Další dobrodružství v minulosti! Kouzelný atlas nás tentokrát přenese přímo na Vítkov, kde se právě schyluje k bitvě. Bára se spřátelí s práčetem Borkem a podnikne s ním dobrodužnou cestu do Tábora. Jak se jí bude líbit život v husitském městě?
Nechápu, proč je u prvního vydání podnázev „ve znamení kalicha“ a u druhého vydání je to „dobrodružství s práčetem“.
Do husitské doby se dostane až na s. 41. Nemůžu říct, že by mě prvních 40 stran nudilo, spíš bych je čekala už v prvním díle. Taky si nejsem jistá, že devítiletý čtenář pobere všechny náznaky. Ale mně se líbila a jsou tam kupodivu i velmi vtipné pasáže.
s. 79 [Borek, léto 1420] Vůbec nevypadal na svých dvanáct nebo třináct let. Takže se narodil v roce 1407/1408. s. 149 Ale v době bitvy u Lipan už nebyl dítě, muselo mu být nějakých dvacet sedm nebo dvacet osm let. Teda spíš dvacet šest/dvacet sedm. Viz Soumrak husitů, s. 31 V roce 1420 mu bylo asi dvanáct. Takže teď mu je tak (…) dvacet šest. s. 54 Tomu bude takových dvacet sedm let.
s. 2 Je mi dvanáct Až na s. 151, kdy si uvědomí, že má vlastně narozeniny. To je ale překvapení.
s. 43 ad. brod u Štvanice Už v roce 1420 se tomu říkalo Štvanice?
s. 118 Hotovo, tečka. Řekne tohle někdo, kdo neumí číst?
Opravdu je nutné, aby dvanáctiletá hrdinka psala jako prasátko? Čárky (byť před ale) bych jí odpustila, ale kalych, husyti (jednou to po sobě opraví, aby to o pár vět beze studu zopakovala), zvýtězili, mněsto, Bechini... Aby za tři měsíce (Soumrak husitů, s. 148) opravovala latinský nápis na minci, bo místo BOEMIE má být „Boemiae, nebo ještě lépe Bohemiae“. s. 149 KAROLUS (…) Píše se přece Carolus. 🤦 Ale čárky se pořád nenaučila.
s. 45 Ktož sú boží bojovníci s. 148 Ktož jsú boží bojovníci
Tohle měl být původně první díl Bářiných dobrodružství, ale nakonec je až třetí. Byl fajn, i když autorka ještě není tak vybroušená, jako třeba v 1918 nebo Době kamenné. Jdu si naposílat do čtečky další e-booky, které jsem si nakoupila v akci Grady. Klidně mi říkejte dvanáctiletá, já to unesu :D