Strhující příběh ženy, které osud původně rozdal horší kartu než jiným. Byla silná, ačkoli si svou sílu neuvědomovala, a statečná, ačkoli o statečnosti nikdy nepřemýšlela. Dokázala najít obyčejné lidské štěstí i v tvrdé době a ještě tvrdších podmínkách. Přesto se nikdy necítila odstrčená či o něco ochuzená a dokázala prožít svůj život naplno.
Příběh začíná v roce 1946, kdy sedmnáctiletou Annu repatriují z Ruska do poválečného Československa. Oba rodiče jsou mrtví a matčini příbuzní v Čechách se uvolili o sirotka postarat. Anna přijíždí do krajiny, kterou zná jen z vyprávění, ale která se v jejích představách jeví jako země zaslíbená. Neumí řeč a příbuzné zná jen z fotografií. Přesto u nich doufá nalézt nový domov - jedinou jistotu v nejistém světě, který ji obklopuje. Po příjezdu na místo se ale dovídá, že všechno je jinak. Ze dne na den se ocitá v nádherné, ale téměř vylidněné krajině Středohoří, s mužem, o němž ve skutečnosti nic neví...
Hana Marie Körnerová vlastním jménem Hana Martinková je česká spisovatelka.
Patnáct let pracovala ve zdravotnictví, své zkušenosti v tomto oboru využila v knize Prosím vás, sestřičko. Toto dílo uspělo v literární soutěži Knižního klubu.
Je vdaná, má děti. Od 90. let 20. století žije v Podkrkonoší.
Tak asi se shodneme, že co se formální stránky týče, není to žádná velká literatura, v podstatě vyprávění ve stylu „mohla to být i vaše babička“ plus pár detailů z kolonky „co babička vnoučatům neřekne“ (pokud se na Vánoce nepicne vaječňákem a nezačne vykládat, jak ji děda kdysi ohnul u králíkárny). Děj je celkem předvídatelný, ale realisticky popsaný. Vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o popis jednoho života, dá se posledních padesát let života hlavní postavy vměstnaných do epilogu považovat za odbytých, na druhou stranu, nejsem si jistá, jestli bych to jinak dala do konce, protože, co si budeme povídat, spokojený manželství a ROH pobyty nikoho nezajímají.
Oceňuji, že příběh nestojí na "oblíbených" tématech českých spisovatelů/spisovatelek jako jsou židé nebo útlak komunisty. A vlastně nepotkáme ani žádné velké hrdiny/ky, prostě obyčejný život chudých lidí. Co mi vadilo a podepsalo se i na hodnocení, je, že jsem si celou dobu připadala, že čtu článek někde ve Vlastě, kde je na jedné straně A4 zpracován dojemný osud čtenářky. Hrozně ploché, občasné dialogy dost klopotné, prakticky bezchybná hlavní hrdinka, pravidelně se vynořující sousloví "plnění manželských povinností". Taková lepší červená knihovna.
Příběh Anny, která přijede z Ruska za českou rodinou, která jí jediná zbyla, má být příběhem o síle žen. Anna, ač se člověku zprvu zdá někdy až otrocky poddajná, nakonec ukazuje, v čem tkví její síla a že si dokáže vydobýt své místo pod sluncem i v nelehké situaci, která ji v novém místě, v novém životě potká. Knížka se čte vcelku svižně, vlastně nic zas až tak nedrhne, ale zároveň na mě působila tak nějak ploše a jednoduše. Chyběla mi prostě větší hra s jazykem, možná i větší dramata. I když se tam odehrávají, jako by se nedokázala vedrat pod kůži jako jiné příběhy. Možná mi chybělo i větší rozvinutí dalších postav. Vypíchla bych hlavně první část knihy, tedy vstup Anny do heřmánkového údolí a její sžívání se s novým mužem, pak už měla spíše sestupnou tendenci, zvlášť v poslední třetině. Knížka nebyla špatná, ale takový ten pocit, kdy nedokážete smysluplně popsat, proč to nebylo to ono. 3 a půl.
Tahle kniha zachycuje život reálné postavy, autorčiny sousedky, detailněji zejména prvních šest let po válce. Nehraje si to na velkou literaturu, příběh je dostatečně čtivý, má napětí i spád, za mě jen škoda té poslední kapitoly, shrnující celý (šťastný) zbytek života hlavní hrdinky Anny. A upřímně, je to jen o tom příběhu, nic navíc, co by knihu povýšilo na krásnou literaturu, takže průměr 4,2 mi přijde nadhodnocený.
