Futuristické vize předpokládaly, že rozvoj technologií každému z nás umožní v práci trávit méně času. I když se kolem nás změnilo mnoho, nejběžnějším modelem vztahů na pracovišti zůstává hierarchie nadřízený–podřízený.
Mohl by náš vztah k práci i ke kolegům vypadat jinak? Kniha rozebírá aktuální hledání nových cest, jak nastavit organizace a vést spolupracovníky. Budou vůbec ještě management či manažeři potřební? Jak bychom pracovali bez nich?
Autor přehledně a stručně čtenáře seznamuje s tím, co slibuje název knihy - co je nového v managementu. Je to skvělá pomůcka, jak získat o tématu rychlý přehled, aniž byste se sami museli prokousávat množstvím knih. Stejně jako kniha Co je nového ve vzdělávání i tato publikace odráží změny, které se kolem nás odehrávají a které budou jednou možná zcela součástí běžného života. Jako zástupce generace narozené v pozdních osmdesátých letech a jako zaměstnanec korporace s hierarchickou strukturou, výročním hodnocením, talentovými plány a podobnými věcmi, jsem rezonovala s většinou toho, co je v knize řečeno. Velmi zajímavý mi přišel koncept "obliquity" - křivolakosti neboli nepřímého dosahování cílů. Otevřenou otázkou pro mě zůstává, zda se principy "nového" způsobu řízení dají aplikovat opravdu všude, nebo se týkají zejména práce v kreativních oborech.
V tomto tématu jsem docela zorientovaný, nicméně i přesto byla tato kniha obohacující. Doporučuji všem, kdo hledají úvod do tématu organizací, které člověka nechápou jen jako ozubené kolečko ve složitém byrokratickém stroji, ale jako svébytnou osobnost – spolupracovníka – hledající zodpovědně své místo v organizaci, kde může nejlépe pomoci. A vlastně doporučuji i všem ostatním, kteří téma znají, aby tuto knihu (společně třeba s Podivínem a Svobodou v práci) dali číst zase dál. Třeba manažerům.