Válečný mág Zikmund Frost se místo prohánění sukní musí zase jednou věnovat práci pro Organizaci. Což mimo jiné obnáší eliminaci čarodějů a dalších potvor. Někdo na něj ale přichystal podraz. Zdánlivě běžná akce v brněnském pavilonu Anthropos se proto zvrhne v krvavou lázeň. Aby toho nebylo málo, na scénu přichází opravdu mocný hráč z dávné minulosti. V Býčí skále u Adamova tak po staletích opět zní nejen bušení kladiv, ale i zoufalý křik rituálních lidských obětí. Jisté je, že než Frost zjistí, kdo za tím vším stojí, bude muset vystřílet ještě hodně zásobníků. A taky přivolat posily. Naštěstí ví, kde je hledat. Na historickém pomezí Čech a Moravy stával v bažinách hrad Krotenful. A strážil jej někdo, s kým si skutečně není radno zahráva
Vystudoval střední školu technického zaměření, po získání maturity se věnuje práci v oboru. Odmala jej fascinovala historie a pověsti rodného města, stejně tak celého bývalého regionu Hřebečsko / Schönhengstgau.
Kromě toho má zálibu v mytologii, kynologii, technologiích, vojenství, pravěku, dějinách obecně a černém humoru. Ke psaní se dostal, jak tvrdí, vlastně náhodou. První pokusy zapadaly svým rámcem do čisté fantasy, popřípadě sci-fi, plynule ale přešly do mixů, v nichž začal k doplnění akčních prvků využívat reálie a poznatky získané díky svým zálibám.
Tak tohle byl vážně silnej slovní průjem, kterej jsem kdy četla. Autor se s ničím nemazlí a jde do toho naplno - přesně jako hlavní hrdina (i když o tom 'hrdinovi' by se dalo polemizovat). Pořádný akcí nabitý příběh se spoustou sarkasmu a podivných situací. Opravdu zábavný počtení, jen občas mi chyběl slovník slangových výrazů :-D.
Tak tedy nevím, tohle nebyl upřímně můj šálek čaje. Ano, četlo se to dobře, ale co se týče obsahové stránky, byl to velmi zvláštní mišmaš. Kniha zprvu začíná dobře, ale dostane se do fáze, kdy autor vše míchá dohromady a nedělá to dobrotu. Pokud by zůstal u zajímavého konceptu akční fantasy třebas i s těmi historickými prvky, bylo by to mnohem lepší.
Zpočátku mně to hodně bavilo. Vtipy mi sedly, bylo to akční a trochu prdlé. Ale ve chvíli, kdy se do středověku dostaly tanky jsem se najednou ztratila - proč tam přijely? Proč hrdina namísto vyhrocené situace v přítomnosti najednou řešil dávnou křivdu - holky střídal jak na běžícím páse, nikde asi slza po nějaké Bětce, ale najednou se všechno dělo kvůli ní. A na konci hlavní záporák - taky jsem nepochytila její cíl a motivaci. Vlastně ani nevím, k čemu ukradla tu Věstonickou venuši. Asi se to všechno dělo moc rychle. Gabriel hodil na vysvětlení 2 věty, které mi nic moc nevysvětlily. Škoda :-(
Akční fantasy protkané historickými prvky. Svižné, čtivé, tak akorát teď během letních dnů k vodě. Psáno z pohledu hlavního hrdiny jeho vlastním jazykem - hovorovou češtinou. Celá kniha je jedno velké dobrodružství plné zbraní, přestřelek a osobitého humoru, který si utahuje snad ze všeho, protože hlavní hrdina je takový ten klasický nepřemožitelný machýrek, co to o sobě ví. Nemluvě o jeho slabosti pro krásné ženy.
1.9.2021 - 3,5* Akční fantasy s rychlým spádem, vtipná a špinavá. Je to podivná směsice akce a boje, magie, historie a sexu. Každopádně se to četlo samo a zasmála jsem se, takže spokojenost.
Se subžánrem kulhánkovin je problém. Vzhledem ke své dlouhé tradici a bohatému zastoupení už dosahuje od tvůrčího psaní spíše k prostému copywritingu - přidejte klíčová témata, klíčová slova a postupy a máte to v kapse. Plus samozřejmě skutečnost nulového překvapení - magor se schopnostma jde proti dalším magorům se schopnostma, někdo to bohatě cvaká, vydatně se souloží a střílí a odehrává se to v Česku. Zííííííííívvvvvv....
V případě Frosta jsem se na začátku občas i trochu pousmal, ale čím později, tím se to četlo hůř. Za prvé proto, že text postupně sklouzává čím dál víc do samoúčelnosti včetně otravných Frostových promluv za každou cenu, za druhé proto, že jemu ani jeho týmu za celou dobu nehrozí reálné ohrožení. Prostě to někde vykosí, utrousí pár hlášek, přebije, zapálí si, jede jinam a postup opakuje, bez jakýchkoli vážnějších škobrtnutí. Tohle je jako jít v Diablu s postavou na 80tým levelu na Andarial na normální obtížnost. Výsledek je, že si ani nestihnete přečíst jména protivníků, protože padnou na první ránu. Jednou je to sranda, podruhé to uděláte jen z totální nudy, potřetí už je to dětinský...Zííííííívvvvv
Takže sorry, tohle bylo fakt slabý...jedna hvězdička za Wolfiho, druhá za geniální scénku na policejní služebně a závěr s babkou a psem.
