Nedavno mi někdo doporučoval Maso od Harníčka. Jelikož jsem to ale po 20 vteřinách na gůglu nemohl sehnat, tak jsem si objednal Sametovýho geroje. A chyba to rozhodně nebyla. Já totiž chyby dělám zřídkakdy. I když nedavno jsem zase udělal chybu, když jsem zapil pomeranč mlíkem, ale chybami se člověk učí a tak už se to naštěstí neděje tak často jako dřív.
Sametový geroj je příběh o individuálním zmrdství za minulýho režimu. Je to příběh Vavřince Potáhlýho, kterej se snaží co nejjednodušeji protáhnout životem a zajistit si přes protekce co nejpohodlnější život. Jeho strejda byl po válce docela velký zvíře (větší než medvěd) a tak Vavřinec sází na něj. To se mu vymstí, protože strejda zemře. To už tak starý strejdové dělaj.
Vavřincovi se jako zázrakem nabídne jeho bejvalej učitel z gymplu Žilkovský, že mu pomůže dostat se na školu. Vavřinec neni uplně blbej a tak mu dojde, že to asi nebude zadarmo. Po chvíi přemítání dojde k závěru, že se kvůli tomu klidně nechá vojet do zadku. Proto když přijde Žilkovský s žádostí o donášení, je Vavřinec rád, že nadále zůstane Potáhlý a ne Protáhlý.
Potáhlý zdatně donáší STB až do pádu režimu. Těsně před tim, ho bez dalšího vysvětlení zašijou do basy. To se ukáže jako štěstí v neštěstí, protože po 89 je Vavřinec hrdina, který za minulého režimu trpěl a je teď předurčen pro kariéru poslaneckýho mesiáše.
Pak ale přijdou poslední stránky a na návštěvu za zámožným hrdinou do jeho vily přijde soudruh Žilkovský s jeho spisem, který dokumentuje mnohem víc, než se čtenář od začátku doví. Celej Vavřincův život je orchestrovanej STB - i volba jména Vavřinec - jeho manželka, studium a tak dále pana krále. Poslanec Potáhlý se ale nezhroutí, jen si řekne, že se mu líbí čím je a jak se tam dostal, je vlastně jedno. A že bude dál dělat, co si soudruzi budou přát. A to celý vměstnal Harníček do 78 stran. 9/10