O duševním klidu

by Seneca, Václav Bahník (translator)

Závěrečný svazek Senecových filozofických textů obsahuje jeho známý spis z oblasti tzv. útěch a další drobnější práce.

Jedna z nejznámějších a ve své době nejčtenějších útěšných úvah (konsolace) se v duchu stoické filozofie zamýšlí nad duševní vyrovnaností moudrého člověka. Dílo hluboce etické je napsáno velice srozumitelně a řadí se tak k Senecově filozofii praktického života. Téma doplňuje v tomto vydání ještě sedm drobnějších úvah. Na závěr je připojen soubor sedmi epigramů (v češtině vycházejí poprvé) a dále satira,která zesměšňuje zbožštění císaře Claudia. Dílo je opatřeno bohatým poznámkovým aparátem a zasvěcenou předmluvou.

O hněvu
O blaženém životě
O krátkosti života
O prozřetelnosti
O stálosti mudrce
O duševním klidu
O volném čase
O laskavosti
Epigramy

Genres: Philosophy, Nonfiction

396 pages, Hardcover

First published January 1, 64

About the author

Lucius Annaeus Seneca (often known simply as Seneca or Seneca the Younger); ca. 4 BC – 65 AD) was a Roman Stoic philosopher, statesman, and dramatist of the Silver Age of Latin literature. He was tutor and later advisor to emperor Nero, who later forced him to commit suicide for alleged complicity in the Pisonian conspiracy to have him assassinated.

Reviews

[Martin · Rating 5 out of 5]

…nejsi moc počestná, vždyť tě přistihli s milencem. Zapřeš. Je z toho spor. A ona popírá znova jako dřív. Řekni alespoň: “Jen jednou to bylo, to byla jsem děvče; navíc ten, s kým mě přistihli, vlastní můj bratr to byl.” - Seneca, Epigramy

Seneca žil a psal své filozofické spisy před celými dvěma tisíci lety. Bylo to v době, kdy vlastnit otroka bylo normální a ženy byly viděny jako skoro jiný živočišný druh – trochu hloupoučké a zcela ovládané emocemi. Takže, nějaké části nezestárli zrovna nejlíp. Když se přes tohle čtenář přenese, tak Seneca nabízí užasnou studnici vědění.

Tahle sbírka se zabývá hlavně o hněvu, skromnosti, o volném čase a hlavně o tom jak vlastně spokojený život. Jako správný stoik se Seneca zabývá analýzou emocí a snaží se je vtěsnat do normálního lidského existování. Určitě to už někdo zkoumal, ale mě to připadá jako počátky psychoanalýzy. Jde hlavně o to zjistit proč se cítíme jak se cítíme a co s tím můžeme udělat.

Hlavně tu část O hněvu by si vážně měli přečíst všichni. Proč se docela často vztekáme na věci? Rozbitej počítač nemůže nic cítit, proč do něho my investujeme tolik emocí? I pomsta je lepší, když se vykoná s chladnou hlavou, protože hněv jenom spaluje všechno s čím přijde do kontaktu – i sám sebe.

Je to rozhodně lepší než Dopisy psané stoikem, takže tohle dílko můžu doporučit všem a všemi pěti. Jenom si prostě uvědomte, že autor žil v trochu jiném světě.

[Dalibor · Rating 4 out of 5]

Soubor úvah L.A.Seneky o správném životě mudrce (filosofa/vědce). O duševním klidu je jedna z úvah, další jsou například O hněvu, O blaženosti, O krátkosti života,...Na konci knihy pak je sbírka římských epigramů a politická fraška zesměšňující posmrtně císaře Claudia.
Základní myšlenka celého díla je, že člověk by měl pro správný život pěstovat ctnosti a žít jen podle nich. To bude jeho největší odměna. A toho může dosáhnout jen rozumem a disciplínou. Tak se totiž vyhne působení náhody na svůj život a nebude trpět - její následky na něj mu nebudou připadat nijak důležité.
V části O laskavosti dává rady, jak se má chovat správný vládce - má být laskavý a spravedlivý, ne milostivý, soucitný nebo krutý. Pokud ho lidé budou milovat, nebude se muset bát o svou vládu. Když bude budit strach a nenávist, tak jeho postavení nebude nikdy pevné. Zajímavé je srovnání s Machiaveliho Vladařem, který doporučuje přesný opak: Vládce má budit strach, ale ne nenávist. Pak se poddaní budou bát něco proti němu podniknout. A pokládá to za rozumnější řešení než lásku, protože tu nemůže vladař svými činy u poddaných vyvolat a řídit, vzniká samovolně. Strach vyvolat a řídit lze.