Úžasná kniha! Doporučuju přečíst všem feministkám. Příběh Aničky je přesně to, co si musí každá z nás uvědomit, a to je to, že nemusíme bejt ani Michelle Obamová, ani Zuzana Čaputová, abychom dokázaly velký věci.
Román o těžkém údělu ženy, která ale navzdory nepřízni osudu, zůstane silnou a optimistickou. Zní to jako klišé, další podobný příběh z mnoha, ale tahle knížka je jiná. Jako sama hrdinka je i příběh neromantický a syrový, vedlejší postavy pravdivé a Anně prostě musíte držet palce. Nesnadný život měly naše babičky :(
Po dlouhé době originální téma (asi proto, že je dle skutečného příběhu) z období po druhé světové válce v ČSR. Drsný, ale dojemný příběh rodiny, ze kterého čiší odvaha, odhodlání a neústupnost v boji za vlastním štěstí, moc pěkný.
knížka je milá. je hezky napsaná, docela rychle se čte. děj je plynulý, líbí se mi prolínání časů. patří mezi ty knížky, u kterých děj celkem očekáváte, ale na kvalitě knížky to rozhodně neubírá. bude mít speciální místo v mém srdci a někdy si ji ráda přečtu znovu.
Těžký život jednoduché ženy. Je zvláštní, proč tolika z nás připadají inspriativní a obdivuhodné hrdinky submisivní, nevzdělané (a neochotné se jakkoli dovzdělat), zajímající se jen o své nejbližší okolí (politika a společenské dění jsou jen "žvanění"), které rodí dvakrát do roka a jedou vytrvale jak králíček Duracell svou každodenní rutinu kolem domácnosti. Ideální muž je zde prezentován jako ten, který se o ženu umí "postarat", je trochu natvrdlý a proto mu žena říká jen to, co uzná za vhodné, i když "to" chce celkem často, tak "to" nikdy netrvá moc dlouho, aby se to nedalo vydržet, ale hlavně - a to je zásadní - umí všechno opravit a dovede ocenit domácí stravu! A komunisti zas nebyli tak špatní, jasně, nějaké to znárodňování a zavřeli pár sousedů a tak, ale zas dali byt a ROH rekreaci u Mácháče. Bagatelizace alkoholismu a znásilnění included. Brr.
Příběh s obrovským potenciálem, který se ale podle mě nepodařilo využít. Knížku jsem vybrala do čtenářské výzvy na základě vysokých hodnocení a jsem bohužel zklamaná. Kniha mi přišla spíše pro začínající čtenáře, tak do čítanky pro 6. třídu ZŠ. Čte se opravdu lehce, vyjadřovací prostředky jsou jednoduché, vyprávění po povrchu, dosti černobílé s poměrně jasnými sděleními. Optimismus z ní jen čiší. A ten epilog! ... Tematicky lze knížku přirovnat např. k románům A. Mornštajnové, které jsou ale zpracováním nesrovnatelně lepší. 3*s odřenýma ušima.
Normální červená knihovna. Z první půlky jsem měla pocit, že čtu nějakou Javořickou, druhá byla zas jak budovatelský román o pracovitý dcérečce, co ke štěstí přišla. Zaklapla jsem to a řikala si, že to byla pěkná blbost.
Velmi čtivá kniha, i napříč náročným událostem, které jsou v knize popisované, je dílo hodně čtivé a tak zvláštně lehké. Možná je to i tím, že je celý život protagonistky podán v retrospektivě, takže víme, že vše dopadne dobře. Moc se mi líbil přístup Anušky, praktický, vděčný, lidský, odvážný... Některé události byly podané hoodně zjednodušeně a mám kvůli tomu u autorky takový mini vroubek... Ale jinak to určitě není moje poslední dílo od Körnerové.
Kniha se četla svižně, vyprávění bylo poněkud jednoduché a nijak složité. Silný příběh, ze kterého mrazí, ale stránky se četly samy. Oproti jiným knihám jsem napočítala více překlepů a hrubek. Jako ostatním mi trochu chybělo vyprávění o dětech a pozdějších osudech Anny, nicméně se dá pochopit, že to autorka shrnula stručně, neboť už se Anně dělo jen to dobré (a zaslouženě). Člověk si uvědomí, jak těžký život ženy měly (a mají), zvlášť když se nemohou rozhodovat o svém těle a kolik dětí by si přály. Pavla mi bylo moc líto, bohužel v té době se nedostal k opravdové kvalitní péči, kterou by potřeboval. Anně jsem však moc přála šťastný konec a lásku, kterou nakonec našla.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Za pár hodin po práci přečteno. Moc hezky, čtivě napsaný příběh Anny, Ukrajinky s českými kořeny, která se vrací do Čech hledat štěstí. Během života ji potkají běžné, "ženské" a mateřské starosti, později musí čelit komunistické politice. Přesto příběh vyznívá příjemně a nadějeplně.
