Život je nádherný

by Tereza Boučková

Román Život je nádherný svým způsobem završuje volný a předem neplánovaný triptych jednoho příběhu: v Indiánském běhu se vše začíná, v Roku kohouta graduje a Život je nádherný ho uzavírá, končí. Tak jako se o předešlém díle mluvilo jako o autobiografickém, i zde bychom takovou stopu snadno vysledovali. Spisovatelka popisuje svůj každodenní život v době od Štědrého dne roku 2010 do 23. prosince roku 2011. Píše o svých nejbližších a jejich a svém zápasu s nemocí maminky, píše o odlidštěné úřednické mašinerii, se kterou se nemíní smířit, píše o svých synech a jejich svobodné cestě životem, citlivě vnímá a reflektuje literaturu, film a divadlo. Vymezuje se proti některým politickým figurám, komentuje činy okresních politiků stejně jako prezidenta země, naši současnost konfrontuje s časem disentu a tvoří tak jedinečnou kroniku naší doby.

256 pages, Hardcover

First published January 1, 2016

Reviews

[Vaclav K. · Rating 2 out of 5]

2,5

[Eva Francova · Rating 4 out of 5]

Jeden rok v životě spisovatelky. Popisuje nám každodenní život svůj i svých nejbližších. Dozvíme se tak o nemoci její maminky, o jejích synech, ale hlavně poznáme její pocity a myšlenky.

Knihy Terezy Boučkové mám moc ráda, a i když jsem ne vždy hodnotila pěti hvězdami, dokázaly mě zaujmout a určitým způsobem zasáhnout. I tentokrát jsem se vcítila do jejích pocitů a prožívat s ní její život. Při čtení jsem měla chuť si znovu přečíst Rok kohouta, abych si připomněla její problémy s adoptivními syny.

V knize je spousta tipů na další knihy a literární díla, ale i filmy či divadelní představení. Jsou tu skvěle hodnoceny pohledem spisovatelky a scénáristky a já si nejednu knihu a film přidala na svůj nekonečný seznam toho, co si chci přečíst a vidět.

Určitě zajímavá kniha, která si mě získala. Občas donutila zamyslet se i nad vlastním životem.

[Eva Staněk · Rating 5 out of 5]

Pro mě výrazné:
- vztah k mamince nemocné Alzheimerem
- velké množství tipů na knihy a filmy
- krátká vzpomínka na Hanu Andronikovou

"Člověk v umění vždycky hledá svoji zkušenost, to, s čím může souznít, čemu rozumí, co ho baví anebo čemu se může stejně vysmát; člověk přece vždycky v knížce hledá svůj příběh, i když je jeho životu fakticky na hony vzdálený."
/s. 206/

[Veru H · Rating 5 out of 5]

Jsem tak šťastná, tak moc šťastná, ze jsem na paní Bouckovou narazila. Už Rok kohouta se mi vryl do duse, což jsem pocítila hlavně až po par dnech docteni. Puvodne jsem chtěla napsat, ze Život je nadherny je nadherna odměna za protrpené a bolestivé chvilky u Roku kohouta, ale vlastně bych to už takhle asi nepojala. Poprvé jsem zažila tak silne pocity u knihy a autorka se pro me stává obrovskou hrdinkou, o které jsem ani nevěděla, ze ji tolik potrebuju. Nejraději bych ji byla zahlcená, cetla její knihy stále dokola a jen konzumovala COKOLI z její hlavy. Nadherny zazitek, jsem opravdu oslnena jejím osudem a vim, ze me v životě bude ještě dlouho formovat. Jsem teď plna myšlenek, ale nedokážu je zasadit do správných vet, abych vyjádřila to, jak silne příběhy to jsou. Třeba se někdy k hodnocení vratim, až si neuspořádané a hlavně poskakujici city přeplněné radosti usednou zpět na svá místa

[Martina Simanova · Rating 5 out of 5]

Úžasná civilní knížka ze života, dozvídáme se další osudy adoptivních synů a spolu s autorkou prožíváme každodenní život roku 2011. Skvěle se čte, autorka nabízí i své komentáře aktuálního dění, postav z politického a společenského života, hodnotí různé spisovatele, romány. Takové knížky bych mohla číst neustále...

