Michal Majer hledá lásku a naplnění, chce žít dechberoucí příběh. Přesto každý den míří do firmy, kde navrhuje reklamní předměty. Společnost mu dělají prokrastinující dredatý grafik Pixel, ovulující recepční Sylva, vlezdoprdelka Patrik, senior account Alfons a další podivuhodné kancelářské bytosti, s necitelným šéfem v zádech. Uvízne tu Majer až do smrti? Co byste dělali vy, kdyby nešlo o peníze? Dřepěli byste osm hodin denně v kanclu a pinkali si e-maily? Bodavě humorná sonda do životů, které jsme si nevybrali, nominovaná na Magnesia blog roku 2017.
Komik a moderátor. Spisovatel a copywriter. Lektor psaní, improvizace a Probuzení. Vykouřil halucinogenní žábu a zjistil, že neexistuje. www.jiricharvat.cz
No, nejdřív jsem si říkala, co to proboha čtu za kravinu, ale musím říct, že jsem se místy fakt dobře bavila. Dokonce to má i jakýsi filozofický podtext a rozhodně vede k zamyšlení ohledně jistých věcí v naší moderní společnosti. Takže jo, nakonec se mi to líbilo. Některé pasáže by stálo za to vyvěsit někam na veřejnost.
Konkrétně tahle část se mi líbila moc, bohužel je to true story: Spíš bych... chtěl toho prostoru využít k tomu... jestli bychom neměli přehodnotit vzdělávací systém jako takový. Chci říct... Než jde dítě do školy, všechno ho zajímá. Pořád něco dělá. Ptá se. Zkouší. Spadne, ale zase se se smíchem zvedne a jde dál. A pak ho posadíme do lavice. Kde se nesmí ani zavrtět. Mluvit bez přihlášení. A vystavíme ho rokům organizované nudy. Den za dnem. Necháme ho zapisovat si, co říká někdo jiný. Nutíme ho učit se to zpaměti a chválíme ho, když to zopakuje. Odnaučíme ho být samo sebou. Když udělá chybu – stupeň dolů. Naučíme ho bát se chyby. A tím mu zavřeme tolik dveří. ... Z učení, které bylo na začátku radost a dobrodružství, uděláme něco stresujícího. Něco, s čím se pojí trest, když se to nepovede. Něco, co je zkouškou naší vlastní sebehodnoty. ... A tak místo abychom se vzdělávali, místo abychom prahli po vědění a třeba se opravdu zakousli do nějakého oboru nebo zkusili poznat sami sebe, trávíme většinu svého času na tomhle světě tím, že se jen necháváme bavit. Facebookem, seriály, zpravodajstvím... Přestaneme růst. A tak vlastně v ničem nevynikáme. A ani nemáme ostatním co předat. Jsme zmrzačení a hloupí. Tak hloupí, že ani nevidíme, jak jsme hloupí.
Oddychovka z korporátu, která ale překvapila eye-opening momenty hlavního hrdiny, kdy se vlastně zaobírá otázkou proč tohle všechno - proč tahle práce - proč jsme křečci v kolečku. Tento týden jsem zaslechla pubertálního kluka, který si stěžoval na to, že po škole má trénink a že ho to baví, ale že vůbec nemá volný čas - toto všechno jsem zaslechla po svém pětihodinovém spánku, protože den předtím jsem byla po práci v kině…
Potěšily mě popkulturní narážky na dobu, kdy letěla Vypsaná Fixa a raw veganství.
Tím, že to původně byly blogové posty, asi nedoporučuju čtení na jeden zátah, občas bylo kvůli tomu těžké se orientovat v čase.
Text je hravý a vtipný, a grafická úprava knize taky dodává šmrnc.
Takhle vtipnou knihu, vyprávění a vůbec styl jsem snad ještě nečetl. Pan Charvát má obrovský přehled a provokuje i slušným popisem toho, za čím se všichni ženeme, takže se nejen zasmějete, ale i zamyslíte.
Dvě zaměnitelné knížky, takže o nich píšu to samé, jen vždycky prohodím názvy… Za prvé – buď si přečtěte Eskejp nebo Dělám si to sám od Martina Váši. Určitě nedávejte obě, ztráta času. Za druhé – pokud chcete něco víc, než jen oddechové čtení, nedávejte ani jednu. Jasně, zasmějete se. Charvát je přímočařejší, Váša trochu sofistikovanější. Rámec knížek – Charvát blog, Váša blogísek. Hrdinové pracují v korporaci a používají instagram, takže můžete mít pocit, že výsledek je nějakým způsobem otisk současné reality. Ale je to vlastně jen popis bez větší ambice nahlédnout dál. Za třetí (a to je spíš upozornění) – ani jedna kniha nejde číst v kuse. Takže pokud vás rozčilují rozečtené knížky na nočním stolku, tohle je vaše Nemesis. Sečteno podtrženo – pokud nemáte nic lepšího na práci, můžete zkusit teda aspoň toho Vášu. Ale neříkejte pak, že jsem vás nevaroval.
