Motivace, morálka a mužnost českých vojáků Velké války 1914–1918. Jak čeští muži vnímali v roce 1914 svoji vojenskou povinnost? Proč většina z nich věrně sloužila monarchii až do posledních dnů války? Jak válečná zkušenost v uniformách c. a k. armády ovlivnila jejich vnímání vlastní mužnosti? Jak toto vnímání souviselo s jejich morálkou? Autor se v textu pokouší nalézt odpovědi na tyto i mnohé další související otázky, přičemž s českými vojáky v c. a k. uniformách prochází všemi frontami války i jejich poválečným zápasem s interpretací válečných let prožitých bojem za „nesprávnou“ stranu konfliktu
Upřímně řečeno - oproti Životu na příděl - je to trochu zklamání. Rozumím autorově nadšení, že si našel nové a dosud nikým neobhospodařované metodologické políčko, na kterém si může vesele kopat, ale kdyby to příště šlo bez toho strašného nánosu žargonu, byl bych určitě nejen já radši. Nemám nic proti tomu, aby se metodologie přesně vymezila v úvodu, ale číst na 269 stránkách asi 1564x všechny možné varianty a odvozeniny slova "maskulinní", to chce silný žaludek. A to ani nemluvím o "homosociální instituci" (armáda, církev) a podobných novotvarech.
Samotné téma je přitom nadmíru zajímavé, protože se snaží odpovědět na otázku, proč Češi mašírovali bojovat do první války za Rakousko, a i když na ní podle mě dává odpověď jen částečně (teorie "turnaje mužnosti" mě moc nepřesvědčila), je plná zajímavých a pro mě doposud neznámých skutečností, a také odkazů na možná zajímavější literaturu (Lynn).
Každopádně hlavním problémem je pro mě forma, takhle si myslím už se dneska historie opravdu nepíše. Tedy pokud chcete, aby si knížku přečetl i někdo jiný než deset lidí z oboru.