíli objeví svoji druhou temnou stránku osobnosti, je to zlost, kterou si pojmenuje po svém - Venom. Zloba, kterou Locke při svých "záchvatech" prožívá, je však tak silná, že ji téměř nedokáže ovládat a má strach, aby v jednom ze svých zachvátů neublížil i svému malému bratrovi. Držet své emoce na uzdě se mu daří v přítomnosti dívky jménem Reneé. Tu s Lockem seznámí jeho nejlepší kamarád Randall, který je snad jediný, který svého kamaráda chápe a v době šikany mu byl oporou. Vše se však zvrtne v momentě, kdy Randall přivede Lockeho do své party, kterou vede nejlepší přítel Reneé jménem Casey. Casey a Locke si velmi brzy padnou do noty díky společnému problému jménem Venom, spřátelí se a vše se zdá v nejlepším pořádku. Pak se ale na Caseyho od své Reneé dozví jedno tajemství, které za žádnou cenu nesmí říct svému nejlepšímu kamarádovi Randallovi. Když se však Locke dostane do bitky, v záchvatu naštvanosti a zloby a vlivu Venomu, Caseyho tajemství Randallovi prozradí. Nastane tak katastrofa, která v partě nemá obdoby. Nastane boj, na život a na smrt. Casey a Locke.
Dovede se napravit to, co je na dobro zničené?
Zbaví se Locke někdy své zloby tak, jak si to kvůli svému bratrovi slíbil?
Je Reneé připravena milovat násilníka?
Je Locke schopen napravit všechna přátelství, která zničil?
Venomous je prostě skvělá knížka s naprosto odlišnou tématikou, než jakou známe. Sice jde o YA literaturu, ale v příběhu je až příliš "fuckování", násilí a občas i té krve. Přesto zůstáváme obklopeni mladými lidmi, kteří jsou prostými dětmi ulice.
Locke není vůbec špatný kluk, naopak se mi velmi líbilo jak tíhl k Lonovi - svému bráškovi, jak se dvořil své "gotické" lásce Reneé a jak si je plně vědom všech svých chyb, jen nemá ponětí, jak je napravit. Číší z něj občas zoufalost, zklamanost nad vlastním jednáním, ale je v něm také hromada lásky, a snaha držet Venom hluboko pod povrchem.
Z příběhu jde velmi cítit, že jej psal muž. Nevím, zda si někdy nějakou jeho další knihu přečtu, v každém případě, tohle absolutně nebylo špatné, dobře se kniha četla a já se bavila. A navíc, když muž do příběhu zaplete lásku a romantiku, tak nějak po svém, křehne mi srdce.