Obsáhlý historický román líčí pohnutý osud českého národa v období bitvy na Bílé hoře a jejích tragických následků. Ústřední postavou vyprávění je poslední rektor Karlovy univerzity před jejím ovládnutím jezuity, humanistický básník Jan Kampanus Vodňanský, který svým postojem a cítěním ztělesňuje veškerou bezmocnost a zoufalý vzdor poraženého národa v době pobělohorské.
Na můj vkus až moc historických detailů a postav, od začátku do konce jsem se ztrácela v tom, kdo je kdo a na jakou patří stranu. Čtěte jen pokud máte rádi obsáhlé historicky přesné knihy, pak se vám to asi bude líbit. Zcela neobjektivní dodatek - tak neuvěřitelně moc mě... řekněme štvou... malicherné debilní spory mezi katolíky a protestanty, všichni by si zasloužili akorát pár facek.
Nu, stará to kniha, jazyk těžký, mluva obstarožní. Samotné téma konce nadějí českých stavů a následná drsná rekatolizace, to vše vyprávěno skrze smutný osud univerzitního učitele, je rozhodně zajímavé. Určitě by stálo za to dát tomu moderní pohled a styl. Winterova kniha je totiž poplatná době, kde je jasně dáno, kdo patří na stranu zla a kdo na stranu dobra. A všichni víme, že tak jednoduché to prostě nebylo. Ale respekt a poděkování autorovi, že knihu napsal. Ve své době byla důležitá...