Už dlouho jsem nezažila, že bych četla něco, co mi bude přivádět záchvaty smíchu, díky kterým vás budou vyvádět z veřejných prostor, protože narušujete všeobecnou pochmurnost a depresi z nadcházejících Vánoc.
Jsem už taky trochu zdegenerovaná všemi motivačními knihami, takže jsem se na začátku trochu bála, abych po přečtení nechtěla zahodit svoji práci a odebrat se na Šumavu, kde bych mohla žít z vlastních zdrojů, daleko od kruté korporátní společnosti.
Místo toho zahazuji řasenku (dokud to nedočtu, tak nemá smysl) a jdu si napsat Ježíškovi o kurz psaní k autorovi a vyhlašuji Eskejp knihou roku.
Knihu jsem si koupil poté, co jsem viděl Jirkovo video o genitáliích. Protože bylo jasné, že to rozhodně nuda nebude. Nebyla. Začetl jsem se už na cestě zpět do kanceláře. Mezitím mě málem přejela tramvaj, a smál jsem se nahlas. Na ulici, v tramvaji. Lidi se na mě divně dívali a bylo mi to jedno.
Tahle kniha je boží. Určitě to nejzábavnější, co jsem tento rok četl. A výrazně lepší, než Bez Jablka. A to říká hodně. Pokud jste někdy byli ve větší firmě nebo dělali cokoliv s marketingem, tak si tuhle knihu užijete dvojnásob.
Za mě se řadí po bok klasik jako: Jak jsem vyhrál válku nebo Merde.
Najvtipnejšia kniha akú som kedy čítala ...o živote, ktorý pravdepodobne nechcete viesť. Neuveriteľne trefný a inteligentný humor Vám zaútočí na Vaše bránice a zároveň dá podnety k zamysleniu nad otázkou: „Co byste dělali vy, kdyby nešlo o peníze? Dřepěli byste osm hodin denně v kanclu a pinkali si e-maily?“. Túto knihu vrelo odporúčam. Jednoducho skvelá !
Pobavilo. Ke konci už mi to přišlo trochu dlouhé a podobné jako předchozí pasáže, ale i tak jsem měla často chuť smát se nahlas. A chvíli jsem si říkala co to sakra je, však s trochou nadsázky spousta takových lidí existuje.
Knihu Eskejp jsem si koupila na jedné exhibici Slam poetry přímo od autora čistě ze zvědavosti a to aniž bych tušila, o jaký druh knihy se jedná. Zkrátka jen proto, že mne zaujalo jeho představení. Očekávala jsem tedy něco podobného v knižní formě a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Nebudu opakovat ani popisovat o čem kniha je, nechci připravit čtenáře o překvapení. Spíše se chci zaměřit na svůj osobní dojem. Po zhltnutí první stránky, v níž jako kdybych četla sama sebe a své pocity - ačkoliv nejsem zaměstnanec žádné korporace - jsem se už nedokázala utrhnout a výtečně se bavila takřka do konce knihy. Nebýt nucených přestávek ve čtení, asi bych utrpěla ošklivé namožení bránice, protože komických až téměř absurdních scén, bylo v knize opravdu nepočítaně. Tu a tam se vyskytla místa, která jakoby se čtenáři podbízela - tím mám na mysli jedno možná zbytečně často opakující se jméno - s ohledem na cílovou skupinu čtenářů musím nicméně přiznat, že ona místa ostatní pravděpodobně spíše přivítali. Některé momenty byly přes uvěřitelnost děje na hraně reálnosti, například Mikulášská scéna s pračkou a některé momenty, byly možná až překombinované. Avšak i tak, na mě kniha jako celek působila velmi autenticky. Přestože nebo možná právě proto, že je kniha původně psaný blog, nezachycuje jen jednotlivé příhody hlavního hrdiny, zachycuje také jeho vývoj. Vývoj, který kupodivu není přímočarý, ale kolísá od nezaujatého pozorovatele, až po bezmocně unášeného nedobrovolného účastníka, aby se posléze opět pevně usadil a hlavní hrdina nakonec nalezl sám sebe. Vývoj, na jehož konci stojí paradoxně méně sebejistý, ale zato mnohem svobodnější člověk. Kniha není jedním sepsaným příběhem, spíše je to souhrn epizod, z nichž se vám v hlavě jako úžasné puzzle pomaličku skládá charakter a život hlavního hrdiny - tedy přesněji jeho život a svět okolo něj. Nikoliv nerada přiznávám, že jsem si skládání užila a to, co se mi nakonec složilo v mysli, mě okouzlilo. Původně jsem totiž od knihy očekávala pouze sérii vtipných scén a poněkud nadsazené či komiksové podání reality, naštěstí jsem v knize našla i pár lehkých podnětů k zamyšlení, což u dobré knihy dle mého názoru chybět prostě nesmí. A i proto ji velmi doporučuji k přečtení.
Tuto knížku budu číst dlouho. Trávím ji po řádcích 😊 Dva řádky a žiju z té brilantnosti celý den... Těší mne autorův ostrovtip 😊 Nejdříve jsem si první pasáž, co u mne probudila nebývalý proud pozitivních emocí vyfotila do mobilu, že to bude perla, kterou si z knihy odnesu, ale pak jsem zjistila, že bych ji takto ofotila skoro celou 😊...
