„Rád sem ubližoval ženskejm… Tejral sem je psychicky… Dělalo mi to dobře.“ Jen dokud se všecko neobrátilo proti mně, přiznává v brutálně upřímné, vtipné a zřejmě autentické zpovědi čtyřicetiletý mediální šíbr, cynik a bývalý alkoholik. Vstupte do zmateného světa špičkové reklamy, kam se vyšvihl jako nanicovatý mladík z irského buranova, poznejte drsnou atmosféru velkoměsta, kde se tento privilegovaný kretén snaží překřičet samotu posedlostí, silnými slovy a občas i pěstmi.Příběh sice vypráví kreativec znalý mnoha profesionálních triků, v tomto případě je ale nepoužil, protože na tak horečnaté chrlení bolesti lidská fantazie nemá. Svůj životní příběh tu totiž čtenářům předkládá zavilý manipulátor a zoufalý trosečník, který svým životním stylem požírá sám sebe – zároveň však člověk poctivě přiznávající, že sklidil, co zasel, jedinec budící současně odpor i soucit… a místy dokonce překvapivé ztotožnění. Jeho nahlédnutí do pofiderních zákoutí raněné lidské duše vyvolává ohlas po celém světě.
Přesně jak kniha slibuje: perverzní, podmanivé, kontroverzní,.... A JINÉ!! Pokud si chcete přečíst něco, co tu ještě nebylo- prosím, Deník sráče je přesně to pravé ořechové (ale připravte se na docela drsné části) ;)
Četla jsem i v angličtině a musím říct, že mě docela překvapilo, jakým způsobem se překladatelka vypořádala s jazykovým stylem vypravěče. Jako bych četla jeden a ten samý příběh od dvou zcela odlišných psychopatů - v originále mazaný a lstivý manipulátor, zatímco v češtině opravdu jen nějaký ten “nanicovatý mladík z irského buranova”. Každopádně obsah knihy je i přesto velice zajímavý, svým způsobem poutavý, chvílemi i celkem vtipný, jen ten konec mě možná trochu zklamal...
Dočteno. Líbilo i nelíbilo, četlo dobře i nečetlo. Ve mě ta kniha vyvolala snad všechny pocity, které při čtení je možné mít. Nenadchne, možná pro styl, jakým je napsána. Neurazí - pokud jste otrlejší povahy. Ale určitě navnadí k dalším počinům onoho neznámého autora. ;)
Člověk po zdrcujícím a vtipném úvodu očekává zápletku a ta ne a ne přijít. Nakonec je z toho průměrný román o štětce, která autora rozsekala (ó, jaké překvapení, když je tak jednoduchý). Ale jinak docela sranda, to uznávám.