[Quanti · Rating 4 out of 5]

Vtáhla mě. Splnila moje očekávání. Připadala mi dobře vystavená a ještě mi přinesla spoustu tipů na četbu :) poctivé 4*.

[Kleio Stronghold · Rating 4 out of 5]

Spíš než román je to deník plný inspirativního doporučování četby i filmů. Ale z obsahu je tísnivo a těsno, myšleno v tom nejlepším slova smyslu.

[Eliška Krohová · Rating 3 out of 5]

Váhám mezi 3 a 4. Četlo se to dobre, ale od půlky to nějak ztratilo tempo, možná jen muj pocit?

[Lucie Meisner · Rating 3 out of 5]

Tretie pokračovanie výborného románu je vždy riziko. Bohužiaľ spisovateľka tému značne vyčerpala v dvoch predchádzajúcich knihách a tretia časť je skôr osobným denníkom ako románom. Podstatnú časť knihy tvoria jej názory na prečítané diela. Jednou z nich je vynikajúci Roznerov román Sedem dní do pohrebu. Rozner aj Boučková napísali autorskú výpoveď vystavanú na osobnom zážitku. Ale Rozner nerátal s vydaním, preto z neho cítiť uvoľnenejší tón. Obidvaja sa veľmi kriticky vyjadrujú ku svojmu okoliu a blízkym osobám. Rozner je ale vecne kritický a tvrdý aj k sebe. Boučková o sebe píše zväčša v superlatívoch.
Rozner dokázal v siedmych dňoch opísať osobné a profesionálne skúsenosti s dobou a ľuďmi od druhej svetovej vojny po normalizáciu. Od Boučkovej sa za rok života dozvieme okrem osobných záležitostí aj to čo dávali v televízii, čo čítala a na akom predstavení v divadle bola. Zápisky majú dokumentárny charakter, no autorka jednotlivé zážitky z kultúrneho života nedokázala spojiť do celku, ktorý by rozvinul osobnú rovinu knihy.

[Jakub J · Rating 2 out of 5]

Zajímavá kniha, memoár Terezy Boučkové. Nabízí myšlenky k zamyšlení, a unikátní pohled matky a dcery. Adoptivní matky dvou romských dětí, které sešly na zcestí a skončily na drogách, závislé na dávkách, neochotné udělat něco se svým životem. Dcera ženy, která podléhá zhoršující se kognitivní chorobě, postupně přihlíží tomu, jak se stopy minulosti rozplývají.

Tyto dva centrální příběhy jsou vyplněny úvahami nad filmem, literaturou, společností a politickou situací. Úvahy jsou (narozdíl od centrálního děje) často velmi povrchní. Chybí jim hloubka, chybí jim nadhled. Jsou spíše lamentací než podnětem pro změnu. Jsou jakýmsi typicky českým žehraním bez schopnosti vnímat celistvost a propojenost světa.

[Lucie Kefurtová · Rating 3 out of 5]

Deníkové, z velké části autobiografické záznamy, které mě často dojaly, nejednou rozesmály a málokdy nudily. Boučková pokračuje v podobném stylu jako v předchozích prózách, jen se tentokrát dostává do popředí její vztah s nemocnou matkou. Autorka glosuje politickou situaci, komentuje knihy a filmy, bojuje s úředníky a nesmyslnou byrokracií, řeší bezperspektivní životy svých synů i matky. Silná žena, silné čtení. Jen se mi na mysl vkrádá myšlenka, zda by stejně jednoduše a stroze zapsané pocity a příběhy byly stejně zajímavé, pokud by v nich nevystupoval Václav Havel a další významné osobnosti.

[Věra Janáková · Rating 5 out of 5]

Opět bezvadně napsáno. A jak pravdivé. Až mě chvílemi mrazilo. Pochopí všichni, kteří některé situace prožili...