Tuto knihu vřele doporučuji.
Autor by si ji měl nechat přeložit a poslat ji do světa. Co dle mého názoru dělá tuto knihu jedinečnou je forma jakou si vás kniha dovede k vám samotným. Katapultující katarze. Kde a jak přistanete je již na vás...
Jirkovy standupy a "motivační" videa na YT mám velmi ráda, zbožňuji jeho inteligentní, někdy až absurdní humor, proto jsem volila tuto knihu. Čekala jsem sice o něco víc, ale i tak se Eskejp umístil na škálu nejrychleji přečtených knih. Občas mi vadil nadbytečný přisprostlý humor některých hrdinů, ale na druhou stranu, byly všechny osoby v knize skvěle promyšlené a každého z nich jsem měla od prvních kapitol živě před sebou. Doporučuji pro mladší ročníky a diváky Červeného trpaslíka. 4*
Autor umí psát a knížka se tak hezky čte. Humor mi ale moc nesedl, je pro mě moc prvoplánovitý a moc "chtěný/tlačený". Mimo zábavných příhod se žádné hlubší myšlenky ani poselství nekonají. Prostě rádoby vtipnej blog poskládanej do knížky. Co hodnotím kladně je provedení knihy. Hlavně typografie a ilustrace.
Už kdysi jsem se hodně nasmál u povídkového seriálu stejného autora z https://play.google.com/store/apps/de... tak jsem skoro na jistotu věděl do čeho jdu a rozhodně jsem nebyl zklamaný. Stačí si přečíst první dvě strany a máte jasno :)
Vynikající :) Náramně se bavím, ale lehce mě i jako zaměstnance korporace mrazí. Díky tomu, že autor vychází z vlastní zkušenosti a ve své podstatě, zkušeností nás všech někdy zaměstnaných v korporátním molochu, se s knihou dá ve veliké míře ztotožnit a v tom je její síla.
Kdybych Jirku Charváta neviděla mluvit na živo, netekly by mi smíchem slzy a asi bych po téhle knížce nikdy nesáhla. A byla by to velká chyba! :) Nedoporučuju číst v prostředcích hromadné dopravy, nebo čekárnách u lékaře. Mohli byste hlasitým smíchem popudit škarohlídy okolo :)
jako ... bavila jsem se, ale byla to strasna kravina :D i kdyz, casto jsem tam videla vzory z realneho zivota v kancelari, coz bylo trosku desive. Jako oddychove cteni dobry, trosku jsem cekala ke konci nejakou mravni pointu toho vseho.
Jak mám Jirku Charváta rád a jeho poezii a slamy miluju, tohle mi prostě nesedlo. Křečovitý humor za každou cenu a jednorozměrné postavy, které se velmi rychle omrzí. Celkovému dojmu rozhodně nepomáhá ani nepochopitelně odfláknutá sazba a redakce.
Hodně vtipnou formou nastavuje zrcadlo dnešní společnosti a hledání sebe sama. Za mě se dotýká docela hlubokých témat. Ale díky humoru člověku zůstane nadhled. Pokud máte rádi Charvátův humor, bude se vám líbit i tato kniha.
Fakt mi to nesedlo, což mě docela mrzí. Jiřího znám z jeho blogu i jako moderátora. Je vtipný. Tato kniha vtipná není. Je křečovitě přehnaná. A nebo já jsem moc intoš, kdo ví.
Tak tuto knihu jsem přečetla jedním dechem za jednu noc. Až bolestně pravdivá a zároveň vtipná, několikrát jsem se smála nahlas. :)) A inspirativní. Jen se pochlapit a chtít něco změnit!
Od Jiřího Charváta jsem před časem četla mnohokrát dokola Chladnou hlavou, proto jsem byla potěšená, když jsem narazila na Eskejp. A musím říct, že jsem se bavila velmi. Autor fakt umí psát vtipně. Figurky, které zasadil do prostředí korporátu, jsou výborné. Je to vlastně celé taková praštěná hovadina, ale velice zábavná. Akorát bych možná utnula dříve, cca od 3/4 knížka bředla, i když i tady se našly dobré momenty, ale zkrátka už mi to tak neodsýpalo. Škoda za to natahování, jinak bych dala za 4, takhle 3 a půl, ale můžu říct, že od Jiřího Charváta si klidně zas něco přečtu, minimálně si po čase zopáknu Chladnou hlavu.
Výbornej příběh. Čtivé. Kancelářské prostředí. prostě tak to v životě je a stává se. Mám ráda příběhy, které se mohou stát, které moje okolí žije. Je to vtipné, milé.
Jedním slovem FANTAZIE. Při čtení jsem se smál jako malej a naprosto jsem viděl spojení Michala a Pixela jako by to byli kolegové z naší kanceláře :D Musím říci, že jsem se i u některých pasážích i červenal a to se jen tak nezačervenám ;) Tuto knihu všem naprosto doporučuji ;)