Cobainovi žáci

by Miroslav Pech

Pokud jste si mysleli, že po pádu komunismu má už mládež život růžový a možnosti neomezené, tak to jste dost mimo. Bezejmenný hrdina Cobainových žáků nás provede od idylického dětství přes základku a učňák až do dospělosti. Jinak řečeno z pískoviště k nadšenému objevování světa, kdy je člověk Lennonem, ale taky trochu Kerouacem, přes temný opar chlastu, drog a vědomí, že nikdo to tu nepřežije, až po rezignované poznání, že ráčkující kluci dělají ve skladu. Příběh jako každý druhý. Co ale z Pechova románu dělá skvost, je přesně odposlouchaný jazyk, vytříbený cit pro dialog a smysl pro humor, byť většinou šibeniční. Pusťte si Nirvanu, zapalte si a otevřete knihu.

200 pages, Hardcover

First published January 1, 2017

About the author

Miroslav Pech (*1986) vyrůstal v Nové Bystřici na Jindřichohradecku. Prošel mnoha zaměstnáními (tiskař, prodavač, pomocný dělník, skladník, redaktor, řidič VZV atd.). Je autorem povídkových sbírek Napíšu Pavle, Ohromně vtipná videa (Petr Štengl, 2013, 2014) a románu Cobainovi žáci (Argo, 2017). Publikoval v časopisech Semtam, H_aluze, Psí víno, Protimluv, Host, Salon, Weles, Pandora, Tvar či na internetové Dobré adrese. Cizojazyčně se jeho texty objevily na běloruském webu litrazh.org a slovinské ludliteratura.si. Žije v Českých Budějovicích.

Reviews

[Mateusz Woliński · Rating 2 out of 5]

Zaczyna się dość typowo - dorastanie w miasteczku, fascynacja muzyką (tu grunge), bunt, eksperymenty, ucieczka z domu, własny zespół...

Miał być Trainspotting, a wyszły młodzieżowe imprezki. Momentami nostalgiczne, momentami zabawne, ale zabrakło czegoś konkretnego. Całość psuje ckliwa końcówka.

Na uznanie zasługuje ścieżka dźwiękowa. Natomiast literacko nie ma się nad czym rozwodzić. Mikroopowiadania, trochę jak historyjki na fejsie.

[Bosorka · Rating 4 out of 5]

...a bude hůř přelomu tisíciletí. Svižný text páně Pecha ukazuje, že beatnici jsou věční, pořád je proč se nepřizpůsobovat většině, stále lze žít na hraně, z které je velice jednoduché přepadnout na nesprávnou stranu. Anonymní hrdina knížky Cobainovi žáci vylévá své myšlenky a své příběhy podobně razantně, jako do sebe lije ocťáky, polyká houbičky a píše texty pro několik kapel, v nichž se snaží ubít stereotyp života v malém městě. Připomínalo vlastní mládí, i když autor je o deset let mladší. Možná právě to dokazuje, jak podobné hraniční bytí není a asi nikdy nebude přežitek. Pořád tu bude někdo, komu se nebude chtít běžet s davem, bude se chtít vymanit, byť třeba s pomocí alkoholu, drog (hudby, literatury...). Jo, pustím si Nirvanu, pustím si Alice in Chains a asi si k tomu dám pivo. Chtít návrat do doby, kdy jsme žili jako tento hlavní hrdina, musela bych si otevřít Mixelu, ale tu nám taky přestali vyrábět, jako jim ocťák. Hodnocení 3,75.

[Karolina Sosnowska · Rating 2 out of 5]

https://tanayahczyta.wordpress.com/20...

[Kamila · Rating 2 out of 5]

Kdybych psala objektivní recenzi, kde bych se zaměřovala na téma, styl, zpracování, kontexty a podobně, asi bych hodnotila jinak (lépe), já si ale dovolím být subjektivní. Pravda je taková, že se mi o tom nechce ani moc přemýšlet, protože mě kniha neoslovila. Z mé strany spíš špatný výběr než špatná kniha.

[Daniela (Only If For A Page) · Rating 3 out of 5]

Začínalo to pěkně vyrůstáním na rocku, ale pak už jsem si o hlavní postavě každou chvíli říkala: "Bože, to je dement." Od příběhu a zážitku jsem čekala trochu víc, ale knížka je to dost dobře napsaná a čte se příjemně (navzdory lehce odpudivým historkám).

[Jakub · Rating 2 out of 5]

Je tam spousta popkulturních odkazů a nevím, jestli můžou fungovat i pro někoho, kdo není autorovým vrstevník - já jsem je uvítal a tuto nostalgickou linku jsem ocenil.
Je to něco mezi románem a povídkovou sbírkou.
V knížce bylo pár dobrých nápadů, ale většinou se je nepodařilo zpracovat. Závěrečná povídka tomu docela pomohla, ale i tak jsem se nakonec rozhodl tu třetí hvězdu nedat.

[Michal Pivarči · Rating 3 out of 5]

Přijdete o něco, když si ji nepřečtete? Ne.

Dá se to číst? Jo.

Kdyby tu nekonečnou sérii historek z natáčení o tom, jak se hrdina ožral, zkouřil nebo přiotrávil a co u toho vyvedl a jaké písničky u toho poslouchal, autor někdy proložil i vzpomínkou na svůj vnitřní svět, na to, čeho se bál, co si myslel, kniha by byla o kus lepší a vzpomínka na tu dobu cennější.

[Kamila Smutná · Rating 3 out of 5]

Popravdě, čekala jsem víc. Chyběla mi zajímavější dějová linka, která by mě nutila číst knížku dál (i když jsem ji nakonec dočetla). Takhle to byl shluk historek, sice výborně odpozorovaných, ale pořád mi tam chybělo to pnutí, proč se o hlavního hrdinu nějak více zajímat.

[Markéta Kimi · Rating 3 out of 5]

Tři hvězdičky pouze za jazykový cit, který dokázal Pech zachytit u svých postav velice dobře.

[Anna · Rating 2 out of 5]

Niby grunge i bunt, a nuda.

[Marek · Rating 3 out of 5]

Určitě se nejedná o nějakou bombu, z druhého hlediska mi některé situace připomínaly dětství (téma televize, časopis Květy apod.) a celkově kniha nebyla špatná. V knize se vyskytuje i téma drog.

[Ed · Rating 4 out of 5]

Crazy. Go read it!