Novinář, Američan s izraelskými kořeny, se vydává na cestu po Americe, aby vyprávěl a reflektoval, co tam všechno viděl. Žádná fikce, ale co nejodvážnější popis reality se všemi jeho problémy.
Všechny jejich lži je především zábavná a velice čtivá kniha. Autor nepoužívá žádná složitá slova a dokonce i velice často používá krátké, úderné věty. Samotné téma je taky dost dobré, protože život v USA dnes zajímá kdekoho. Tuvia působí jako docela sympaťák. Tlouštík, který se neschovává za politicky korektní termíny a nestydí se za to, že například kouří cigarety, což je nyní v Americe obrovské tabu (taky tam neustále kritizuje to, jaké mívá v mnoha státech obtíže si dát někde venku jednu cigaretu). Zajímavé je, že rozhodně nespadá do současných škatulek levičáka či pravičáka, či jak mají v USA rozdělené - není ani typický liberál, ani typický republikán. Oba tábory hodně přísně kritizuje, když na to přijde.
Tuvia se snaží vystupovat co nejvíc neutrálně, ale rozhodně má své pevné názory (ať už klidně desetkrát říká, že "neví"). A tady začínám mít vážné problémy. Nevadí mi, že se na některých tématech s ním neshodnu. Neříká to přímo, ale snadno se dá mezi řádky vyčíst, že je spíš konzervativní - nevěří v globální oteplování (přesněji v "klimatickou změnu") a ani moc nefandí sňatkům homosexuálů (i když samotní gayové mu nevadí). To dokážu respektovat, ale některé jeho glosy jsou něco strašného. Například tvrdí, že v New Yorku by ho holka táhla k soudu, kdyby na ni koukal v metru, nebo že v budoucnu liberálové vezmou republikánům všechny zbraně, zatímco gayové jich budou moci mít miliony. Dále se vysmívá klimatologům, když říká, že odborníci ani nedokážou odhadnout, jaké bude počasí druhý den. A nevěřil jsem vlastním očím, když tenhle docela prominentní židovský novinář nepochopil základy statistiky v jedné situaci, když se podivuje nad jednou, která nedává dohromady 100 % (protože nepochopil, že účastníci můžou zaškrtnout více možností na otázku...).
Tohle jsou tedy nejkřiklavější příklady... a vlastně jich tolik ani v celé knize není. Na 350 stranách napsal takových šíleností určitě méně než 10. Také je tu však skutečnost, jak příšerně se tu zjednodušuje. Je docela šokující, jak valná většina všech lidí, se kterými se autor zapovídá, je opravdu hodně hloupý (ať už zastávají jakékoliv politické přesvědčení). Že by USA opravdu byla tak pitomá? Ne, tomu moc nevěřím. Určitě se dostalo do knih mnoho jednodušších lidí, ale taky se baví s různými vysokoškolsky vzdělanými lidmi, zkušenými politiky či dokonce rektory univerzity. Všechny rozhovory jsou ale vždy zkrácené na prostor jen několika vět, nikdy nezaberou více než stránku. Nevidíme, co si řekli předtím a co potom. Dokonce ani přesně nevíme, co říká Tuvia Tenenbom! To, co říká on, se vždy jen zpětně parafrázuje. Většina knih je vlastně na úrovni takovýchtěch videí, kde se smějeme lidem na ulici, kteří ukazují svou stupiditu, když žvaní blbosti na různé politické a společenské otázky. Jen jsou Všechny jejich lži ještě méně důvěryhodné, ještě více "sestříhané".
Tím, jak si Tuvia často získává důvěru a čas všemožných lidí, ať už jde o obyčejnou servírku či místního guvernéra, připomene filmaře Michaela Moorea (ten je však mnohem více politicky doleva). Oba dost fabulují, ale Moore zase dle mého názoru neříká takové hloupé vtípky a připadá mi o něco autentičtější. On se totiž Tuvia vlastně v celém svém díle především Američanům vysmívá. Například se hodně podivuje nad tím, jak mu obyčejní lidé nechtějí říct své politické názory, například koho volili při minulých prezidentských volbách. Říká, že tohle že má být ta "země svobodných a domov statečných" (land of the free, home of the brave)? Sám ale není o moc statečnější, protože si tyhlety úšklebky šetří samozřejmě jen do knížky, v reálu je s nimi velký kámoš. Docela i pochybuju nad jeho empatií, když se občas sám nad sebou až dojímá, že si povídá s černochy v chudé čtvrti, zatímco liberálové jenom o nich někde mluví.
Název knihy Všechny jejich lži odkazuje na to, jak jsou Američani často prolhaní, jak často říkají nejdřív něco jiného, než co si doopravdy myslí. Vypráví různé historky, kde opravdu vidíme různé druhy pokrytectví. Taky je svědkem opravdu mnoha rasismu (většinou ve stylu, že černoši nebo židé jsou pro mnoho lidí v USA někdo, s kým by nebylo vhodné se stýkat). Je to velice negativní pohled na Ameriku, který není nijak zvlášť důvěryhodný a vypráví nám ho také dost pochybný autor, ale určitě na té knize "něco je". A ne, nebudu říkat to hloupé heslo "na každém šprochu pravdy trochu...". V tomto případě ale věřím, že mnoho Tuviových historek opravdu skutečnosti odpovídá, a celkově kniha přes opravdu velké nedostatky nabízí také poměrně zajímavý a čtivý pohled na současnou Ameriku. Jen je potřeba si občas něco domýšlet a občas si trochu povzdechnout či obrátit oči v sloup kvůli autorově hloupé hlášce.
Pět nedůvěryhodných novinářů z deseti.