Knihu jsem za poslední tři měsíce pečlivě a několikrát přečetla a vyškrtala si z ní poznámky, dneska jsem řidičák udělala, tak si ji do přečtených rituálně hodím.
Obsahově je ale příliš složitá (koneckonců ji tvoří celý silniční zákon s poznámkami a ukázkami), pohodlněji jsem se pravidla naučila z elektronických testů. Štvaly mě gramatické chyby a na radu, aby si zájemce nasimuloval náraz vozu tím, že se flákne do čela roztočenou kamerou, jsem zůstala jen zírat.
Chválím ovšem přehledně zpracované informace k dopravním značkám. To mi moc pomohlo.
Nenávidím tuhle knížku, nenávidím autoškolu a nenávidím silniční provoz, testy, jízdy, to všechno! Dobře, možná je to nadnesené, ale fakt to pro mě bylo utrpení. A ještě bude - mám před sebou závěrečných několik hodin jízd a také testy a jízdu s komisařem. Brr brr. Myslím, že to nezvládnu, určitě ne napoprvé. Budu se muset obrnit. A hodně snažit. Snažit se soustředit, snažit se nebrečet, snažit se zvládnout to a dokázat sama sobě i ostatním, že třeba nejsem takové poleno.
Jako někdo, kdo u jízd vylítl proto, že jezdí moc napravo a v křižovatkách se pro jistotu (prý nelogicky) dívá i tam, kam nemusí, mám sto chutí všechno, co má spojitost s autoškolou, spálit, ukamenovat a smazat z povrchu zemského. Ale to by si ta učebnice, myslím, nezasloužila.
"Člověk řídí, jak žije. Tento výrok jsem kdysi někde slyšel nebo četl a při veškeré úctě k autorovi a k autorským právům si již nepamatuji zdroj. Výrok je však velice pravdivý."
Pomohla mi absolvovat autoškolu, to co je pro absolvování a teoretickou část důležité je zmíněno. Orientace v knize je taky v pohodě, kapitoly a jednotlivé sekce rozděleny v pořádku.