Neuměla šplhat. Chtěla být prodavačkou jako teta Bedřiška s velkýma prsama. Nenáviděla kostel, do kterého musela chodit, a nechtěla vodit svého bratra do školky, protože byl tlustý a do punčocháčů jí s ním museli pomáhat ostatní. Měla ráda knížky a nechápala, proč ostatní ne. Měla jiné zapínání na školní aktovce a myslela si, že to je ten důvod, proč jí do její oblíbené knížky malují kosočtverce. Krátké kapitoly, vtipně odrážející dění na vesnici, trampoty dospívajícího člověka i těžké soužití s rodiči, kteří se vzali pouze a jenom kvůli vesnickým konvencím, nicméně ukazují, že je možné život brát i z té veselejší stránky. I když si na ten okamžik někdy musíte chvíli počkat. To, co se v jí dětství zdálo jako fakt a v patnácti vypadalo jako špatný sen, v osmnácti přerostlo v něco, kvůli čemu stálo za to sáhnout si na život. Na samotném konci však zjistíme, že na každý problém existují pouze dva úhly pohledu. A ten pozitivní vyhrává.
Proč? Proč??? V pátek jsem se s Palivem tak zlískal, že teď v neděli stále ještě nemůžu řídit a tak cestu domu převzala paní domácí. Jelikož rozečtenej poslední díl Knausgårda byl v kufru, tak jsem otevřel jednu z knih, kterou si pořídila paní domácí na blind a větší sranec jsem nečetl od Alchymisty a Vlhkých míst.
Paní autorka působila v týdeníku Ano a poté jako šéfredaktorka webových stránek Novy. To jsem si bohužel přečetl až po dočtení. 230 stran jsem přečetl na jeden zátah, protože sloh odpovídá jejím předešlým pracovním zkušenostem a čte se to jak krabice od mlíka. Ale chudák paní za to vlastně nemůže. Jen je mi dost líto těch peněz, který jsme za tu knihu dali. Místo toho jsme je třeba mohli zapálit, nebo hodit do kanálu.
Příběh jsou rádoby vtipné krátké kapitoly popisující život a vyrůstání holky z vesnice, která se zamiluje do kněze a začne pracovat v centru pro mladé narkomany. Proč? Proč??
Kniha je taková oddechárna na deku. Krátké kapitolky o dětství a dospívání jedné holky na z moravské vesnice. Tak nějak to na mě hlouběji nezapůsobilo. Chybělo mi hlubší propracování. Hlavní hrdinka je normální puberťačka a pak najednou udělá radikální krok, z důvodů, které jsem nepochopila. Ani tam nebyly náznaky, že by se k něčemu schylovalo. A pak se zase jede dál, jako by se nechumelilo. No...nevím. Na wc dobrý, ale čekala jsem víc.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Ze začátku jsem byla nadšená, ale poměrně brzy sklouzla do průměru. Druhé vydání a tak mizerná korektura?
s. 20 Ale podle mne mi babička neměla kupovat tu aktovku z Německa Však ji nekoupila. s. 14 že máme tetu v Německu a ta mi poslala německou aktovku.
s. 129 Hraju první ligu. Ne Hraje?
s. 98 že jestli teda chci hodit ponocovat s. 102 Odpoledně už bylo s. 159 Cestou z kadeřnictví, které je opačném konci naší vesnice s. 171 od sousedů, který řeže s. 176 setkala se s narkomanka s. 178 moc [moct] s. 173 Teda S Pánem Bohem / s. 185 teda s Pánem Bohem s. 195 který se mou s. 207 Lada, „Do s. 210 vytahovali [ony]
Divně používá diakritiku/velká/malá písmena, např. s. 164 dovol!“ že člověk...
sem/jsem – s. 181 mě/mně – s. 220
špatné dělení slov - s. 116 čárka - s. 71, 139, 145, 151, 152, 157 (2x), 183, 186, 194 (2x), 209, 216, 230 (2x), 231
Pohodová knížka na odpoledne, ale asi nic, co by člověku uvízlo v paměti na delší dobu.
Líbí se mi, jak autorka zachytila myšlenkové pochody hlavní hrdinky, především ty v dětství. Je zajímavé sledovat, jak se Anna pozastavuje nad stereotypními větami rodičů, které jsme v dětství slýchávali snad všichni a taky je nechápali.
Knížka by si určitě zasloužila lepší korekturu a možná i název. Přijde mi, že rádoby zajímavé názvy titulů, které nemají hlubší opodstatnění a nijak se ke knize nevztahují, jen ubírají čtenáře o radost z celkového porozumění knize.
Skvělá, vtipná kniha. Kapitoly jsou krátké příběhy, které nás provadí životem hlavní hrdinky. Kniha se díky tomu čtě velmi lehce a člověk ani neví jak, ale už je v půlce knihy. Zarověň se v knize objevuje mnoha pučení a otázky k zamyšlění, které nám chce autorka předat. Za mě velmi dobrá kniha. Já přiliš české autory nečtu, ale musím říct, že Ivana Chříbková si mě touto knihou získala. Spolu s Alenou Morštajnovou jsou moje oblíbenější české autorky.