Klasik spirituální literatury se tentokrát věnuje problematice, jež provází lidi, kteří věnují často veškerou svou energii práci a výkonu a přitom zapomínají kvalitně prožívat vlastní život. Syndrom vyhoření může být ale také průvodním znakem nastupujícího středního věku nebo stárnutí. Symptomy, které se u těchto lidí hlásí, jsou předrážděnost, stres, pocity napětí a nedostatečnosti, které mohou ústit v depresi nebo vyhasnutí energie. Na základě psychologie flow a jungovské psychologie aktivní imaginace autor popisuje cesty ze zablokovanosti životodárné energie každého člověka. Jeho recepty zní: zdravé životní rituály, následování silných vnitřních obrazů a vizí a vědomé utváření pozitivního náhledu na vlastní život.
Anselm Grün terminated his school years in 1964 with the A-level equivalent Abitur at the grammar school in Würzburg, Germany. In the same year he began as a novice at the nearby Benedictine Münsterschwarzach Abbey. From 1965 to 1971 he studied philosophy and theology at St. Ottilien Archabbey and in Rome. In 1974 he completed his PhD in theology on Karl Rahner. From 1974 to 1976 Anselm Grün studied Business in Nuremberg. Then he became the Cellerar of Münsterschwarzach Abbey and is thus responsible for the economic administration of the abbey with its over 280 employees and 20 businesses.
Síla této knihy spočívá v jednoduchosti a v dobrém pojmenování obecných lidských/psychologických "pravd". Pokud ale míříte hlouběji, zvolte něco jiného. Také nutno podotknout, že spíše než o pomoci při akutním zážitku vyhoření je tato kniha spíše prevenci - o cestách k sobě samému, o nalézání svého vnitřního "já", o pocitu flow. Jestliže někdo v těchto oblastech tápe/nepřemýšlel nad nimi, rozhodně lze knihu doporučit jako dobrý začátek.