Čtivá, svižná, zajímavá. Na jednu stranu je to jen další z převyprávěných osudů, tentokrát s bonusem, že jde o příběh založený na skutečnosti, přesto jsem s hlavní postavou dokázala navázat nějaké spojení. Moc mě bavil vývoj její povahy, od sedmnáctileté uťáplé a vystrašené holky v sebevědomou a soběstačnou silnou ženu, která se nelituje, ač by k tomu měla nepřeberně důvodů. Přitom nešlo o změnu nijak násilnou nebo přehnanou, ta síla v ní je celou dobu. Doporučila bych každému, kdo potřebuje trochu oddechovou četbu a zároveň nechce žádný laciný americký příběh.
Prijemne príbehové čítanie, žiadny štylistický skvost, ale fungovalo to, čítalo sa to dobre a samotný príbeh vo svojej uveritelnosti a civilnosti zaujímavý.
Přiznám se, že jsem vlastně knihu neměla původně v plánu číst, ale pak jsem si ji půjčila od mamky, pročetla si první kapitolu a bylo to. A jsem ráda, protože kniha se mi nakonec líbila víc, než jsem čekala, a odložit ji kvůli práci bylo skutečně náročné. Heřmánkové údolí je příběhem neuvěřitelně silné hrdinky, která v životě narážela na jednu překážku za druhou, a přesto dokázala zatnout zuby a jít dál. Pokaždé našla v sobě novou a netušenou sílu, o které ani nevěděla, že ji v sobě ještě má, a dokázala překonat to, z čeho by se řada lidí kácela. Mám tak pro hlavní hrdinku jen slova obdivu. Samotnou mne kolikrát při čtení napadlo, kolik bych z toho dokázala zvládnout já, kdyby mne potkaly podobné události. Zda bych i já dokázala být tak silná. Nevím, jestli bych na tuto otázku uměla odpovědět. Ale přesto se mi na příkladu hrdinky Anny potvrzuje, že v některých případech člověk dokáže v sobě nacházet sílu, o které nevěděl, a překvapit nejen své okolí, ale i sám sebe. Zároveň musím podotknout, že autorka píše neuvěřitelně čtivě, její styl psaní působí velmi přirozeně a vypsaně. Z knihy je jednoznačně znát, že paní Körnerová je již zkušenou autorkou, protože její vyprávění je přesvědčivé, silné, ale přitom citlivé a autorka přesně ví, co chce svým čtenářům předat. Její styl psaní je zároveň přístupný a srozumitelný, kniha se mi četla skutečně dobře a velmi mi sedla do nálady. Při závěrečném hodnocení jsem se nicméně nakonec přiklonila ke 4 hvězdám místo 5. Nechápejte mne špatně, kniha je to určitě vynikající a za pozornost rozhodně stojí. Přesto mám dojem, že existují tituly, které mne přeci jen zasáhly a ponechaly ve mně trochu něco víc, než se to podařilo Heřmánkovému údolí. Každopádně tato kniha si minimálně 4 hvězdy zaslouží. A je možné, že až se mi Heřmánkové údolí trochu víc rozleží v hlavě, hodnocení nakonec třeba změním ještě k lepšímu. :-)
Čím dál více zjišťuji, že zbožňuji české autorky, opět kniha z pera české autorky, která mě nadchla. Přečteno za dva dny s určitou pokorou vůči příběhu samotnému. Autorka skvěle vykreslila jednotlivé postavy i celou dobu, člověk se do hlavní hrdinky Anny úplně vcítil a příběh (její život) prožíval s ní. Věřím, že u každého po jejím přečtení nastane zamyšlení nad sebou samým a svým životem. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Tomuto nechybalo vobec nic, pocuvalo sa to same. Uplne ma ten pribeh pohltil a pritom nebol nicim vynimocny, ale uveritelny a vyborne napisany. No a tak sympaticka hlavna hrdinka...to uz tu davno nebolo:)
Do dvou třetin dobrý, oddychový, konec klasická červená knihovna. Těším se, až mi bude 50+ a při pletení fuseklí budu poslouchat audioknížky podobného ražení, do té doby dám ale přednost jiným spisovatelům.
Tyhle příběhy mám ráda. Silná žena, která nebere ohledy jen na sebe, ale i na ostatní, dokáže se přizpůsobit, udělá, co je potřeba. To vše na pozadí skutečných událostí.