Nebreč, Lucie

by Stanislav Rudolf

Román vypráví o senzitivní patnáctileté Lucii, která se nechá natolik ztrémovat, že propadne při zkoušce na gymnáziu, i když v deváté třídě patřila mezi nejlepší žáky. Stane se pak hospodyňkou v domácnosti svých rodičů a chůvou malého synovce. Své postavení bez perspektivy nese velmi těžce, ztácí kontakt s přítelkyněmi, i chlapce Petra, svůj tajný idol. Ale v závěru knihy je i řešení v jejím mladém životě. Nachází odvahu znovu se pokusit o studia, bez zahořklosti obnovuje kontakt s přítelkyněmi a sbližuje se se svým obdivovatelem Zdeňkem. Zbavuje se pocitu vyřazené a poznamenané.
Roční zkušenosti, kdy se od ní vyžadovala odpovědnost jako od dospělé uspíší patrně její zmoudření.

230 pages, Hardcover

First published January 1, 1972

About the author

Český prozaik a filmový scenárista. Od dětství až po dospívání žil v Železnici nedaleko rodiště.

Narodil se v Jičíně, maturoval na jičínském gymnáziu, vyučil se i promítačem filmů. Po maturitě se hlásil na filmovou fakultu AMU, nebyl však přijat a proto vzal nabídku do Výzkumného ústavu rozhlasové a televizní techniky v Praze, kde pracoval tři měsíce. Rozhodl se vystudovat Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Potom působil jako učitel v Chrašticích u Písku, kde se také oženil, a v Lázních Bělohrad. Do roku 1960 studoval na Vysoké škole pedagogické v Praze češtinu. V letech 1961 - 65 přednášel českou literaturu a teorii literatury na Pedagogické fakultě UK v Brandýse nad Labem. Stal se redaktorem Pionýrských novin, kde poznal práci pionýrských oddílů a na cestách za reportážemi poznal i různé osudy dětí. Ty ho později inspirovaly ke psaní knih pro děti.

Od roku 1970 pracoval jako redaktor v časopise Květy, kde zůstal až do roku 1977. V letech 1977 - 82 žil jako spisovatel z povolání. V roce 1983 se stal vedoucím 4. dramaturgické skupiny Filmového studia Barrandov. Díky své práci, ale zároveň i cestovatelské vášni navštívil řadu cizích zemí, jako například bývalý Sovětský svaz, Egypt, Tunisko nebo Francii.