Příběh sám o sobě není nijak originální. Kdo viděl Mission Impossible, nebo Sky Fall, nebude ani moc překvapený. Stejně tak není překvapením spousta krve, akce a detailně popisovaného sexu. Toho posledně jmenovaného je docela dost a leckoho může odradit. Stejně tak i hovorová čeština, kterou je celý příběh vyprávěn. Humorných hlášek a především humorných scének je v knize tak akorát. Jistě pobaví, ale rozhodně nijak nezdržují. Frost má tedy všechny ingredience klasického splatteru a dává vzpomenout na Kopřivovo Zabíjení.
Čo treba oceniť, je spisovateľov poctivý historický, archeologický aj módny výskum. Je milovníkom histórie. Preto sa snaží čo najvernejšie reprodukovať fakty a reálie, do ktorých zasadzuje svoj príbeh. Tak isto dôsledne má naštudovanú módu . O zbraniach, ktoré používajú jeho postavy… je zbytočné hovoriť, pretože aj tie si detailne prelustroval. Napriek tomu, že román patrí do kategórie fantasy, je všetko v ňom historicky overené a verne opísané. To je pre autora veľké plus...
Kniha má všetky prvky, ktoré mám rada v oddychovom čítaní, ale v tomto príbehu mi nefungujú. Deje sa tam veľa, no pripadá mi to nakopené takým prvoplánovým spôsobom - aha tu by sa zišlo niečo bojové, tak dáme tanky. Postava bojového mága by mala byť ťahačom, ale je to len taký frajer, ktorý všetko riešil ľavou zadnou a akosi mi bolo jedno či prežije alebo nie. Možno autor v snahe podať akčnú "kulhánkovinu" príliš tlačil na pílu. Omylom som čítala najprv Hitokiri a až potom Frosta, a vychádza mi z toho lepšie ďalší diel zo tohto sveta, tak som zvedavá ako dopadne ten ešte ďalší.
Kniha ma dobry nastup, ale postupne sa to akosi zacne panu Fuchsovi rozpadat. Na zaver to trosku pozliepa a zase to chyti druhy dych, ale uz to akosi nie je to prave orechove. Je vidiet, ze pan autor ma velky prehlad, len sa mi zda, ze sa snazil narvat prilis vela vedomosti a popkultury na maly priestor. Je to kazdopadne zabavne citanie, ktore neurazi. Niekolkokrat som sa dokonca schuti nahlas zasmial. Keby sa vyskytli dalsie knihy z tohto sveta, rad si ich precitam...
Frost je mé třetí setkání s Fuchsem, i když ho čtu trochu opačně, od povídky ve sborníku, přes druhý román k prvnímu. Že je Frost prvotina je znát, trochu neorganicky mi připadala středověká epizoda, vybočuje i závěr přetékající sexem. Přes to všechno jsou mi hláskující členové Organizace (nečlenové, abych nezapomněl na Wolfiho) sympatičtí. Jak už sem psal u Hitokiri – mix fantasy, akce, historie a humoru mi prostě sedí.
Co k tomu dodat? Frost se četl poměrně dobře. Příběh neměl logiku, často jsem nevěděl kdo je kdo a jakej cíl hlavní hrdina má. Občas jsem si spojil nějakej střípek. Co se týče humoru, tak dávám autorovi palec hore.
Kniha se velice dobře čte, hned na začátku mě pohltila svou antropologickou tematikou a blízkým stylem humoru. Druhá polovina knihy už je plná akce a humor se začíná vytrácet a osobně mě bavila méně, než půlka první. Happyend na závěr se koná, ovšem ve stylu románu pro muže. :)
Zikmunda Frosta jsem už poznal jako vedlejší postavu z Fuchsova románu Hitokori, to jsem zas jednou četl novější knihu dříve než tu starší. Ale ne že by to tolik vadilo. Frost je válečný mág, je to pěkně starý a drsný bojovník, co si zapaluje jedno cigáro od druhého, protože když kouří, tak prý nemá takovou chuť zabíjet. Mezi jeho oblíbené zbraně patří dvě pistole Desert Eagle, které si umí magicky přitáhnout (úplně jak rytíř Jedi), pistole si umí i samy měnit zásobníky a jmenují se Anestezioložky. Pracuje pro Organizaci, jejíž antimagická sekce řeší různé nepovolené magické záležitosti. Pokud na něco pošlou Frosta, je celkem jasné že to bude fakt špinavá práce a skončí to masakrem. V tomto příběhu má za úkol pořešit pravěké mágy, které oživil nějaký nekromant. Jak už to tak bývá, je za tím mnohem víc než se zprvu zdálo. Celkem zábavné čtení, ne tak propracované jako Hitokori, ale je to Fuchsův první román, berme to tak. Je to velmi povedený svět, se kterým autor jistě bude dál pracovat a já se do něj rád znovu vrátím.