Slibný začátek, klasický steampunkový román se zábavnými, i když trochu stereotypními postavami. Bohužel se to někde ve čtvrtině začalo vše zamotávat, autor vyprávěl páté přes deváté a já byla úplně ztracená. Bylo toho zkrátka moc a nevysvětleno. Pak se vše začalo komplikovat ještě víc, nic nedávalo smysl, situace nerealistické. Když chci, aby postavy přežily, je mnohem lepší je nechat přežít, než je absolutně neuvěřitelně a uměle zachraňovat, ještě každého jinak. Vztah mezi Nicholasem a hraběnkou jsem samozřejmě čekala, ale čekala jsem, že tam bude nějaká progrese, něco. Ne, že ho hraběnka nenávidí kvůli jeho povaze, on se vůbec nezmění, ale najednou ho miluje. Z pěkně vybudovaného světa se v průběhu knihy stala zmatená konstrukce, ve které nesedí díly, a ačkoliv se mi líbil důvod, proč nemají elektřinu a dějová linka, kterou tohle slibuje, tak to nestačilo na to, abych chtěla v sérii pokračovat. Co mohu vypíchnout je pěkný steampunkový jazyk. Až na Monteze. Chápu, o co se autor snažil a nápad je to dobrý, ale ke konci už mluvil tak zcestně, že jsem se v ději jen více ztrácela.