Onikinci yüzyılın dünyasında Horasan, İslam dünyasında bir ışık ve ilham kaynağı gibidir. Feridüddin Attar ise, bu ışık diyarının en görkemli yıldızlarından biri...Tasavvufla şiiri, ahlâkla tefekkürü buluşturan bu güzide ismin, çağlar boyu okunmuş, nesilden nesile aktarılıp bugünlere kadar gelmiş eserleri arasında, Pendname de yer alıyor.Pendname, Attar'ın diliyle yazılmış hem bir ilmihâl, hem bir tasavvuf, hem bir ahlâk, hem de bir şiir kitabı niteliğinde. Kur'ân'dan ve hadislerden süzülüp tasavvufî terbiyeyle yoğrulmuş bir ahlâk kitabı olarak Pendname, ümmet içerisinde o kadar kabul görmüş ki, onikinci yüzyıldan bugüne kadar İran, Arap ve Türk şairleri tarafından defalarca tercüme ve şerh edilmiş.Feridüddin Attar'ın nesilden nesile aktarılan unutulmaz eseri Pendname, titiz bir çalışmanın eseri olan elinizdeki tercüme ve şerhle, yeniden okuyucusuyla buluşuyor.
Conference of the Birds, masterpiece of Persian poet and mystic Attar, fully named Farid ad-Din Attar, allegorically surveys Sufism.
From Nishapur, an immense influence of better known pen, "the perfumer," of Abū amīd bin Abū Bakr Ibrāhīm, a Muslim theoretician and hagiographer, lasts.
Kitabın bu baskısını okuduğum halde yoktu burada, bugün girdiler sağ olsunlar -bu arada ben de nihayet öğrendim ki bu uygulamada kitap girişi “kütüphaneci” ünvanı alan arkadaşlar tarafından yapılıyormuş (yani ihtiyacınız olursa “librarian” arkadaşları bulabilirsiniz) ve yayınevlerini darlamaya gerek yokmuş..:) :/ (ya da belki onlar da el atmalı bu işe bilemiyorum, en azından takip edip duyarlı olmaları önemli diye düşünmeden de edemiyorum daha doğrusu).
Böylece ben de işaretlediğim diğer baskıyı değiştirip Karbon Kitaplar baskısını girdim, bunun için defalarca uğraşırken eski yazdığım yorum da silinmiş anlaşılan -kaldırmıştım çünki listeden “read” kısmı bir türlü olmayınca, onu iptal edince yorum da gidiyordu diye hatırlıyorum. Ve buraya tekrar not düşmek istedim; emeğe saygısızlık yapmak istemiyorum yalnız bu çeviriyi pek okunabilir bulmadığımı ifade etmeliyim; diğer baskılarını bilmiyorum fakat eğer edinecekseniz ve imkanınız varsa, en azından farklı yayınevlerini karşılaştırarak alın derim.
Pendname yani öğütler kitabı... Tatlı bir bilgenin dizinin dibinde oturup o tatlı nasihatleri dinliyormuş gibi hissettim. Öğütler, kısa ve net bir şekilde veriliyor. Her biri derin manalar içeriyor ve hayatımızı anlamlı hale dönüştürecek niteliğe sahip. Okullarda her öğrenciye okutulmalı özellikle şu zamanlarda ahlak gelişimi açısından çok faydalı olacaktır. Keşke daha gençken bu kalite öğütleri okumuş olsaydım. Herkes okumalı, hele ki gençler mutlaka okumalı.
Alast (Ehd-e-Alast), značí vrozené poznání Boha všemi lidmi. Attárovo autorství u 'Pandnāme' je sporné, je dost možné, že texty sestavili spíše jeho žáci, jde definitivně cítit, že kniha má volnější strukturu a tak nějak plácá od tématu k tématu formou přímých doporučení s minimem příběhů nebo analogií, někdy je obtížné si z toho vůbec něco vzít, s tím, že k textům jsou připojeny některé poznámky barona de Sacy (1758-1838), francouzského zakladatele moderní arabistiky, který často odkazuje a připojuje především texty Sádího (1210 - 1291). Definitivně doporučuju spíše sáhnout po 'Ptačím sněmu', i když i zde se dá najít pár (kávových) zrn(ek).
"Je pod úroveň člověka hledat okázalost. Kdo zdobí tělo, ohrožuje svůj život, přináší své duši smrt. Není oděvu, který by tělu lépe slušel, než pokorná láska k Bohu. V této statečnosti není předvádění se. Kdo touží po ozdobách, neliší se od dítěte. Nakonec mu nezbude nic, než zoufalství."
Zatímco muži obecně jsou relativně střídmí a mají menší šatník, menší volby - můžeš být elegantní, ale nepůsobit okázale (v přírodě je tomu někdy paradoxně přesně naopak, například někteří ptáci) – posledních pár dní jsem šel do obchodu a vidím tam i starý ženský, jak nosí červený vysoký boty atd., co jim asi daly jako dárek nějaký chytrý vnučky. Jasně, je to opět to téma svoboda projevu, nebo jak by řekl tata, "omezování osobní svobody", kdyby mu někdo chtěl zakázat, například že někde kouří. Já jsem v tomhle nekonfliktní, ale tady začínám taky chápat pohled islámu - na co je všechna ta provokace a předvádění se, na co je ta show, než stimul pro opačné pohlaví, provokace ze strany degradace? Je to primitivní vlastně. Na co žena bude lozit ven oblečená jako štětka, než aby upoutala pozornost a chtěla ostatní, aby jí buď obletovali, nebo rovnou na ni doráželi? A pak ze sebe bude dělat oběť, že to není to, co dělá. Jaký je v tom rozdíl, to už může vylézt ven a začít rovnou twerkovat, kde je ta hranice, když vlastně žádná stanovená není a jde o podrobení se svým denním rozmarům, jaký má pak vůbec smysl jakékoliv pravidlo? Připomíná mi to ten vtip: „Schrodinger's feminism – a woman is simultaneously a victim and empowered until something happens. Then she chooses which state benefits her the most.“
Sam Hyde, The Feminist Debate: "I'm oppressed by my boyfriend's parents who let me live in their house for free because they tell me not to cheat on him." (...) "I'm not really into men... I live with one of my boyfriends."; https://www.youtube.com/watch?v=RIKAT... (comedy gold reality)
"Peklo není místo, ale stav srdce vzdáleného Bohu." -Attár
"Láska, kterou projevují ženy je krátkého trvání... Ačkoli se žena zdá být zamilovaná opravdovou láskou, pokud se dary jejího milence zmenší, brzy proti němu otevře ústa a vyplázne na něj jazyk." (...) "O Čtyřech druzích chyb: První je očekávat loajalitu od ženy."
"Sádí, Ovocný sad (Bustán): Starý dervíš, který měl nesmírně ošklivou manželku mi jednoho dne dal tuto moudrou radu: 'Protože ruka osudu ti při formování dala ošklivost, dej si pozor, abys nezakrýval své znetvořené rysy bledě růžovou barvou. Může někdo doufat, že dobude štěstí silou a navzdory osudu? Kdo může pomocí očních kapek vrátit zrak slepému? Nikdy neuvidíš někoho, kdo zdědil od přírody zlou povahu, konat dobré skutky, stejně jako psi stvoření k trhání nejsou způsobilí k vykonávání krejčovského řemesla."
"Rabín Emmanuel řekl velmi elegantně: "Žádat o laskavost lakomce je jako žádat moudrost od ženy, skromnost od prostitutky nebo rybu ze suché země."