Alsaský rodák Albert Schweitzer, lékař, filantrop, teolog, varhanní virtuos a hudební teoretik v jedné osobě, patří mezi ty nečetné postavy, které k sobě stále znovu poutají pozornost jak pro svůj životní příběh, tak pro svůj odkaz a dílo. Monografie německého evangelického teologa, historika a právníka, profesora univerzity v Lüneburgu, přináší komplexní zpracování bohaté a mnohostranné Schweitzerovy osobnosti. V chronologickém uspořádání sleduje základní etapy Schweitzerova života, jeho mládí a teologická studia, lásku k hudbě a zájem o osobnost Johanna Sebastiana Bacha, kterému věnoval přelomovou monografii, rozhodnutí stát se „pralesním doktorem“ a pobyty v gabunském Lambaréné, jeho rozsáhlé veřejné působení a politickou korespondenci. N. O. Oermann se pokouší odpovědět na mnohé dosud nezodpovězené otázky: Jak se stalo, že právě Schweitzerova pralesní nemocnice, jedna z mnoha, si získala takovou proslulost? Jak zapadala jeho filosofie kultury do myšlení doby a jaké bylo Schweitzerovo politické a strategické myšlení?
Dostala jsem se jenom asi na stranu 80 a fakt mě to nebaví. Musel to být hrozně zajímavý člověk se zvláštními pohnutkami, ale tenhle životopis je hrozně napsaný (přeložený?). Používá se hrozně moc cizích slov i tam, kde by to šlo česky a skáče se od jednoho k druhému a točí se to často dokolečka. Nebavilo.