Píše se rok 1976 a před pražským soudem probíhá proces se skupinou The Plastic People of the Universe, který poutá mimořádný zájem veřejnosti. V normalizačním bezčasí se cosi začíná měnit.
JUDr. Pavel Kosatík se narodil 13. června 1962 v Boskovicích.
Absolvoval pražskou právnickou fakultu (1984), pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích a v redakci Mladé fronty Dnes, Reflexu a Hospodářských novin.
Je autorem biografických a literárněhistorických knih, zabývajících se novodobou českou historií, mimo jiné Osm žen z Hradu (1993), „Člověk má dělat to, nač má sílu“ – Život Olgy Havlové (1997), Jan Masaryk – Pravdivý příběh (1998; spoluautor Michal Kolář), Ferdinand Peroutka – Pozdější život (2000), Fenomén Kohout (2001), Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy (2001), Ferdinand Peroutka – Život v novinách (2003), Gottwaldovi muži (2004; spoluautor Karel Kaplan), Sulek maluje (2005). Nakladatelství Host v roce 2006 vydalo jeho „kolektivní biografii“ Šestatřicátníci (Václav Havel, Josef Topol, Věra Linhartová, Jiří Kuběna, Viola Fischerová, Pavel Švanda a další).
Sedmý díl Čechů a první tvořen formou koláže. Protože nám babička pekla často makový a tvarohový koláže, tak se mi to velmi líbilo a úplně mě to hodilo zpátky do roku 1977, kdy jsem ještě nebyl na světě. To jsem ještě nemusel řešit věci jako kam jsem si zase položil klíče a jestli nebudu mít nedoplatek na plynu.
V roce 1977 komouši furt trýznili zemi a Václav Havel s klukama napsal Chartu, kam napsali, že to není úplně funky a ať toho nechaj. Docela by mne zajímalo jestli bych byl schopen něco podobného v roce 1977 podepsat a nebo co bych teda dělal. Jako undergroundový knižní kritik (tuto recenzi píšu ve sklepě) bych asi musel. Naštěstí ale žijeme v roce 2019 a já si nemusím dělat starosti a můžu teď v klidu jít na záchod listovat redditem. Peči out.
Konečně zase díl, který nepůsobí jen jako otrocký přepis epizody seriálu do komiksy. Bohužel, výtvarný styl mi absolutně nesedí a děj je příliš zkratkovitý.