Biče svědomí

by Eva Švankmajerová, Vratislav Effenberger

Označit někoho za surrealistického autora může mít mnoho důvodů. Jeden z nich je i ten, že označovatel si s kresbou, textem, filmem neví rady. Nerozumí jim. Falešným znakem „pokroku“ (ne jediným) je rozumět, chápat, mít jasno. Málokdo má odvahu přiznat veřejně: Nerozumím tomu, nechápu to. Nevím. Ale je to krásné. Vzrušuje mě to a vyrušuje. Nenechává mě to v klidu… Novela Biče svědomí (1978) Evy Švankmajerové a Vratislava Effenbergera se drží v první, kompaktní části linie psychologického realistického popisu duševního světa a propletenosti vztahů hlavních hrdinů Emy a jejího manžela Jáchyma a jejich milenců, zároveň se jí vine neočekávaná, přesto jistým způsobem samozřejmá představivost. V navazujícím druhém, „roztříštěném“ díle, rozděleném na menší části, pak nějaký neznámý nezbeda zcela serval kohoutky, kterými je imaginace připouštěna, a vzniklá potopa následně jakoby rozdělila cesty hlavních hrdinů (Ema je poslána na Blízký východ v krabici deklarované jako Hořické trubičky). Pokud nejde o koncept, spisovatelé si svoje vinice hlídají a nepouštějí nikoho na brigádu, aby jim pomohl zaštipovat či plít. Surrealističtí tvůrci naopak při psaní rádi kooperují. Synergický efekt této spolupráce nemusí být na první dojem zřejmý — ostatně, psát texty jen na jedno čtení je pitomost. Naopak, při každé další četbě musí mít čtenář dojem, že jde o „novou“ knihu. V případě Bičů svědomí to funguje.

160 pages, Hardcover

First published January 1, 1978

About the author

Eva Švankmajerová (September 25, 1940 – October 20, 2005) was a Czech surrealist artist. She was born Eva Dvořáková. A native of the Czech town of Kostelec nad Černými Lesy, she moved to Prague in 1958 to study at the Prague School of Interior Design and later the Academy of Performing Arts (Theater Department). From 1970, she was an active member of the Czech and Slovak Surrealist Group. She was a painter and ceramicist, and her poetry and prose regularly appeared in the journal Analogon. Most recently, her work has appeared in English in Surrealist Women: an International Anthology (Austin: University of Texas Press, 1998) and Baradla Cave (Twisted Spoon Press, 2001). Švankmajerová was married to the Surrealist filmmaker Jan Švankmajer, with whom she collaborated on such films as Alice, Faust, and Conspirators of Pleasure. They had two children, Veronika and Václav, and lived in Prague until her death in 2005.

Reviews

[Lukáš Palán · Rating 3 out of 5]

Nesnesitelná lehkost bytí feačuring Valerie v říši divů. Moc jsem to nepochopil. Ale ani jsem se nesnažil. Takže remíza.